Na prvních příčkách žebříčků největších znečišťovatelů sestavených podle dat v Integrovaném registru znečišťování (IRZ) pro Jihomoravský kraj nedošlo od minulého roku k výraznému posunu. Českomoravský cement - provoz Mokrá a elektrárna ČEZu Hodonín jsou dva největší zdroje emisí skleníkových plynů i látek způsobujících kyselé deště v Jihomoravském kraji. Trojlístek provozů objevujících se nejčastěji v první desítce žebříčků největších znečišťovatelů kraje doplňuje sklárna Vetropack Moravia Glass, a.s. v Kyjově.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky, rtuť, styren a formaldehyd.
Na prvním místě ve vypouštění látek potenciálně rakovinotvorných a rakovinotvorných sice zůstal nábytkářský závod Jitony, a.s. v Rousínově (1), ale oproti roku předchozímu snížil o více než dvě třetiny celkové množství potenciálně rakovinotvorného dichlormethanu, konkrétně z 37,5 tuny na 11,5 tuny. „Jak jsme se dozvěděli od vedení Jitony, navíc letos nahradili při výrobě čalouněného nábytku lepidlo s dichlormethanem za vodou ředitelné. Považujeme to za významný příspěvek k ochraně životního prostředí před úniky toxických látek a zároveň to potvrzuje, jak je IRZ důležitým nástrojem při omezování úniků toxických látek do životního prostředí ovšem v kombinaci se žebříčky největších znečišťovatelů. Vedení Jitony totiž nepopírá, že právě jejich umístění v žebříčcích v minulém roce bylo velkým impulsem pro technologickou změnu,“ komentoval pokrok v technologii rousínovského závodu RNDr. Jindřich Petrlík předseda Arniky a vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů.
Že stále větším problémem se stávají toxické látky v odpadech, dokumentují tabulky množství mutagenních látek předávaných v odpadech a odpadních vodách a specifická tabulka pro obsah rtuti v odpadech a emisích. „Likvidace trichloretylenu, kvůli jehož obsahu v odpadech kralují tomuto žebříčku Groz Beckert Czech, s.r.o. v Lužici a brněnský provoz ABB, není zrovna jednoduchá a například při jeho spalování může docházet ke vzniku dioxinů, nebezpečných již ve stopových koncentracích. I proto je důležité, aby firmy nebezpečné látky nahrazovaly již v surovinách používaných při výrobě,“ komentoval Petrlík jednu z tabulek sestavených Arnikou.
Brněnská spalovna komunálních odpadů se sice v žebříčcích nevyskytuje tak často, zato však vede ve dvou specifických skupinách látek – v obsahu rtuti a jejích sloučenin a dioxinů v odpadech. Je také jediným znečišťovatelem z Jihomoravského kraje, který ohlásil do registru dioxiny. „Bylo by ovšem naivní myslet si , že to je jediný zdroj těchto látek v Jihomoravském kraji. Většinou totiž obsah dioxinů v odpadech nesleduje, a proto je další průmyslové provozy do IRZ neohlašují,“ doplnil Petrlík. Informace do registru letos ohlásilo 129 průmyslových provozů z celého kraje, což je o osmnáct více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak (čpavek), který do registru ohlásilo 89 podniků. Je to dáno převážně zemědělským charakterem provozů v kraji,“ vysvětlil vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík. Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt ZDE.
