Pečící papíry v sobě obsahují voděodpudivé látky, díky kterým se těsto či olej nelepí na plech. Bohužel tyto tzv. perfluorované látky (např. PFOA a PFOS) se následně uvolňují se do životního prostředí a působí negativně nejen na přírodu, ale i na naše zdraví. Jsou podezřelé z narušování působení hormonů či negativního vlivu na zdravý vývoj dětí. Vědci je přitom našli dokonce i v mateřském mléce. Nejlepší je vždy používat přírodní materiály, případně takové, které jsou na vícero použití - tedy například klasické plechové košíčky na muffiny či normální plech bez pečícícho papíru. Jakýkoli odpad, zejména plastový, případně s přídavkem toxických látek se velmi špatně likviduje a dělá problémy při recyklaci. Látky jako jsou ty perfluorované jsou silně perzistentní, jinými slovy, v životním prostředí se rozkládají jen velmi pomalu. Z toho důvodu se nám pak většinou vrací zpět ve formě znečištěné vody, půdy a ovzduší.

• Odolnost vůči oděru – pokuste se seškrábnout glazuru nožem, vidličkou nebo drátěnkou na nádobí.
• Odolnost vůči kyselým potravinám – vymáčkněte citron nebo položte plátek citronu na barevný dekor a nechte přes noc působit, případně můžete testované nádobí ponořit do misky s octem na tři dny a sledovat, zda barva nezesvětlala.
• Odolnost vůči detergentům (přípravkům na nádobí) – smíchejte 50 gramů sody s 1 litrem vody a povařte. Poté ponořte nádobí do lázně na 6 hodin a sledujte změnu barvy.

Pravděpodobnost uvolnění olova a kadmia z barevného dekoru nádobí je vyšší, pokud se jedná o žlutou, oranžovou nebo červenou glazuru, která nebyla vypálena za dostatečné teploty po potřebný čas, dále při působení kyselého pH (konzumaci džusů, kávy, čaje), za zvýšené teploty (např. při ohřívání v mikrovlnce) nebo při mechanickém působení (poškrábání příborem nebo drátěnkou).

Doporučujeme se vyhnout těmto typům nádobí, kde je vyšší riziko uvolňování těžkých kovů do jídla:

• Nádobí s odřenou, poškrábanou, odlupující se nebo jinak zkorodovanou glazurou.
• Nádobí s plastickými potisky a dekory, které jsou znatelné po přejetí prstem.
• Nádobí z antikvariátů. To mohlo být vyrobené dříve, než se začalo množství těžkých kovů regulovat.
• Četně dekorovanému nádobí z asijských a latinskoamerických zemí.
• Broušenému olovnatému sklu.

Neohřívejte jídlo v dekorovaném nádobí. Za zvýšené teploty se mohou těžké kovy z dekoru nebo potisku uvolňovat ve větší míře. Dekorované nádobí opatrně umývejte bez použití drátěnky nebo písku na nádobí. Dekor nebo potisk se může při nešetrném mytí odlupovat. Před prvním použitím nádobí a sklenice řádně umyjte v horké vodě s trochou octa.

S nádobím s teflonovým povrchem je potřeba zacházet opatrně, aby se teflon nepoškodil. Doporučuje se používat pouze vařečky, obracečky a další náčiní ze dřeva, speciálního plastu, nikoliv kovové a ostré, které mohou povrch poškodit. Při vysokých teplotách (a vaření „nasucho", bez tuku) či při poškození může uvolňovat kyselinu perfluorooktanovou (PFOA), která je zdraví škodlivá. Pokud jste pánev používali správně a přesto se povrch porušil, můžete ji zkusit reklamovat. Dejte pozor již při nákupu, na trhu byly již zachyceny i levné výrobky, které nepřilnavý povrch pouze „napodobovaly" epoxidem. Dobrou volbou jsou dnes pánve s keramickým povrchem, který je nepřilnavý, nepoškodí se tak snadno a neobsahuje zmíněné škodliviny. Uvolňování perfluorovaných sloučenin je problematické i proto, že se v přírodě nerozkládají. Naopak se hromadí ve vodě a ve formě deště se rozšířily i do míst, kam člověk zavítá jen zřídka - Greenpeace přinesl například zprávu o tom, že tyto sloučeniny naměřil ve vodě mnoha vysokohorských jezer. Z přírody se pak tyto látky obloukem vracejí zpátky k nám, a to například sve vodě, kterou pijeme.

