Na konci září roku 1979 založilo několik studentů z Bíliny a Prahy Tým Bořena s cílem poznat vývoj přírody v Českém středohoří. Tento původně neformální spolek tak letos oslaví třicet let své existence.
„Původně jsme chtěli zkoumat vývoj přírody od pravěku po současnost s cílem rekonstruovat podobu prostředí, které obklopovalo pravěké lidi (1). Po pár letech jsme došli k poznání, že užitečnější bude chránit současnou přírodu před naprostou devastací průmyslovou činností, a v roce 1983 jsme začali připravovat stěhování ohrožených druhů rostlin z předpolí Radovesické výsypky Velkolomu Maxim Gorkij, dnešních Dolů Bílina,“ vylíčil začátky Týmu Bořena jeho zakladatel RNDr. Jindřich Petrlík. Dnes, po třiceti letech činnosti, se na nových stanovištích daří osmi z devíti přemístěných ohrožených druhů rostlin (2). „Podařilo se tak například zachovat západní hranici rozšíření vzácného lnu žlutého, jehož stanoviště původně chránila dnes již zaniklá přírodní rezervace Bělák,“ upřesnil Petrlík.
Botanik doc. RNDr. Karel Kubát, CSc., který týmu od počátků poskytoval odbornou pomoc, o stěhování rostlin Bořenou řekl: „Tomuto projektu jsem od počátku fandil, i když jinak transfery rostlin spíše nepodporuji. V tomto případě ale mělo dojít k rozsáhlé likvidaci biotopů, proto bylo stěhování rostlin lepší variantou.“
„I nám bylo líto, že rostliny a živočichové v radovesickém údolí u Bíliny nemohou zůstat v původních lokalitách. Četli jsme o příkladech zahraničních environmentálních hnutí a organizací, které se snažily podobné devastaci přírody zabránit a projekty podobné Radovesické výsypce včas zastavit. Když jsme zjistili, že v rámci hlídaných oficiálních struktur to není příliš možné, založili jsme v září roku 1989 ekologickou iniciativu Děti Země (3) a podařilo se nám pak podobným projektům v řadě případů zabránit již v jejich zárodku. Současně jsme ale také pečovali o lokality, kam jsme přestěhovali ohrožené rostliny z radovesického údolí,“ přiblížil další vývoj Týmu Bořena Petrlík.
V současnosti je Tým Bořena pozemkovým spolkem začleněným v programu Ochrana přírody sdružení Arnika, které v roce 2001 založila část bývalých členů Dětí Země (4). Bořena navazuje na prvorepublikovou tradici tzv. pozemkových spolků, které zřizovaly jakési soukromé přírodní rezervace. Ochrana v rámci pozemkového spolku spočívá v převzetí „patronátu“ nad určitou lokalitou tím, že spolek vykoupí či si pronajme pozemky, o jejichž ochranu jde. „Je to osvědčená cesta ochrany přírody na konkrétních lokalitách. Cílem je zachování druhové pestrosti zdejší krajiny, poznamenané mnohaletou těžbou uhlí, ale i dalšími necitlivými zásahy člověka jako je neúměrná zástavba, vysoušení pozemků či těžba kamene,“ charakterizovala náplň pozemkového spolku Ing. Jana Vitnerová, která v Arnice vede program Ochrana přírody.
Svou pozornost věnují dobrovolníci a členové Týmu Bořena především třem lokalitám – tzv. bílým stráním na Kaňkově a pod Lipskou horou a vlhkým loukám pod vrchem Holibka u Razic. Součástí péče, kterou Tým Bořena poskytuje uvedeným lokalitám, je každoroční kosení, případně odstraňování náletových dřevin a celkové vyčištění lokalit. „Stěhování rostlin a následná péče o jejich náhradní lokality je nejvíce viditelnou činností Bořeny, ale zdaleka nepatří k jediným úspěchům za třicetileté období její existence (5). Lidé z Bořeny přispěli k poznání vlivů Radovesické výsypky na životní prostředí jako celku anebo shromáždili důležité informace o bílých stráních v západní části Českého středohoří jako takových,“ připomněla Jana Vitnerová.
Tato činnost by nebyla možná bez přispění dobrovolníků – za třicet let se jich na činnosti Týmu Bořena vystřídaly desítky. „Lidé mohou přispět nejen vlastní prací, ale také finančně - symbolickým sponzorováním rostlin, respektive příspěvkem na činnost Týmu Bořena. Za získané finance pak bude možné například vykoupit či pronajmout další pozemky, zajistit jejich ochranu a rozvoj a propagovat činnost na ochranu přírody Českého středohoří,“ doplnila Jana Vitnerová. Přispět je možné například prostřednictvím internetového Tržiště na webových stránkách Arniky (6).Tento týden proběhne také další z pravidelných pracovních víkendů (7) a spolek plánuje rozšíření své činnosti i na další lokality.
Poznámky a přílohy:
(1) Tým Bořena navazoval na činnost staršího Archeologického kroužku při Gymnáziu v Bílině, který fungoval pod dohledem archeologů z Okresního muzea v Teplicích od roku 1976.
(2) Osm úspěšně přestěhovaných druhů:
- len žlutý (Linum flavum) - silně ohrožený, chráněný
- plamének přímý (Clematis recta) - ohrožený, chráněný
- hvězdnice chlumní (Aster amellus) - ohrožená, chráněná
- hadí mord španělský (Scorzonera hispanica) - silně ohrožený, chráněný
- sasanka lesní (Anemone sylvestris) - ohrožená, chráněná
- bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum) - ohrožená, chráněná
- bledule jarní (Leucojum vernum) - ohrožená, chráněná
- ladoňka dvoulistá (Scilla bifolia) - silně ohrožená, chráněná
Více informací o těchto rostlinách najdete na www.biodiverzita.arnika.org/kvetena.
