Arnika dnes předala hejtmanům petici „Zachraňme stromy“ (1), jejíž požadavky podpořilo více než 18 tisíc lidí. Signatáři žádají hejtmany, aby zastavili plošné kácení alejí, začali o stromy pečovat a mysleli i na výsadbu nových stromořadí podél silnic. Přes šest tisíc podpisů čítá obdobná petice iniciativy Naše stromy (2). Zástupci petičních výborů vyzvali hejtmany, aby se alejí zastali nejen slovně, ale podnikli nezbytné praktické kroky. Po celé republice padly i tuto zimu zbytečně stovky zdravých a krásných stromů (3). „Jménem tisíců podepsaných žádáme krajské politiky, aby zastavili kácení historických stromořadí a přestali tím ničit ráz české krajiny (4),“ řekl Martin Skalský ze sdružení Arnika (5). Mezi signatáři petice Zachraňme stromy je řada známých osobností, například zpěvačka Jana Koubková, hudebník Michal Prokop, básnířka Jana Štroblová, vedoucí katedry společenských věd Univerzity J. E. Purkyně Martin Šimsa, zpěvák Dan Bárta a mnoho dalších (6).
Petici s údajem o počtu podpisů dnes obdrželi poštou všichni hejtmani a hejtmanky. Kromě petice předali zástupci Arniky a iniciativy Naše stromy hejtmanům jako dárek a motivaci k většímu zájmu o ochranu zeleně ilustraci Vladimíra Jiránka „Nenechávejte svůj strom bez dohledu – nebo zmizí!“. V Jihomoravském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji a na Vysočině navštívili zástupci Arniky hejtmany dokonce osobně a přinesli jim symbolickou sazenici stromu. „Věříme, že si hejtmani uvědomují význam alejí pro krajinu i životní prostředí a udělají vše pro jejich zachování,“ doplnil Martin Skalský.
Zástupci Arniky položili všem hejtmanům stejnou otázku: „Jaká konkrétní opatření pro záchranu dědictví, jež představují aleje, ve svém kraji letos chystáte?“ „Je nezbytné, aby hejtmani podporovali zachování stromořadí nejen verbálně, ale hlavně praktickými kroky. To znamená především provést mapování alejí a průzkum jejich zdravotního stavu, sestavit plán péče a plán výsadeb, zahájit program na zlepšení bezpečnosti provozu v alejích, například označováním kmenů stromů bílou barvou. To vše se musí promítnout také do rozpočtu krajů,“ vysvětluje Jana Vitnerová z jihlavské pobočky Arniky.
„Nelze zapomínat ani na osvětu řidičů, instalaci bezpečnostních prvků a dopravního značení všude tam, kde stromy rostou blízko silnice,“ doplnila Jana Vitnerová. „Touto cestou se vydala například některé spolkové země v Německu. Aleje tam zažívají velký rozkvět také proto, že jsou pravidelně dosazovány a péči o ně plánují odborníci. Ochrana stromořadí podél silnic má u našich sousedů tradici a opírá se o právní, odborný, metodický a rozpočtový pilíř,“ dodává Vitnerová.
Arnika se již na začátku února obrátila na hejtmany s dotazem, jak chtějí do budoucna přistupovat k alejím na území svých krajů. Dopis vznikl poté, co Česká inspekce životního prostředí zveřejnila, že podél silnic má do konce zimy padnout osm až čtrnáct tisíc stromů. Arnika hejtmanům nabídla pomoc při koncepci programů péče o aleje – na tuto nabídku však ze dvanácti oslovených hejtmanů reagovali jen tři (7).
Stromy v České republice chrání už od roku 1992 zákon č. 114 o ochraně přírody a krajiny. V době jeho vzniku ale zákonodárci nepředpokládali masivní tlak na zeleň (3), a poskytli správcům silnic výjimku. Ti tak dnes mohou kácet bez povolení, což ovšem v praxi vede ke zneužívání této pravomoci a plošnému kácení alejí. Proto zpracovalo Ministerstvo životního prostředí novelu, která výjimku pro silničáře ruší. Návrh prošel loni v říjnu prvním čtením v parlamentu, nyní se jeho projednání zadrhlo ve výborech.