Melaminová pryskyřice se používá k výrobě různých misek a talířů. Během používání se může uvolňovat melamin, který je toxický pro ledviny, a formaldehyd, který je v materiálu také obsažen a který způsobuje alergické reakce a je podle IARC hodnocen jako karcinogenní. Rozhodně je bezpečnější volit tradiční materiály, jako sklo, porcelán, kameninu. Z melaminových pryskyřic se často vyrábí i pestré nerozbitné nádobí pro děti. Pokud chcete nerozbitný materiál, raději volte bezpečnější plasty jako např. polypropylen (PP).

Potisk na skleničkách může obsahovat množství těžkých kovů (kadmium, olovo). Doporučujeme proto volit skleničky čiré, nebo alespoň takové, kde malba nezasahuje do okraje, který vkládáme do úst. Pokud se navíc malba začne olupovat, jsou namístě pochybnosti o její kvalitě a bezpečnosti. Těžké kovy obsažené v barvách a barvivech se mohou uvolňovat do vody během mytí v myčce nádobí a zatěžovat tak i životní prostředí. Olovo i kadmium se totiž v přírodě nerozkládají, ale putují potravním řetězcem v živých organismech zpět k člověku.

Lze doporučit, abyste nádobí myli opatrně (bez drátěnky nebo písku na nádobí), aby nedocházelo k narušení glazury. Pokud je glazura pevně zapečená ve výrobku, k uvolňování těžkých kovů by docházet nemělo. Při dalších nákupech se vyhněte velmi levnému nádobí, ktere je v picí části hrnečku barveno.

Teflon, chemicky polytetrafluoroetylen (PTFE), je sám o sobě poměrně stabilní. Problémem je uvolňování a rozklad při vysokých teplotách, a to nad 260 stupňů Celsia. Jedná se o vaření „nasucho“, bez tuku, případně na oleji, který se přepaluje při nižších teplotách - např. slunečnicový olej. Při poškození teflonu se může uvolňovat kyselina perfluorooktanová (PFOA), která je zdraví škodlivá. Jednak se velmi špatně rozkládá, a tudíž se shromažďuje v těle lidí i životním prostředí, jednak je potenciální lidský karcinogen (rakovina jater) a je to látka, která může způsobovat neplodnost. Od teploty 360 stupňů Celsia se z teflonu začíná uvolňovat směs velmi nebezpečných výparů, mezi které patří například plyn PFIB. Tyto výpary se usazují v plicích a způsobují podobné symptomy jako chřipka. Pro lidské zdraví působí PFIB jako potenciální karcinogen. Doporučujeme tedy vařit buď v nerezovém nádobí, případně se na trhu objevují pánve s jinými nepřilnavými povrchy, např. nádobí keramickým povrchem.

Silikon je jeden z nejbezpečnějších plastů, do kterého se nepřidávají změkčovadla - ftaláty, které by se mohly uvolňovat v průběhu používání výrobku. Zatím jsme nezjistili ani problém v barvivech, která se do silikonu přidávají. Silikon je také šetrný pro životní prostředí, protože například při mytí tohoto nádobí v myčce se neuvolňují toxické látky do vody, narozdíl od výrobků z PVC.

Obraťte se na organizace pomáhající spotřebitelům naplnit svá práva, aby vám pomohly s reklamací a vrácením peněz. Zkuste poradnu D-testu na jejich webových stránkách, případně SOS obrana spotřebitele.

Významnou část práce Arniky tvoří provádění nejrůznějších měření, testování a analýz za účelem odhalení přítomnosti toxických látek ve výrobcích nebo v životním prostředí. Část těchto měření provádíme ručním rentgenovým spektrometrem, který dokáže velmi rychle analyzovat, jaké nebezpečné látky vzorek obsahuje. Měření rentgenovým spektrometrem můžeme provést i pro Vás. Více informací o této naší službě najdete zde. Orientační ceník pak zde.