Sdružení Arnika ukrylo 25 polohovacích zařízení do vysloužilé elektroniky, která z Evropy a USA mnohdy nelegálně putuje do rozvojových zemí, kde se rozebírá za nevyhovujících podmínek ohrožujících zdraví lidí a životní prostředí, její nepotřebné části se pak pálí na otevřeném ohni. 10 kusů z tohoto experimentu je zatím v oběhu, jeden z nich už bohužel skončil, kde neměl.
“Použili jsme menší tiskárny a monitory staršího data, které ještě obsahují toxické látky jako rtuť či olovo. Snažili jsme se simulovat situaci občana Prahy - vysloužilou elektroniku jsme během července odvezli do pražských sběrných dvorů (do červených kontejnerů pro elektroniku). Pár kusů jsme také odložili u těchto kontejnerů, což je častý nešvar zbavování se odpadu. Mimo Prahu jsme pak umístili 5 kusů elektroniky, konkrétně do Moravskoslezského kraje,” popisuje Markéta Möller (z programu Toxické látky a odpady) experiment, kterým se Arnika inspirovala u americké organizace BAN. Právě ta stála u odhalení transferu staré elektroniky do rozvojových zemí z Německa, Itálie, Španělska nebo Británie či Irska.
Jim Puckett, výkonný ředitel Basel Action Network (BAN) řekl: „Až příliš mnoho rádoby recyklačních míst jednoduše vyváží odpad do nevyhovujících zařízení v Africe a Asii, nebo jednoduše vyhodí elektroniku na skládky. Veřejnost má právo vědět, kam putuje její odpad. Tleskáme Arnice za to, že používá naše sledovače EarthEye k tomu, aby se dozvěděla pravdu a sdělila ji lidem.”
Z 25 kusů elektroniky s nastraženými GPS bylo 15 kusů svezeno do zpracovatelských míst po České republice nebo ještě čeká ve sběrných dvorech. Jedno zařízení se dostalo z pražského sběrného dvora až do recyklační dílny v Německu, proč tomu tak je, není Arnice známo. Dalších 9 kusů elektroniky putuje mezi lidmi a jeden monitor bohužel skončil na oficiální skládce odpadu Modlany v Ústeckém kraji.
“Tento monitor zrovna obsahoval kadmium, olovo a rtuť. Skládka zde žádnou vinu nenese, protože se jednalo o monitor odložený u kontejneru, ale jak už jsme zmiňovali, je to poměrně častý způsob, jakým se lidé elektoodpadu zbavují - neuvědomují si, že tato elektronika pak ohrožuje okolní prostředí. Dobrou zprávou na druhou stranu je, že sběr elektroniky u nás vcelku funguje, až na příklad se skládkou. Jedná se ale samozřejmě o současný stav, GPS jsou stále aktivní, mohou se tedy ještě dostat na jiná místa, proces vývozu může trvat v řádu měsíců nebo dokonce déle. Tuto kapitolu proto ještě zcela neuzavíráme,” doplnila Markéta Möller.
Jednotlivé součástky elektroniky jsou stále hodnotnou komoditou, která se stává zájmem nelegálních aktivit různých „pašeráckých“ skupin. Největší skládka elektrošrotu na světě se nachází v Ghaně, kde Arnika v roce 2019 naměřila historicky zatím nejvyšší množství bromovaných a chlorovaných dioxinů (jedněch z nejtoxičtějších látek vůbec) v tamních slepičích vajíčkách.
Pro více informací prosím kontaktujte Markétu Möller z programu Toxické látky a odpady (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 731 771 010), nebo Kristýnu Dušák (tiskovou mluvčí: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 606 727 942).
