Doslova katastrofu představuje vládní návrh zákona pro Integrovaný registr znečišťování (IRZ), zatím nejlepší databázi informací o únicích a přenosech nebezpečných látek z konkrétních průmyslových podniků v České republice dostupnou volně na internetu. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ho bude projednávat na své dnes začínající schůzi. Pokud by byl zákon přijat v předložené podobě, přijde veřejnost o přístup k cenným informacím. Z loňského žebříčku deseti největších znečišťovatelů styrenem by například zůstali pouze dva: ACO Industries, k. s. Přibyslav, který se umístil na šestém místě, a devátý Kaučuk, a. s. Kralupy nad Vltavou. Podniky ze špičky nelichotivé tabulky by z registru zmizely úplně. Arnika navrhuje, aby byl zákon zamítnut anebo zásadně doplněn tak, aby zachoval současný rozsah veřejnosti poskytovaných informací.
Například v registru sestaveném podle nového zákona by za rok 2005 nebylo možné dohledat informace nejméně o 113 firmách (1). „Pokud k tomu připočteme i informace o látkách v odpadech, zmizela by podle posledního hlášení do IRZ data od 281 podniků. Ve Zlínském kraji by zmizely dvě třetiny hlášení. Přitom jde o kraj s nejvyšším množstvím ohlašovaných emisí prokázaných i potenciálních karcinogenních látek,“ shrnul smutný důsledek navrženého zákona Ing. Milan Havel ze sdružení Arnika, který analyzoval jeho dopad na registr. Ze současného IRZ tak zůstane jen troska a registr přestane plnit svoji funkci.
Ironií je, že zákon do Sněmovny předkládá ministerstvo životního prostředí (MŽP). To jej obhajuje potřebou přizpůsobení české legislativy novému nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu o evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek. Vládě dalo MŽP na vybranou ze dvou verzí: jedna zachovávala alespoň informace o odpadech, ale neprošla. „Místo aby vláda změny využila k vylepšení registru, udělala pravý opak. Zmíněné nařízení totiž členským zemím EU nenařizuje, že by nemohly mít ohlašování obsahu chemických látek v odpadech. Omezení IRZ nenařizuje výslovně ani usnesení vlády přijaté na základě tzv. auditu ekologické legislativy,“ vysvětlil předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.
Jediným „kladem“ zákona je, že počítá s rozšířením registru o 21 nově ohlašovaných látek. U poloviny z nich ale nelze očekávat jediné hlášení, protože jde o pesticidy, které se u nás již nepoužívají a některé se ani nikdy nepoužívaly. Pokud někde jsou, tak to je právě v odpadech, ve kterých se nebudou muset paradoxně ohlašovat. Rozšíření o tyto látky bylo možné provést bez destruktivního zásahu do IRZ. Arnika to kritizovala na schůzce se zástupci MŽP již v červenci minulého roku. „Nechápeme, proč se ministerstvo zříká důležitého nástroje ke kontrole pohybu nebezpečných látek v odpadech navíc zrovna v době, kdy se jejich nová a nová skladiště objevují na různých místech ČR," řekl Petrlík.
Navržená úprava navíc zcela ignoruje vládou schválený Národní implementační plán Stockholmské úmluvy, a tudíž povede k neplnění mezinárodních závazků ČR. Do konce roku 2007 mělo MŽP naopak IRZ upravit tak, aby lépe vyhovoval potřebám Stockholmské úmluvy a poskytl více informací. Navržený zákon jde ale zcela opačným směrem. Ministerstvo se vypuštěním informací o odpadech zbavuje i důležitého zdroje informací o látkách, jež má za povinnost sledovat i v odpadech pro další mezinárodní úmluvy – jedná se například o rtuť.
S omezením dostupnosti informací nesouhlasí ani signatáři petice Budoucnost bez jedů II, kterou podepsalo více jak 16 tisíc lidí, včetně několika desítek významných osobností. „Mezi prvními petici podepsal také Martin Bursík. „Doufáme proto, že bude nyní z pozice ministra hájit dostupnost dat informací pro veřejnost v již fungujícím systému a nikoliv ústupky tlaku průmyslové lobby ve vládním návrhu zákona,“ dodal mluvčí Arniky Marek Jehlička.