Zastavení zbytečného kácení alejí požaduje také petice Naše stromy, pod níž se shromáždilo více než šest tisíc podpisů. „Rozsáhlé kácení alejí podél českých silnic trvá už třetí rok bez výrazného posunu k lepšímu. Je pravdou, že v některých případech jsou stromy zanedbané a ve špatném zdravotním stavu. Mohou za to desítky let komunistického nezájmu, ale i solení silnic a absence potřebné péče v posledních dvaceti letech,“ říká zástupce petiční iniciativy Libor Štěrba. „Je to podobné jako se stavebními památkami. Po minulém režimu jsme zdědili desítky zdevastovaných kostelů a zámků, v nichž byla třeba kasárna. Nemůžeme je ale přece zbourat jen proto, že mají rozbitou střechu a opadané omítky. Je to součást našeho kulturního dědictví a paměti krajiny, stejně jako historická stromořadí,“ uvedl k motivům sepsání petice Štěrba.
Proti kácení silničních stromořadí se postavila Česká inspekce životního prostředí a také Česká komora architektů, která aleje označila za významný kompoziční prvek krajiny. Před masivní zástavbou zelených ploch zase varuje Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR s tím, že zeleň má v době silného znečištění ovzduší mimořádný význam pro lidské zdraví.
Přílohy:
(1) Petice Zachraňme stromy – za lepší paragrafy na ochranu zeleně. Do 10. dubna 2009 petici podpořilo 18 421 lidí.
(2) Petici Naše stromy proti kácení stromořadí podél silnic a cest organizuje občanská iniciativa Naše stromy
Do 10. dubna 2009 petici podpořilo 6 100 lidí.
(3) Kolik stromů mělo letos padnout v jednotlivých krajích Podle informací České inspekce životního prostředí mělo za letošní zimu zmizet z okolí českých silnic a dálnic přes devět tisíc stromů. Správní organizace, které se zabývají údržbou silnic a dálnic na dotaz Inspekce, kolik mají v úmyslu pokácet stromů, došly k číslu 8 961 a to řada organizací své údaje neposkytla.
Nejvíce se mělo kácet ve Středočeském kraji: 1 931 stromů. Přes tisíc stromů mělo být skáceno v Jihomoravském kraji (1 499), Plzeňském kraji (1 241), Olomouckém a Královéhradeckém kraji.
Další informace získala Arnika dotazem na jednotlivé krajské správy silnic, jež provádí kácení kolem silnic II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů (dálnice a silnice I. třídy spravuje pro stát Ředitelství silnic a dálnic, vlastníkem místních komunikací jsou obce):
- jen kolem silnic v majetku Jihočeského kraje padlo letošní zimu 1 645 stromů,
- podle souhrnných informací čtyř ze šesti středisek správ silnic Plzeňského kraje, které zatím informace poskytly, zmizelo za posledních šest let od silnic v majetku kraje 8 387 stromů (jen 804 jich správci vysadili),
- správci silnic v majetku Ústeckého kraje vykáceli od roku 2003 již 4 341 stromů – úplně všechny údajně ohrožovaly bezpečnost silničního provozu a stačilo tudíž jejich kácení jen ohlásit,
- Moravskoslezský kraj prý za posledních šest let více sázel podél svých silnic, než kácel (celkem vykáceno 2452, vysazeno 3 815 stromů).
(4) Tisková zpráva Arniky o přístupu k alejím v Německu a možných opatřeních pro zachování a ochranu stromořadí.
(5) Otevřený dopis Arniky hejtmanům z 15. dubna 2009
Zachraňme stromy! Petice za lepší paragrafy na ochranu zeleně
Vážená paní hejtmanko/vážený pane hejtmane,
skončilo období vegetačního klidu stromů a s ním další sezóna plošného kácení alejí podél cest a silnic v České republice. Již na konci zimy, když vrcholilo úsilí zbavit se co nejvíce stromů kolem silnic, chodníků i v okolí našich domovů, jsme se na Vás obrátili s prosbou, abyste pomohl zastavit alespoň bezdůvodné mizení zdravých alejí kolem cest ve správě kraje.
