Vládní delegáti na 4. konferenci Stockholmské úmluvy v Ženevě učinili historické rozhodnutí a na seznam úmluvy zařadili dalších 9 perzistentních organických látek (POPs). Se schválenými výjimkami pro 3 z nich to však vypadá jako bych jich zařadili jen šest.
Vládní delegáti na 4. konferenci Stockholmské úmluvy (1) v Ženevě učinili historické rozhodnutí, když se po dlouhém vyjednávání usnesli na kontrole či omezení dalších 9 perzistentních organických látek (POPs). „Výjimkou pro recyklaci a opětovné použití dvou typů bromovaných zpomalovačů hoření až do roku 2030 však umožnili, že ještě více než dvacet let nezmizí zdraví nebezpečné látky z našeho běžného života. Ještě horší to je s výjimkami pro perfluoroktansulfonát (PFOS) a jeho soli, pro jehož zákaz platí asi patnáct výjimek a možná bylo tedy jednodušší vyjmenovat, pro jaká použití bude vlastně zakázán,“ uvedla k výsledkům konference Ing. Miroslava Jopková, jež na konferenci zastupovala sdružení Arnika, které je součástí sítě nevládních orgranizaci IPEN.
„O tom, zda uvedené látky nominovat či nikoliv se diskutovalo často velmi dlouho do noci. Je jasné, že mnohým zemím nejde ani tak o zdraví lidí, jako o ekonomické zájmy jejich průmyslových podniků,“ říká o průběhu konference Miroslava Jopková. Delegáti se shodli na tom, že všechny nově nominované látky (2) do Stockholmské úmluvy dlouho přetrvávají v životním prostředí, putují na dlouhé vzdálenosti a poškozují jak lidské zdraví, tak životní prostředí. Nicméně opatření, která se týkají tří látek z této skupiny, jsou nedostatečná a nevedou k naplnění původních cílů Stockholmské úmluvy. Jedná se o zástupce zpomalovačů hoření - komerční oktabromdifenyl ether a pentabromdifenyl ether, používané například v nábytku nebo elektronice, plastech, a perfluorooktansulfonát (PFOS), který se běžně nachází například v elektronických výrobcích, hasících pěnách, textilu, pesticidech a podobně.
Produkce obou zpomalovačů hoření byla sice zastavena, nicméně je ještě obsahuje mnoho produktů na trhu a také odpady. Přestože Stockholmská úmluva zakazuje recyklaci předmětů obsahujících POPs, delegáti se dohodli na výjimce, která dovoluje recyklaci a opětovné používání produktů obsahující bromované zpomalovače hoření až do roku 2030. „Toto rozhodnutí umožní, aby nábytková pěna, která může obsahovat až 18 % pentabromdifenyl etheru byla nastříhána a opětovně použita v nových kobercích a následně v našich obývácích. Rovněž toto opatření dovolí export kontaminovaných produktů z bohatých zemí do zemí rozvojových,“ říká profesor Katima z University v Dar Es Salaam, jeden z řídících pracovníků Mezinárodní sítě neziskových organizací pro eliminaci POPs (IPEN) (3). Třetí kontroverzní látka PFOS také dlouhodobě přetrvává v životním prostředí.,Vysoké koncentrace byly nalezeny i v tělech ryb v řekách Bílině a Labi, například u Obříství a Děčína (4). Delegáti se sice rozhodli zařadit PFOS mezi toxické látky Stockholmské úmluvy, nicméně zároveň povolili výjimku, která umožňuje pokračovat v produkci produktů jako jsou například hasící pěny nebo pesticidy a řadě dalších.
