Neratovická chemička Spolana už třetím rokem dominuje žebříčkům největších českých znečišťovatelů společně se severočeskými elektrárnami v Počeradech a Prunéřově. Skokanem roku za uplynulý rok se pak stala továrna na polymerbeton ACO Industries v Přibyslavi v kraji Vysočina. Celkové množství rakovinotvorných, mutagenních a endokrinních látek, tedy těch, které poškozují hormonální soustavu člověka, ohlášených znečišťovateli do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) se meziročně snížilo. Není však jisté, do jaké míry za to může rapidní úbytek hlášení podniků do IRZ. Naopak se výrazně zvýšily ohlášené emise skleníkových plynů, rtuti a dále látek poškozující ozonosféru. Výsledky zveřejnil ekologický spolek Arnika na webu Znečišťovatelé pod lupou (www.znecistovatele.cz), díky kterému česká veřejnost může zjistit, jaké látky unikají do okolí z konkrétních průmyslových zdrojů.
⇨ Stáhněte si kompletní žebříčky
Za rok 2016 úniky a přenosy nebezpečných látek nahlásilo celkem 1295 provozů. Data do IRZ jako veřejně přístupné databáze vedené Ministerstvem životního prostředí hlásí jednotlivé provozy samy. Arnika na základě těchto údajů připravuje žebříčky dle skupin látek nebezpečných pro lidské zdraví a životní prostředí již třináct let.
Spolana Neratovice třetím rokem vede žebříčky největších znečišťovatelů co do množství vypouštěných rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek. Meziročně však jejich emise výrazně snížila, a to o více jak 9 tun za rok. Konkrétně šlo především o 1,2-dichlorethan a vinylchlorid. Podobně pozitivní zprávou jsou nižší emise styrenu z laminátovny Peter - GFK v Trhovém Štěpánově, kterého za rok 2016 do okolí uniklo o 9 tun méně.
Letošním překvapením žebříčků je továrna na polymerbeton ACO Industries v Přibyslavi v kraji Vysočina. Továrna meziročně skokově zvýšila emise potenciálně rakovinotvorného styrenu o více jak 19 tun za rok. Hned první rok svého provozu se také do žebříčku největších zdrojů dioxinů probojovala nová spalovna komunálních odpadů v Chotíkově.
Mezi největší pražské znečišťovatele patří Ústřední čistírna odpadních vod Praha jako významný zdroj látek nebezpečných pro vodní organismy kvůli vypouštění těžkých kovů mědi a zinku. Spalovna odpadů v Malešicích je pak pátým největším průmyslovým původcem dioxinů, kterých předala téměř 6 g TEQ v odpadech.
V osmnácti aktuálních tabulkách dominují znečišťovatelé zejména z krajů Moravskoslezského, Ústeckého, Středočeského a také z Vysočiny.
Látky poškozující ozonovou vrstvuNejvíce látek poškozujících ozonovou vrstvu uniklo z Jaderné elektrárny Dukovany, která měla na svědomí emise 375 kg halonů. Pro ozonosféru patří halony mezi nejnebezpečnější látky, a jejich používání je proto až na výjimky zakázáno. „Přestože k těm výjimkám patří použití pro hašení požárů v jaderných zařízeních, určitě by stálo za to, aby se i naše jaderné elektrárny poohlédly po méně problematických náhradách halonů. V roce 2016 navíc v Dukovanech nevypukl žádný požár, konalo se jen cvičení hasičů. Můžeme jen doufat, že při pouhém cvičení nepoužívali hasicí přístroje s halony,” komentuje únik látek Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.
Dioxiny
Mezi deset největších původců dioxinů se po roce fungování zařadila nová spalovna komunálních odpadů v Chotíkově. V roce 2016 šlo o třetí největší bodový zdroj emisí těchto látek do ovzduší hned za hutními provozy z Ostravska. Ve srovnání s údaji z celé Evropy nová spalovna může figurovat v první padesátce podniků, které do ovzduší vypouští dioxiny. Jedná se o srovnání s přibližně 250 podniky, které do evropského registru své emise dioxinů většinou ohlašují.
Z deseti největších původců dioxinů je šest spaloven odpadů. Všechny kromě Chotíkova ohlásily dioxiny v přenosech odpady, nikoliv v emisích do ovzduší. „Pro orgány státní správy by mělo být varovným signálem, že ArcelorMittal a spalovna SAKO Brno oznámily, že odpady s obsahem dioxinů recyklují. To zcela odporuje smyslu Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách, kterou Česká republika ratifikovala,“ zdůraznil Petrlík.
Skleníkové plynyMnožství skleníkových plynů za poslední dva roky vzrostlo. Je to dáno nárůstem jejich emisí z hnědouhelných elektráren v Počeradech a Prunéřově o zhruba 700 tisíc tun oxidu uhličitého u každé.
Rtuť
Na nárůstu emisí rtuti do ovzduší ohlášených v IRZ se podílely především energetické provozy. Na prvním místě figuruje kombinát Sokolovské uhelné ve Vřesové, který spoluspaluje odpady. Únik rtuti z tohoto podniku se meziročně více jak ztrojnásobil a na celkovém množství emisí ohlášených jednotlivými zdroji do IRZ se podílí více jak 15 %. Následují severočeské elektrárny Počerady a Tušimice. Jindřich Petrlík dodává: „V letošním roce vstoupila v platnost Minamatská úmluva o rtuti a podobné provozy jako je Vřesová by měly začít snižovat svoje emise. Jde o toxický kov, kterým je životní prostředí České republiky významně zatíženo.”
Styren
Celkové množství ohlášených emisí styrenu meziročně kleslo. Stejně jako u rakovinotvorných a dalších látek není zcela jasné, zda tento stav odpovídá skutečnosti, nebo je to způsobeno omezením povinnosti ohlašovat do IRZ na méně průmyslových činností. Za rok 2015 totiž emise styrenu ohlásilo 86 podniků, zatímco za rok 2016 to bylo už jen 52. V podílu na emisích látek potenciálně rakovinotvorných a rakovinotvorných již druhým rokem roste význam původců styrenu oproti formaldehydu, a to především kvůli vysokým emisím této látky z provozu ACO Industries v Přibyslavi. „Průmyslové podniky vypouštějící styren do ovzduší by měly podléhat přísnějším předpisům. Podle našeho názoru by měly být povinné požádat o integrované povolení. Tím by byly nuceny používat nejlepší dostupné technologie, jako je tomu už v případě dřevozpracujících provozů, které jsou hlavními zdroji emisí formaldehydu,“ komentoval situaci Petrlík.
V letošním roce zveřejňuje žebříčky největších znečišťovatelů podle dat v IRZ spolek Arnika v rámci projektů „Pražští znečišťovatelé pod lupou“ podpořeného z dotací hlavního města Prahy, „Arnika Regional & International Support for a Toxic Free Future“ podpořeného nadací Global Greengrants Fund a „DDT, polystyren a Stockholm veřejně" podpořeného Ministerstvem životního prostředí . Vytvoření internetové aplikace a tvorbu žebříčků také finančně podpořili individuální dárci Arniky, kterým patří dík nejen náš, ale i uživatelů webu www.znecitovatele.cz.
