Spodní prádlo nosíme každý den. Podle nových zjištění bychom však měli věnovat větší pozornost tomu jaké. Výzkum provedený v rámci evropského projektu ToxFreeLifeForAll – Život bez toxických látek pro všechny, na kterém se podílely také ekologický spolek Arnika a spotřebitelská organizace dTest, totiž přináší znepokojivé výsledky. Každý třetí testovaný produkt obsahuje nebezpečné bisfenoly, a každý dvacátý dokonce v míře překračující bezpečnou hranici. Nejvíc problematické je prádlo ze syntetických materiálů, zatímco bavlněné prádlo vyšlo výrazně lépe.
Do testování bylo zahrnuto 166 vzorků spodního prádla zakoupeného napříč pěti evropskými státy. 79 výrobků bylo dostupných na českém a slovenském trhu, zbytek pocházel z Rakouska, Maďarska a Slovinska. I tyto výrobky si však můžete přivézt ze zahraniční cesty, nebo je na pár kliknutí pořídit v e-shopu.
Zvláště problematická je skutečnost, že 82 % prádla ze syntetických vláken obsahovalo bisfenoly. „Test ukázal, že nejvíce na to doplácejí ženy. Dámské spodní prádlo je obecně častěji vyrobeno ze syntetických látek, je tedy zatíženo zdaleka největší mírou,“ vysvětluje Karolína Brabcová, vedoucí kampaní za zákaz toxických látek ve spotřebním zboží a odbornice na toxické látky ve spotřebním zboží spolku Arnika, a doplňuje: „Pánské nebo dětské spodní prádlo bývá z větší části bavlněné, a vykazovalo tak v testu podstatně lepší výsledky – tři čtvrtiny dívčího spodního prádla a čtyři pětiny chlapeckého a pánského byly bez bisfenolů.“
Šaty pro panenky jsou méně rizikové než dámské spodní prádlo
Úřady o rizicích spojených s bisfenoly ví a postupně je regulují. Jedná se o skupinu chemických sloučenin primárně využívaných při výrobě plastů (konkrétně polykarbonátu) a epoxidových pryskyřic. Oba tyto materiály figurují v široké škále běžného spotřebního zboží od plastového nádobí po vnitřní nátěry konzerv a narazit na ně můžeme i v textiliích.
Vzhledem k jejich hojnému průmyslovému využití dnes najdeme stopy bisfenolů ve vodě, živočiších i lidském organismu napříč všemi věkovými skupinami. Některé bisfenoly jsou známé jako endokrinní disruptory, látky narušující hormonální systém člověka i jiných živočichů. Výzkumy u nich prokázaly řadu negativních důsledků, například zvýšené riziko potratu, vzniku rakoviny prsu a prostaty, obezity nebo metabolických poruch, neblaze působí na vývoj malých dětí a také na imunitní systém.
V Evropské unii je jejich obsah regulován v materiálech určených pro styk s potravinami. Použití bisfenolu A (BPA), nejznámějšího zástupce skupiny, je od roku 2018 omezeno například také v hračkách určených pro děti do tří let věku.
Podstatně méně pozornosti je ze strany úřadů věnováno textilu. „Paradoxně je prádlo na panenkách regulováno přísněji než to lidské, tedy i zdraví panenek je víc chráněno než zdravý skutečných dětí, žen a mužů,“ popisuje současný stav Hana Hoffmannová, šéfredaktorka spotřebitelského časopisu dTest, a pokračuje: „Pro náš test jsme si vybrali spodní prádlo, protože ho nosí každý, je v přímém kontaktu s pokožkou a jeho potenciálně škodlivé složení může mít nepříznivý vliv na naše zdraví.“
Nošením i nejhůře hodnoceného prádla (celkově Hunkenmöller Invisible short basic tan z Rakouska, na českém trhu pak Dedoles veselé bezešvé dámské kalhotky a pánské Adidas Trunk boxerky 3 pack) si člověk nepřivodí akutní potíže. „Je však třeba vzít v potaz, jakému množství nežádoucích látek jsme denně celkově vystaveni. Domníváme se, že je klíčové, aby úřady co nejrychleji zavedly plošnou regulaci toxických látek a lépe chránily spotřebitele,“ shodují se Hana Hoffmannová a Karolína Brabcová.
