Žebříčky největších znečišťovatelů v ČR podle IRZ pro látky s endokrinními účinky

K největším průmyslovým zdrojům těchto látek v České republice patří především provozy Spolchemie v Ústí nad Labem, Nová Mosilana, a.s. Brno či Hobas CZ, s.r.o. v Uherském Hradišti. U posledně jmenovaných se jedná hlavně o vysoké emise tetrachlorethylenu (2) a styrenu (3) do ovzduší, zatímco v případě Spolchemie se jedná hlavně o vysoká kvanta hexachlorbenzenu (4) a pentachlorbezenu předávaných v odpadech. Tyto odpady z chemické výroby ve Spolchemii se většinou spalují. „Jejich spalováním vznikají skupiny dalších látek dioxinů (5) a polychlorovaných bifenylů, které mají podobný efekt již ve velice nízkých koncentracích,“ upozornila na dnešní tiskové konferenci Mgr. Kateřina Hryzáková.

„Řada látek s endokrinním efektem ovšem na seznamu těch, které průmysl musí ohlašovat do IRZ, vůbec nefiguruje. To je také případ například bisfenolu A, který vyrábí Spolchemie a používá ho při výrobě epoxidových pryskyřic. Nevíme tedy, jaké jsou jeho úniky do životního prostředí. Z více jak tříset látek hodnocených jako endokrinní disruptory je jich na seznamu IRZ jen deset. V tomto ohledu by tedy potřeboval výrazně doplnit. To bude i jedno z doporučení, které budeme adresovat Evropské komisi,“ řekl dnes vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.

„Nejlépe by bylo, kdyby bisfenol A byl zakázán a Spolchemie jej nahradila jinou látkou a současně změnila technologii tak, aby zamezila tvorbě hexachlorbenzenu jako vedlejšího produktu,“ uzavřel Petrlík.

Příloha: Tabulky s celostátními žebříčky

Do skupiny látek s endokrinními účinky náležejí následující chemické látky anebo jejich sloučeniny ohlašované do IRZ: atrazin, chloralkany (C10-13), di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP), hexachlorbenzen (HCB), pentachlorbenzen, polychlorované dioxiny + furany (PCDD/F), polychlorované bifenyly (PCB), tetrachlorethylen (PER), trichlorbenzeny, styren.

V kolonce „Trend“ je vždy označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2006 úniky či přenosy škodlivých látek zvýšila či snížila. Pomlčka je u firem, které minulý rok neohlašovaly, vlnovka znamená přibližně stejný údaj jako v loňském roce. Do součtů v tabulkách nejsou započtena množství látek odhlášených do IRZ pod hodnotou ohlašovacích prahů.

Tabulka 1 – Celostátní žebříček největších původců endokrinních látek v emisích do ovzduší a v únicích do vody

Pořadí provozoven podle množství látek či jejich sloučenin s endokrinními účinkyobsažených v celkových únicích do ovzduší, vody. Podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2007 (http://www.irz.cz) se úniky týkaly těchto látek: atrazin, chloralkany (C10-13), di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP), polychlorované bifenyly (PCB), polychlorované dioxiny + furany (PCDD/F), tetrachlorethylen (PER), trichlorbenzeny, styren.

Tabulka 2 – Celostátní žebříček největších zdrojů endokrinních látek přenesených v odpadech a  v odpadních vodách

Pořadí provozoven podle množství látek s endokrinními účinky, které v odpadech anebo v odpadních vodách předaly jinam. Podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2007 (http://www.irz.cz) se úniky týkaly těchto látek:di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP), hexachlorbenzen (HCB), pentachlorbenzen, polychlorované dioxiny + furany (PCDD/F), polychlorované bifenyly (PCB), tetrachlorethylen (PER), styren.

Tabulka 3 Celostátní žebříček pro provozovny s největšími úniky a přenosy látek s endokrinními účinky 

Pořadí provozoven, které v roce 2007 nahlásily do IRZ nejvíce látek s endokrinními účinky v únicích do ovzduší a do vodního prostředí a v přenosech odpady a odpadními vodami.¨

Poznámky:

(1) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pro rok 2007 zahrnuje IRZ hlášení o únicích a přenosech od 1116 podniků, což je vyšší počet než v předchozím roce, kdy jich bylo 1094.

(2) Tetrachlorethylen se používá jako rozpouštědlo v chemických čistírnách a ve strojírenství. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny ho řadí mezi látky pravděpodobně karcinogenní pro člověka (kategorie 2A). Více informací o něm najdete na: /tetrachlorethylen-perchlor.

(3) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům.Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce na /styren.

(4) Hexachlorbenzen patří k perzistentním organickým látkám, které dlouhodobě přetrvávají v životním prostředí. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. Znečištění životního prostředí a potravního řetězce těmito látkami přispívá k poškození imunitního a hormonálního systému lidí.  Více informací o hexachlorbenzenu najdete na: /styren.

(5) Dioxiny zahrnují dvě skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Jde o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, a proto gram představuje již závažné množství těchto látek. Více informací o dioxinech najdete na /dioxiny-pcdd-pcdf.

- - - - - - - - - - - - -

Tisková oprava:

V tiskové zprávě Arniky ze dne 8. dubna 2009 "Kde se berou v životním prostředí ČR látky poškozující hormonální systém člověka" a v souvisejících "Žebříčcích největších znečišťovatelů v ČR podle IRZ pro látky s endokrinními účinky"  byla uvedena nepřesná formulace, z níž mohlo vyplynout, že firma Hobas, a.s. vypouští do ovzduší tetrachlorethylen, látku narušující hormonální systém člověka. Firma Hobas, a.s. vypouští do ovzduší styren, zatímco druhá z firem uvedených v tiskové zprávě (Nová Mosilana, a.s.) vypouští tetrachlorethylen. Sdružení Arnika se omlouvá za nevhodné použití spojky „a“ namísto správnějšího „respektive“ mezi dvěma uvedenými látkami.
Viz tiskovou zprávu z 18. června 2009

Tato aktivita  je součástí projektu Chemická bezpečnost občanů Evropy, který byl finačně podpořen z prostředků Evropské komise prostřednictvím Zastoupení EK v ČR.

Tiskový mluvčí