(3) První novinový článek o Týmu Bořena a Dětech Země vyšel 18. listopadu 1989 ve Svobodném slově.
(4) Tým Bořena prošel historicky zajímavým organizačním vývojem, který do jisté míry dokumentuje i vývoj environmentálního hnutí v České republice:
1979-1981 – neformální skupina studentů zaměřená spíše na výzkumnou práci
1981-1985 – skupina studentů organizujících letní tábory v rámci Hnutí Brontosaurus na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně (dnes Masarykově univerzitě)
1985-1989 – základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Praze (v okrese Teplice Týmu Bořena nebyla v rámci ČSOP povolena činnost)
1989-2001 – jedna z poboček občanského sdružení Děti Země
2001-2007 – základní článek sdružení Arnika
od roku 2008 dosud – samostatný projekt programu Ochrana přírody sdružení Arnika
(5) Úspěchy Týmu Bořena:
1982-1986 – zmapování a popsání nejbohatší lokality ohrožené bělozářky liliovité v Českém středohoří
1985-1994 – přestěhování 9 druhů ohrožených druhů rostlin z předpolí Radovesické výsypky na náhradní stanoviště
1984 – studie Radovesická výsypka a její vliv na okolí získala první místo ve Studentské vědecké odborné činností na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně a stala se také první souhrnnou studií hodnotící vliv výsypky na životní prostředí
1986 – studie Krajinná analýza a syntéza pro potřeby ochrany přírody na území Českého středohoří s originální geomorfologickou mapou západní části Českého středohoří
1996 – Bořena získala patronát nad první lokalitou s přestěhovanými rostlinami – bílou strání pod Lipskou horou.
Bořena přispěla k vyhlášení přírodní rezervace Trupelník (vyhlášena v roce 2001) tím, že právě sem přestěhovala některé ohrožené druhy rostlin bílých strání a lokalitu pravidelně sleduje.
2007 – zmapování stavu tzv. bílých strání v západní částí Českého středohoří a v Poohří, tedy často opomíjených lokalit s typickým výskytem řady ohrožených druhů rostlin
2008 – Bořena získala patronát nad další bílou strání – na Kaňkově
(6) Podrobnosti zde:www.biodiverzita.arnika.org/sponzorovani-ohrozenych-rostlin
(7) O víkendu 19.-20. září provede Tým Bořena spolu s německými dobrovolníky podzimní údržbu lokalit s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin na tzv. bílých stráních. Na programu bude kosení trávy, odstranění náletových dřevin a vyčištění lokalit. v neděli pak výlet s povídáním o květeně bílých strání. Podrobnosti zde: arnika.org/priroda/akce/vikendovy-tabor-s-tymem-borena
Příloha: Článek J. Petrlíka pro časopis Nika (1994)
Radovesické údolí v těsném sousedství CHKO České středohoří odepsali v šedesátých letech státní a stranické orgány. Velkolom na hnědé uhlí u severočeské Bíliny potřeboval někam umístit tuny hlušiny z téměř dvousetmetrové vrstvy nad hnědouhelnou slojí, a tak padlo rozhodnutí o zasypání Radovesic a okolní krajiny.
Radovesická výsypka je pro stejnojmenné údolí podobnou pohromou jako velké přehrady pro jiná údolí na světě. V Jižní Americe přesouval WWF (Světový fond ochrany přírody) do bezpečí živočichy z tropického pralesa obětovaného přehradě. Tým Bořena, který vznikl již v roce 1979 ze studentů bílinského gymnázia, od roku 1985 stěhuje ohrožené druhy rostlin z předpolí rostoucí hory hlušiny. Zatímco Tým Bořena v severních Čechách zachraňuje rostliny, větší živočichové stačí utéci sami. Zato ale ti malí, především pavouci a roztoči, mizí, sotva byli objeveni jako zcela nové druhy v biologickém světě.
Celkem se zatím ze tří různých typů lokalit podařilo přestěhovat devět druhů rostlin. Sedm se už ve svých nových domovech zabydlelo.
Z bývalého chráněného naleziště Bělák jsou na nové tzv. "bílé stráně" přesazovány: len žlutý, hvězdnice chlumní, sasanka lesní, hadí mord španělský, plamének přímý a bělozářka větevnatá. Od Lukovského potoka k potoku Mukovskému se dostaly bledule jarní a ladoňka dvoulistá. Víceméně rozježděná polní cesta u Radovesic byla jako jediné místo v České republice domovem nenápadné travičky sítiny kulatoplodé. Pokusně jsme ji vyseli na nové ploše, kde se zatím neuchytila.
Pozornost Týmu Bořena se nyní přesunuje především na lokality, kde rostliny našly náhradní útočiště. Má nad nimi patronát a snaží se udržet na nich pro rostliny příhodné podmínky pro jejich přežití.
Naše zkušenosti ovšem ukazují, že příroda se nedá prostě přesunout někam, kde bude více vyhovovat a méně "překážet". Proto se Tým Bořena snaží zachovat ji tam, kde ještě zcela plní svoji funkci živoucí kostry krajiny. Krajiny, po které toho člověk chce čím dál tím víc.
V letošním roce se proto vedle stěhování ohrožených druhů rostlin Bořena začíná zajímat i o zachování specifického ekosystému s výskytem mnoha chráněných rostlin - tzv. "bílých strání". Prvním krokem k zachování bílých strání v naší krajině je zjištění v jakém stavu se vlastně dnes nacházejí. To zjišťovali během srpnového putovního tábora studenti z Týmu Bořena a dobrovolníci, kteří jim přišli na pomoc.