Stromy v České republice chrání už od roku 1992 zákon č. 114 o ochraně přírody a krajiny. V době jeho vzniku ale zákonodárci nepředpokládali masivní tlak na zeleň, a poskytli správcům silnic výjimku. Ti tak dnes mohou kácet bez povolení, což ovšem v praxi vede ke zneužívání této pravomoci a plošnému kácení alejí bez jakékoliv náhradní výsadby. Proto zpracovalo Ministerstvo životního prostředí novelu, která výjimku pro silničáře ruší. Návrh prošel loni v říjnu prvním čtením v parlamentu jako tisk č. 632, nyní se jeho projednání zadrhlo ve výborech.
I když předpokládáme, že novela zákona bude přijata, samotný zákon k zachování a rozvoji historického dědictví, které představují aleje, nestačí. Je nezbytné, aby k tomuto cíli přispěly také jednotlivé kraje, které zajišťují prostřednictvím svých správ údržby silnic péči o stromořadí podél komunikací II. a III. třídy. Na základě zkušeností některých zemí západní Evropy, zejména Německa, považujeme za nutné zabezpečit tyto konkrétní kroky:
- Zmapování alejí na území Vašeho kraje a vyhodnocení jejich perspektivy (zdravotního stavu stromů).
- Vypracování plánu péče o jednotlivé aleje, včetně údržby stromů, omezování solení silnic a dalších opatření.
- Vytipování nejvíce dopravně nebezpečných úseků komunikací a zajištění dopravního značení a bezpečnostních prvků (bílé nátěry kmenů, odrazky na stromech, omezení rychlosti, svodidla, bílý reflexní nátěr okraje vozovky, apod.) k omezení dopravní nehodovosti.
- Vytvoření rozpočtových prostředků pro nové výsadby stromů (např. speciální krajský fond, do něhož směřují odvody za pokácené stromy, apod.).
- Vypracování plánu dosadby existujících alejí a výsadby nových stromořadí na vhodných úsecích komunikací.
Obáváme se, že nepřistoupí-li Váš kraj neprodleně k postupné realizaci uvedených opatření, přijde za rok další krutá zima pro silniční stromořadí a budeme opět svědky masivního kácení. Jak již jsme Vás ujistili v našem minulém dopise, jsme připraveni Vám s postupným zaváděním jednotlivých opatření do praxe na území kraje okamžitě pomoci. Spolu s téměř 25 tisíci podporovateli petic „Zachraňme stromy“ a „Naše stromy“ se Vás proto jako zástupce majitele stromů na území kraje ptáme: Jaká konkrétní opatření pro záchranu dědictví, jež představují aleje, ve svém kraji v letošním roce chystáte? ¨
Dovolujeme si Vás upozornit, že ačkoliv jsme obě citované petice již předali Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a nyní je předáváme také Vám, nadále pod ně shromažďujeme podpisy. Signatáře petic budeme informovat osobně i prostřednictvím sdělovacích prostředků o krocích jednotlivých krajů směřujících k ochraně alejí.
Spolu s tímto dopisem si Vám dovolujeme předat text petice „Zachraňme stromy“ a petice „Naše stromy“, pamětní list uvádějící aktuální počet signatářů a vysvětlení jednotlivých požadavků naší petice. Věříme, že podpoříte naše úsilí o ochranu alejí a budete respektovat přání téměř 25 tisíc signatářů našich petici.
Předem děkujeme za Vaši odpověď, s pozdravem,
Mgr. Lukáš Matějka, za petiční výbor petice „Zachraňme stromy“.
