„Pro Hanou jako tradiční zemědělský kraj je důležité, aby zemědělské produkty byly čisté, bez příměsí toxických látek. Ty se do potravin mohou dostat ze znečištěného ovzduší, z čistírenských kalů aplikovaných na pole anebo z pesticidů. Právě k omezení těchto rizik směřuje petice Budoucnost bez jedů II,“ přiblížil vztah petice Arniky ke kraji, kde se festival odehrává vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika a dodal, „Důležitá je ovšem také prevence vzniku toxických látek například při výrobě, používání a likvidaci PVC. K té směřuje novorozenecké oddělení Olomooucké Fakultní nemocnice programem náhrady materiálů z tohoto plastu.“
Toxické látky jako například dioxiny, které reguluje Stockholmská úmluva (4), vznikají často při spalování odpadů, z nichž se mohou uvolňovat do ovzduší. I jim je věnována výstava Arniky. „K nejproblematičtějším spalovnám v Olomouckém kraji patří z hlediska vzniku škodlivých dioxinů spalovna zdravotnických odpadů provozovaná firmou SITA v Olomouci, která podle měření z roku 2003 až 19x překračovala přejatou evropskou normu pro emise těchto látek ze spaloven,“ doplnil Petrlík.
Zbavovat Zemi toxického znečištění pomáhají například mezinárodní úmluvy, které omezují anebo dokonce zakazují použití určitých toxických látek (například Stockholmská úmluva – 4). Na trh jsou však uváděny stále další látky, které jsou pro životní prostředí novou hrozbou. Arnika prostřednictvím výstavy navrhuje jako řešení tohoto problému přijetí dostatečně přísných požadavků na testování chemických látek před jejich uvedením na trh. To by mohla zavést nová chemická politika Evropské unie nazývaná zkratkou REACH.
