Úřady Prahy 4 a magistrátu hlavního města projednávají odděleně více než deset nových staveb na Pankrácké pláni 3), ale nikdo nekoordinuje výstavbu v této části Prahy jako celek. Paralelně tak probíhají desítky správních řízení 2), které nemají žádnou společnou koncepci. To se negativně odráží v kvalitě bydlení a života místních obyvatel. Výstavba na Pankráci přispívá také k neúnosnému zahlcení centra Prahy automobilovou dopravou. Občanská sdružení postup úředníků kritizují a žádají, aby stavby byly povolovány na základě jednotné urbanistické koncepce.
„Situace na Praze 4 připomíná pískoviště, kde si každý úředník plácá jednu bábovičku vedle druhé. Není tu však žádný tatínek, který by se na pískoviště podíval shora a navrhnul jim, aby stavby dávaly dohromady nějaký smysl. Na pískovišti je to samozřejmě jedno. Ve městě, kde pomyslné „bábovičky“ ovlivňují životy destitisíců lidí, však považujeme takovou situaci za skandální,“ uvedl Martin Skalský ze sdružení Arnika. Nekoncepční systém výstavby působí podle Skalského ve městě množství problémů. „Kvůli novým stavbám houstne na Pankráci doprava a tvoří se zácpy, zhoršuje se kvalita ovzduší a ubývá městské zeleně. Nárůst automobilové dopravy postihuje i blízké centrum Prahy. Kvůli dalším budovám na Pankráci se má dokonce rozšiřovat severojižní magistrála,“ vypočítává problémy Skalský. „Dalším problémem je, že stavební povolení získávají ty budovy, které chtějí postavit investoři a nestaví se naopak objekty, které potřebují či chtějí místní lidé. Nikdo přitom nezkoumá, jaký budou mít stavby dopad na město ve svém součtu,“ dodává.
Podle Marie Janouškové z Občanské iniciativy Pankráce se na Pankrácké pláni povolují i jednoznačně škodlivé stavby. „Nejhorším příkladem je budování nových sjezdů ze severojižní magistrály a její rozšiřování. Naprosto zničující dopad na životní prostředí může mít také nákupní centrum Arkády Pankrác, jehož tři nadzemní podlaží mají sloužit jako garáže. Většina nových budov by měla sloužit jako kanceláře, které se večer zhasnou a život kolem nich ustane. Takové stavby ničí veřejný prostor a zabírají místo, které bylo původně vymezeno pro centrální náměstí, obchody, služby, volný čas a bydlení,“ řekla Janoušková.
Právník Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí upozorňuje, že úřady vycházejí investorům ve většině případů vstříc někdy i nad rámec zákonů. „Příjemné a zdravé životní prostředí a zájmy obyvatel Prahy 4 nezastupuje nikdo. Vše se podřízuje ekonomickým zájmům. Při povolování výstavby dochází naprosto běžně k vydávání výjimek i vyslovenému porušování zákonů. Úřady se ani nesnaží, aby byli občané podrobně informování, natož aby se k něčemu vyjadřovali,“ říká Kužvart. Jeho slova potvrzuje Zdeněk Holeček z Občanského sdružení Pankrácká společnost. „Snažíme se již několik let prosadit vytvoření koncepce a limitů výstavby, ale zatím na to úřady neslyšely.
Magistrát už ani neposuzuje dopad nových staveb na životní prostředí v proceduře EIA. Jediným prostředkem, který nám zbývá, je tak účast ve správních řízeních. Těch ale probíhá v současné době kolem třiceti, což je za hranicí možností dobrovolných občanských sdružení,“ vysvětluje Holeček.