(6) Někteří z významných signatářů petice „Zachraňme stromy“:
Jana Amies, ak.mal., malířka / Luboš Andršt, hudební skladatel / Dan Bárta, hudebník / Prof. PhDr. Milena Bartlová, CSc., historička umění, VŠ profesorka / Petr Beneš, pianista, kantor konzervatoře Jaroslava Ježka / Ivan Binar, spisovatel / Tereza Boučková, spisovatelka / Miloš Calda, vedoucí Katedry amerických studií IMS FSV UK / Mikoláš Chadima, hudebník a skladatel / Antonín Crha, místostarosta městské části Brno-Bohunice / Jiří Danihelka, botanik, zaměstnanec AV ČR a vysokoškolský učitel / Jiří Dědeček, básník a písničkář / Eva Drašarová, ředitelka Národního archivu / Prof. Dr. Gero Fischer, univerzitní profesor, Institut slavistiky / Doc. MUDr. Alois Hamet, CSc.,, kardiolog v důchodu / Markéta Hejkalová, spisovatelka a překladatelka / Karel Holas, houslista kapely Čechomor / Kateřina Jacques, poslankyně / Adéla Janíková, ilustrátorka / Mgr. Jitka Jezberová, Ph.D., vědecká pracovnice Akademie věd ČR / Jiří Just, emeritní fejtonista a scénárista / Josef Klíč, koncertní mistr Janáčkovy opery, pedagog JAMU / Lukáš Klíma, farář ČCE / PhDr. Marie Klimešová, Ph.D., historička umění, VŠ pedagog / Elmar Kloss, umělec / Jiří Kotouč, dirigent, profesor konservatoře Praha / Jana Koubková, jazzová zpěvačka /, Petr Kovář, Doc. akad. arch., architekt, vysokoškolský učitel / Boris Kreuzberg, Doc. MUDr. CSc., lékař, přednosta Radiodiagnostické kliniky FN Plzeň / Prof. PhDr. Vladimír Křivánek, CSc., literární vědec, předseda Obce spisovatelů / Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., docent PřF UK / Libuše Ludvíková, spisovatelka / Petr Náhlík, náměstek primátora města Plzně pro oblast ŽP / Jaroslav J. Neduha, hudebník (Extempore) / Marek Nohejl, Evropská komise, Brusel / Jaromír František Palme, výtvarník – ilustrátor, hudebník / Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze / Carlos Pérez Vázquez, ředitel kulturní nadace Fibart / Oldřich Petrášek, starosta města Netolice / Doc. Dr. Ondřej Pilný, ředitel Ústavu anglofonních literatur a kultur FF UK / Stanislav Pitaš, místostarosta obce Šonov / Petr Placák, spisovatel, Galina Poppová, výtvarnice a spisovatelka / Doc. RNDr. Karel Prach, CSc., vysokoškolský učitel a vědecký pracovník AV ČR / Růžena Preissová, Dr., zřizovatelka a ředitelka soukromého gymnázia, Michal Prokop, zpěvák, hudebník, moderátor / Doc. ThDr. Martin Prudký, VŠ učitel, teolog, Doc. Dana Puchnarová, ak. mal., univerzitní pedagožka, malířka, grafička, spisovatelka / Jan Ruml, právník / Prof. PhDr. Zdenka Rusínová, CSc., emeritní prof. Filozofické fakulty MU Brno / Eva Slavíková, Akad. soch., akademická sochařka / Marta Smolíková, ředitelka Otevřené společnosti o.p.s. / ProCulture / Karel Srp, předseda Jazzová sekce / Jiří Stránský, spisovatel, scenárista, dramatik, básník a překladatel / Martin Svoboda, ředitel Státní technické knihovny / Miroslav Synek JUDr., starosta městyse Vrchotovy Janovice / Jiřina Šiklová , důchodkyně a emeritní vysokoškolská pedagožka / PhDr. Mgr. Martin Šimsa, Ph.D., vedoucí katedry společenských věd UJEP, filosof / Štěpán Špinka, filosof / Jaromír Štětina, senátor / Jana Štroblová, básnířka, prozaička / Tomáš Uhlík, baskytarista, Jazz Efterrätt / Ljuba Václavová, filmová dokumentaristka / Ludvík Vaculík, spisovatel / Jaromír Vladyka, místostarosta Velkých Popovic / Dagmar Volfová, sólistka opery
(7) Na výzvu Arniky k zastavení plošného kácení alejí z února 2009, která obsahovala také nabídku pomoci při ochraně a rozvoji stromořadí, reagovali pouze radní Ústeckého kraje Jiří Šulc, radní kraje Vysočina Libor Joukl a náměstek hejtmana Středočeského kraje Robin Povšik. Arnika oslovila dvanáct hejtmanů (všechny s výjimkou primátora Prahy, kde i silniční stromořadí podléhají povolovacímu režimu, a jihomoravského hejtmana Michala Haška, který se sám od kácení alejí distancoval a apeloval na své kolegy, aby se zachovali stejně).