„Řadu výjimek navrhovala i Evropská unie pod vedením České republiky. Můžeme sice naši reprezentaci pochválit za prosazení devíti látek na seznam úmluvy, ale za prosazování výjimek a celkový postoj EU k toxickým látkám v odpadech, který se projevil i v rozhodnutí nepřehodnotit vysoko nastavené limity pro POPs v odpadech přijatém na konferenci v Ženevě, je chválit nemůžeme. Potvrzuje to bohužel dlouhodobé podceňování toxických látek v odpadech v celkové politice EU. Stockholmská úmluva tak není naplňována z hlediska omezování POPs v odpadech, ve kterých je až 80% dioxinů přenášených v EU do životního prostředí (5), což je špatný vklad do budoucna,“ řekl v reakci na ženevská jednání vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Arnika u příležitosti ženevské konference a jako příspěvek do diskuse o dalších důležitých tématech Stockholmské úmluvy, jako jsou DDT, dioxiny nebo místa zatížena POPs, přispěla dvěma unikátními projekty. „Na mapě světa, kterou jsme vydali v rámci mezinárodního projektu „Dodržte slib, eliminujte POPs“ a kampaně Budoucnost bez jedů, jsou znázorněna různá místa zatížená persistentními organickými látkami. Českou republiku zde „prezentují“ důl Jan Šverma v Lamperticích, kde společnost Gemec Union ukládala nebezpečný odpad, a také bývalý sklad pesticidů v Klatovech Lubech. A v souvislosti s DDT připravila Arnika zprávu o obsahu DDT ve vejcích,“ uvedla mluvčí Arniky Zora Kasiková.
Na konferenci se zastoupené země shodly na tom, že je důležité investovat do vývoje a implementace alternativ k DDT jiných forem boje s malárií, než je použití tohoto kontroverzního pesticidu. Současně se ještě před konferencí podařilo odradit Indii od žádosti o prodloužení výjimky na výrobu pesticidu dicofol, kde je DDT přítomno jako příměs. Zúčastněné strany chtějí také podpořit rozvojové země a také ekonomicky se rozvíjející země v jejich úsilí identifikovat zdroje úniků dioxinů. „Za tyto závěry lze naopak delegaci EU pod vedením ČR pochválit,“ uzavřel Petrlík.
Přílohy:
(1) Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách spatřila světlo světa ve Stockholmu v roce 2001. Její ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek: osmi látek používaných jako pesticidy, dvou průmyslových sloučenin a polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů, vznikajících mimovolně v chemické výrobě a při spalování chlorovaných látek. Česká republika ji ratifikovala v roce 2002, v platnost úmluva vstoupila 17. května 2004 a dosud ji podepsaly celkem 162 země světa (do 5.12.2008). Pro Českou republiku je kromě textu úmluvy závazný také Národní implementační plán schválený vládou v prosinci 2005. Další informace o Stockholmské úmluvě.
4. zasedání Konference smluvních stran Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech (COP4) se účastní představitelé zemí, které smlouvu ratifikovaly, a také tzv. pozorovatelé z řad průmyslu, neziskových organizací a zemí, které smlouvu neratifikovaly. První zasedání probíhala s ročním intervalem, který se následně rozšířil na 2 roky. Letošní zasedání začalo ve Švýcarské Ženevě 4. května a trvalo až do brzkých ranních hodin 9. května.
(2) Nově byly na seznam škodlivých chemických látek přidány alfa- a betahexachlorcyklohexan - vedlejší produkty při výrobě insekticidu lindanu; hexabromdifenyleter a heptabromdifenyleter, tetrabromdifenyleter a pentabromdifenyleter užívané jako zpomalovače hoření; chlordekon užívaný jako zemědělský pesticid; hexabrombifenyl, HBB, zpomalovač hoření. Nyní už se neužívá a neměl by být obsažen v nových nebo existujících výrobcích; lindan – insekticid; pentachlorbenzen (PeCB) - fungicid, hasicí prostředek;PFOS perfluorooktansulfonát a jeho soli.
(3) Arnika koordinuje evropskou skupinu Globální sítě za eliminaci perzistentních organizacích látek - International POPs Elimination Network.
(4) Sdružení Arnika nechalo zpracovat studii k obsahu perfluorovaných sloučenin v českém vodním systému. Výzkum provedli odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické. Dokument (v angličtině) zašleme na požádání.
V jiné studii ve Spojených státech amerických byla tato látka zjištěna u 297 dětí z 299 testovaných.
(5) Viz Community Implementation Plan for the Stockholm Convention on Persistent Organic Pollutants.
