Podobu Prahy i dnes do značné míry určují developeři. Pavel Bém už sice dva roky nesedí v křesle pražského primátora, jeho duch jako by stále ovládal rozvoj hlavního města. Zatímco nový územní plán je v nedohlednu, projednávají se stovky mimořádných změn, které umožňují zastavovat zeleň a zemědělskou půdu. Pár lidí na tom vydělá. Občany se přitom magistrát snaží držet zkrátka. Podle sdružení Arnika vznikají důležitá rozhodnutí potají a dokumenty jsou natolik složité, aby se v nich běžný člověk pokud možno nevyznal. Takový závěr podporuje i analýza, kterou nevládní organizace udělala (v příloze této zprávy).
„Ukazuje se, že ani nové politické vedení města nemá sílu zastavit změny územního plánu, které nahrávají spekulantům s pozemky a developerům. Ochota zapojit do rozhodování o budoucnosti Prahy občany je stejně nízká, jako byla dříve,“ komentuje stav na pražském magistrátu Martin Skalský ze sdružení Arnika.
„Náměstka primátora Tomáš Hudeček je ve srovnání se svými předchůdci prvním odborníkem na územní plánování. Je otevřenější směrem k veřejnosti a také se zdá, že není osobně napojen na žádné developerské skupiny. Na magistrátu je ale s těmito vlastnostmi pravděpodobně dost osamělý. Rozhodování o podobě Prahy stále výrazně ovlivňují skupiny politiků propojené s kmotry v pozadí,“ upřesňuje Skalský.
Sdružení Arnika zpracovalo vlastní analýzu změn územního plánu. Vyplývá z ní, že ze 198 změn, které zastupitelé projednávali v loňském roce, může mít 130 – tedy více než polovina změn – negativní dopad na životní prostředí. Velké množství z nich představuje další bytovou výstavbu nebo nová obchodní centra. Tyto negativní změny zabírají bezmála tisíc hektarů pozemků, tedy neuvěřitelná dvě procenta rozlohy celé Prahy – pro představu, jde o plochu více než 220 Václavských náměstí nebo 1300 fotbalových hřišť.
Za uplynulý rok schválilo zastupitelstvo 68 změn územního plánu a dalších 21 čeká na projednání s tím, že jejich přijetí doporučila městská rada. Město zahájilo také novou, takzvanou IV. vlnu celoměstsky významných změn územního plánu, do které spadá 72 projektů. Za celý rok přitom zastupitelstvo odmítlo jen 34 změn. O kolik peněz při změnách územního plánu může jít, naznačuje analýza Arniky z roku 2010, která je dostupná na webu.
„Povolování developerských projektů formou změn územního plánu odporuje stavebnímu zákonu. Podle něj je zakázáno zastavovat zeleň a ornou půdu v případě, že ve městě lze stavět na jiných pozemcích. Všechny změny územního plánu, které nemají za cíl například zlepšení veřejné dopravy, založení nových parků nebo výstavbu škol, kulturních nebo zdravotnických zařízení, měly být dávno zastaveny,“ uzavírá právnička Vendula Zahumenská ze sdružení Arnika.
Podobná hodnocení "roku poté" - tedy prvního roku práce nového politického vedení Prahy - zveřejnily také další pražské nevládní organizace. Například Pražské fórum, jehož hodnocení je k dispozici na internetové adrese nebo Auto*Mat, který hodnocení nabízí v tiskové zprávě.
První společné hodnocení pražské politické reprezentace provedly pražské organizace v roce 2011.
Analýza Arniky - změny územního plánu v roce 201234.28 KB