Bavlna je lepší volbou
Pokud chcete snížit vystavení organismu bisfenolům, kupujte bavlněné spodní prádlo. Tento materiál se v testování ukázal být z hlediska chemikálií nejbezpečnějším. Žádný bavlněný produkt neobsahoval vysoké množství bisfenolů. Podle zjištěných dat nezáleží, zda bavlněné kalhotky nebo boxerky koupíte ve značkovém obchodě nebo v supermarketu. Na základě testu se jeví, že materiál je jediným důležitým kritériem. Bývá vždy uvedený na cedulkách na samotném prádle, ale občas je potřeba jej hledat.
Kompletní výsledky testu včetně obrazového infomateriálu jsou k dispozici v říjnovém čísle časopisu dTest a na webových stránkách spotřebitelské organizace dTest.
Na webu Arniky můžete také podepsat Výzvu pro evropské politiky, aby do roku 2029 zakázali všechny rizikové látky ve spotřebním zboží: https://arnika.org/vyrobky-bez-jedu
Kontakt pro média:
Arnika, Luboš Pavlovič, 606 727 942, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
dTest, Lucie Korbeliusová, 604 556 874, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Arnika společně se spotřebitelskými organizacemi ve střední Evropě testuje spotřební zboží na obsah toxických látek. Mezinárodní projekt Život bez toxických látek pro všechny (ToxFree Life for All) se soustředí na škodlivé a problematické látky, se kterými se běžní lidé setkávají každý den. Jeho hlavním cílem je informovat veřejnost o vlivu toxických látek na zdraví a životní prostředí. Chceme také vytvářet tlak ze strany spotřebitelů na politické představitele, úředníky i výrobce, aby postupně umožnili přechod na výrobu bezpečných a ekologických výrobků. Spolu s Arnikou na projektu spolupracují i spotřebitelské organizace dTest a partnerské organizace z Maďarska (TVE), Rakouska (VKI) a Slovinska (ZPS).
Projekt je spolufinancován EU LIFE programem (LIFE22-GIE-HU-ToxFree LIFE for All/101114078) a prezentuje stanoviska spolku Arnika, která nemusí nutně vyjadřovat oficiální postoj Evropské unie, programu Life a dalších donorů.
dTest, o.p.s.
Největší česká spotřebitelská organizace, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.
ToxFree Life – Život bez toxických látek
Mezinárodní projekt Život bez chemie pro všechny (ToxFree Life for All) se soustředí na škodlivé a problematické chemikálie, se kterými se běžní lidé setkávají každý den. Jeho hlavním cílem je informovat veřejnost o vlivu nežádoucích chemikálií na zdraví a životní prostředí. Spolu s dTestem jsou součástí projektu i spotřebitelské organizace z Maďarska (TVE), Rakouska (VKI) a Slovinska (ZPS). Českou republiku a Slovensko zastupuje spolu s dTestem také ekologická organizace Arnika.
Hlavní aktivitou projektu je testování přítomnosti problematických chemických látek ve výrobcích běžné spotřeby. Na základě výsledků testů pak můžeme pomáhat spotřebitelům činit rozhodnutí v zájmu jejich zdraví a vybírat bezpečnější produkty. Naší snahou je také podpořit veřejnost v tlaku na účinnější regulaci, která by vedla ke snížení přítomnosti nežádoucích toxických látek v každodenním životě.
Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory autora (autorů) a nemusí nutně odrážet názory Evropské unie nebo CINEA. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nemohou nést odpovědnost.
