Téměř třetina oslovených návštěvníků CHKO Poodří se zapojuje do ochrany vzácné přírody buď finančními příspěvky, nebo vlastní prací. Překvapivě vysoké číslo vyplývá z výzkumu veřejného mínění, který proběhl v loňském roce a jeho cílem bylo zjistit, jaký vztah mají obyvatelé a návštěvníci k ochraně místní přírody a krajiny. Výzkum je součástí projektu obnovy Poodří, v jehož rámci spolek Arnika s místními sází stromy včetně tradičních hrušní. Loni Arnika vysadila 345 stromů, za což ji iniciativa Sázíme budoucnost ocenila Zlatým rýčem. Za pár let se pod nimi budou scházet při sběru ovoce a navíc pomohou návratu vzácných živočichů včetně chráněného brouka páchníka.
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 291 respondentů, z nichž 64 % pocházelo z obcí, které bezprostředně sousedí s územím CHKO Poodří, ostatní byli návštěvníky.
Podívejte se na celkové výsledky výzkumu
Podpora ochrany přírody v CHKO Poodří je poměrně vysoká a lidé by uvítali i další aktivity. Největší zájem je o exkurze s odborným výkladem a výlety pro rodiny s dětmi a také o aktivní zapojení do úklidu odpadků či dobrovolnické výsadby stromů. Sázení už v plném proudu probíhá a ve velkém přibývají hlavně duby a tradiční hrušně. Naopak výrazně menší zájem je o kurzy ořezu stromů nebo pletení košíků a pomlázek.
Do chráněné přírody kolem Odry zavítají nejčastěji starousedlíci. Přichází sem především na procházku s rodinou nebo jen pozorovat přírodu, v menší míře sbírají byliny nebo rybaří. Návštěvníci ze vzdálenějších míst sem naopak jezdí za sportem nebo turistikou. Ořezávat proutí nechodí lidé do Poodří téměř vůbec.
„Vrby potřebují pravidelnou péči, aby se dožívaly vysokého věku. V tom vidíme velkou příležitost, abychom místní naučili o stromy pečovat. Ořezané proutí je skvělým materiálem pro výrobu proutěných předmětů, a silnější větve jsou dobrým palivovým dřívím,“ říká Marcela Klemensová z Arniky.
Vzácná příroda v Poodří byla původně domovem mnoha vzácných živočichů, kteří z krajiny postupně mizí. Patří mezi ně i chráněný brouk páchník hnědý. Páchníka zná pouhá třetina starousedlíků a stejné množství lidí pak správně uvedlo, že páchník žije v dutinách stromů. Lidé, kteří se do sousedství CHKO Poodří přistěhovali teprve nedávno, nebo občasní návštěvníci páchníka téměř neznají.
„Zdá se, že ochraně přírody v Poodří jsou turisté nakloněni více než místní obyvatelé. Jenže bez zájmu a šetrného hospodaření místních obyvatel se příroda v Poodří neobejde. V zapojování lidí do aktivní péče o vzácnou přírodu Poodří určitě budeme pokračovat. Za pět výzkum zopakujeme, abychom zjistili, jak se vztah k místu posunul,“ uzavírá Přemysl Mácha z výzkumného týmu Ostravské univerzity.
Výzkum veřejného mínění a výsadba stromů je součástí pětiletého projektu s názvem Ochrana páchníka hnědého v EVL Poodří. Arnika do roku 2023 v Poodří vysadí více než 1500 stromů, mezi nimiž budou topoly, duby, vrby a staré odrůdy hrušní. Díky tomu připraví domov pro ohrožené druhy živočichů včetně zákonem chráněného brouka páchníka hnědého. Spolek na projektu spolupracuje s ČSOP Studénka, Ostravskou univerzitou a polským spolkem Fundacja Ekorozwoju.
Projekt Ochrana páchníka hnědého v Evropsky významné lokalitě Poodří (č. LIFE 17 NAT/CZ/000463, celkový rozpočet 954.012 Eur) je financován z programu LIFE Evropské unie a Ministerstvem životního prostředí ČR.
