Zlínský kraj stále dominuje v množství potenciálně karcinogenních látek ohlášených průmyslovými provozy do Integrovaného registru znečišťování v emisích do ovzduší a do vody. Vyplynulo to z žebříčků největších znečišťovatelů Zlínského kraje sestavených na základě dat ohlášených firmami do Integrovaného registru znečišťování za rok 2006 sdružením Arnika. Na celkovém množství těchto látek ohlášeném do IRZ se z více jak jedné třetiny podílí valašskomeziříčská DEZA, a.s. „Pak to jsou v součtu hlavně zdroje emisí dichlormetanu, z nichž tři jsou z oblasti obuvnického průmyslu a jedna zpracovává plasty. Hned za dichlormetanem se velikostí emisí řadí v součtu zdroje styrenu,“ shrnul důvody vysokých emisích potenciálně rakovinotvorných látek ve Zlínském kraji vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Pozitivní zprávou je, že se i přesto ve Zlínském kraji v roce 2006 oproti roku 2005 snížily emise látek rakovinotvorných i potenciálně rakovinotvorných pro člověka do ovzduší a do vod z velkých průmyslových zdrojů znečištění o zhruba 25 tun, což byla asi šestina emisí těchto látek ohlášených v IRZ za rok 2005.
„Přestože je DEZA evidentně největším průmyslovým zdrojem zdraví škodlivých látek v kraji, přispěla také nejvýrazněji k meziročnímu vylepšení bilance těchto látek. Především o 15 tun, tedy téměř o dvě třetiny, kleslo podle dat v IRZ množství emisí rakovinotvorného benzenu, na druhé straně o 4 tuny vzrostly emise možná karcinogenního naftalenu. V součtu jde však u DEZy o pozitivní posun,“ charakterizoval změny u největšího průmyslového zdroje úniků nebezpečných látek ve Zlínském kraji Petrlík.
O určitá množství snížily meziročně emise dva provozy vypouštějící do ovzduší dichlormetan, další potenciálně karcinogenní látky pro člověka. Jedná se o Kurt O. John Březůvky a Komponenty, a.s. Zlín. Na druhé straně letos poprvé emise této látky v kraji ohlásily další dva provozy, Pur-Plastics a Termolux. K provozům, které výrazně snížily emise škodlivého styrenu patří laminovna ve Střelné firmy Form, s.r.o., naopak v žebříčku emisí této látky ze 6. místa v kraji na první poskočil výrobce sklolaminátových výrobků L.A.S.T., s.r.o. Tečovice. Z deseti největších průmyslových zdrojů styrenu v celé České republice jich 6 pochází ze Zlínského kraje (1), u emisí dichlormetanu do ovzduší jsou čtyři z deseti největších průmyslových zdrojů v ČR ve Zlínském kraji.
Plyny způsobující skleníkový efekt anebo kyselé srážky ve Zlínském kraji nejvíce produkuje Teplárna Otrokovice, a.s., přestože i ta oproti roku 2005 snížila celková množství těchto látek vypouštěných do ovzduší.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky, rtuť, formaldehyd, styren, kyanidy a dichlormetan. „Zlínský kraj je jediný, kde jsme považovali za důležité sestavit tabulku z hlediska emisí dichlormetanu, protože je to jedna z látek nejvýrazněji se podílejících na emisích potenciálních karcinogenů. Je to dáno mimo jiné kumulací obuvnického průmyslu v kraji, který tuto látku používá,“ vysvětlil specifikum žebříčků pro Zlínský kraj Petrlík.
Informace do registru letos ohlásilo 72 provozů na území Zlínského kraje, což je o 4 více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly amoniak a styren v emisích do ovzduší a měď, olovo a zinek v přenosech odpady. Informace potřebné k podrobnějšímu srovnání s předešlými lety lze najít na /registr-znecistovani.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku /registr-znecistovani, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek.
