Rtuť poškozující mozek lidského plodu byla zjištěna téměř u všech testovaných žen

Dobrovolného testování se zúčastnilo také 10 žen z České republiky. Mezi nimi byly rovněž poslankyně Kateřina Jacques ze Strany zelených a poslankyně evropského parlamentu za Evropské demokraty Jana Hybášková. Vzorky vlasů Kateřiny Jacques obsahovaly nejvíce rtuti ze všech testovaných žen v České republice. Jednalo se o množství, které hraničí s limitními dávkami, nad nimiž nelze vyloučit možné neurologické poruchy u vyvíjejícího se plodu. „Výsledky testů mě opravdu nepříjemně překvapily. Nejsmutnější je na tom fakt, že jsme všichni konfrontováni s toxickými látkami proti své vůli. Snažím se stravovat zdravě a velkou část mého jídelníčku tvoří ryby. Do přímého kontaktu se rtutí jsem nikdy nepřišla, takže nejpravděpodobnějším zdrojem kontaminace mého organismu je právě rybí maso. Testy ukázaly, že žijeme ve světě, kde je nemožné se toxickým látkám bránit. To mě děsí. Rtuť je přitom jen jedním příkladem z mnoha,“ okomentovala Kateřina Jacques rozbor svých vlasů. U 15 % všech testovaných žen překročilo naměřené množství nejpřísnější "referenční dávku" stanovenou Národní výzkumnou radou USA, tedy 1 μg/g. U žen v plodném věku by tato dávka neměla být překročena. Při podrobnějším studiu výsledků průzkumu se prokázala vyšší koncentrace rtuti ve vlasech žen, které pravidelně jedí různé druhy ryb. Studie však pracovala pouze s omezeným počtem dobrovolných respondentů. K prokázání dalších souvislostí a pro porovnání zatížení v jednotlivých zemích je proto třeba provést další průzkum, který by také objasnil příčiny vyšších koncentrací rtuti naměřených u některých žen. Souvislost kontaminace rtutí s častou konzumací dravých ryb však byla potvrzena v nesčetných vědeckých studiích. V ČR vydal Státní Zdravotní Ústav (SZÚ) varování pro těhotné ženy a malé děti, aby nekonzumovaly příliš často určité druhy sladkovodních ryb zejména štiky, candáta a bolena, a také mořských ryb jako je žralok a mečoun. SZÚ ženám doporučuje častěji jíst ostatní druhy ryb s malým obsahem rtuti (treska, losos, pstruzi, krevety atd). „Kampaň se nesnaží přimět těhotné ženy a další lidi, aby zcela přestali jíst ryby a mořské plody, protože se jedná o velmi cenné nutriční zdroje. Je však lepší jíst menší ryby, které stojí níže v potravním řetězci a jsou proto méně kontaminovány,” uvedla spoluautorka studie Karolína Růžičková z evropské sekce Health Care Without Harm. Neziskové organizace HCWH a Arnika na dnešní tiskové konferenci upozornily, že cestou ke snížení kontaminace rtutí není jen změna stravovacích návyků. „Představa, že přestaneme jíst ryby, abychom se uchránili kontaminace rtutí, aniž bychom hledali a omezili zdroje znečištění, je samozřejmě absurdní. Chceme-li se rtuti ve svých tělech zbavit, je třeba utnout její proud v místech, odkud jí nejvíce teče,“ řekl mluvčí Arniky Marek Jehlička. Hlavními zdroji rtuti jsou podniky chlórové chemie, uhelné elektrárny a zdravotnictví. „V provozech chlórových chemiček lze rtuť zcela nahradit zavedením tzv. membránové technologie. V případě hutí a elektráren je třeba nasadit účinnější filtry,“ upřesnila Mgr. Hana Kuncová z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika. Česká republika by také měla okamžitě začít zavádět opatření vedoucí k zastavení používání rtuti ve výrobcích (rtuťové teploměry a další měřící přístroje, zubní amalgám). Některá opatření jsou již připravována v rámci EU, Česká republika k nim však zaujímá spíše rezervovaný postoj. “Chtěli bychom, aby Česká republika společně s evropskými institucemi vyhlásily zákaz používání rtuti v měřících přístrojích včetně přístrojů používaných v medicíně, jako jsou například tlakoměry, s výjimkou přístrojů, pro jejichž klinické použití prokazatelně neexistují bezpečné a přesné alternativy,” sdělila Karolína Růžičková z Health Care Without Harm. Rtuť je globálním znečišťovatelem životního prostředí. České emise rtuti do řek a vzduchu mohou otrávit populace závislé na rybí stravě daleko od našich hranic. Je tedy třeba přistoupit k regionálním a mezinárodním opatřením vedoucím k celosvětovému zákazu používání rtuti. „Evropská Unie již učinila první krok navržením směrnice, která zakazuje vývoz surové rtuti ze zemí EU nejpozději od roku 2011. Česká republika by takové snahy měla aktivně podpořit a zasadit se o zahraniční pomoc zejména zemím třetího světa, které na podobná opatření nemají prostředky ani technologie,“ dodala Jana Hybášková, poslankyně Evropského parlamentu při příležitosti zveřejnění této studie v Bruselu.