Lisovna plechů pro automobilové karosérie Essa Czech v Úvalech u Prahy plánuje trojnásobné rozšíření. Obyvatelé města se to dozvěděli nedávno, když středočeský krajský úřad zahájil proceduru hodnocení vlivů na životní prostředí. Lisovna byla přitom před čtyřmi lety postavena v těsném sousedství nové obytné zástavby protiprávně. Majitelé domků se s fabrikou dodnes soudí: Ačkoliv se stěhovali do klidné lokality u lesa, bydlí teď v průmyslové zóně. Porušení celé řady zákonů potvrdil i ombudsman a za viníky označil státní úřady, které nedělaly to, co mají – nechránily veřejný zájem a ignorovaly právní řád České republiky. Místní obyvatelé, zastřešení občanským sdružením Nové Úvaly, považují snahu společnosti Essa o rozšíření závodu za nehoráznost.
„Pokud by se závod Essa Czech měl ještě rozšířit, prakticky bychom tu nemohli bydlet. Problém je také v tom, že naše domy jsou v sousedství fabriky těžkého průmyslu zcela neprodejné a nemůžeme se tudíž odstěhovat,“ říká předseda občanského sdružení Nové Úvaly David Zapletal. Ten si, stejně jako desítky dalších lidí, koupil na konci 90. let pozemek na okraji Úval, na dohled od Klánovického lesa. Podle územního plánu byla celá oblast vymezena pro výstavbu nových rodinný domků, drobnou nerušící výrobu, případně sklady či obchody. O rok později ale zahájila na širokém pozemku v sousedství rozestavěných vilek společnost Essa Czech provoz lisovny plechů pro automobilový průmysl. Kvůli neustálému hluku z třísměnného provozu se od té doby v nových domcích nedá klidně bydlet.
Společnost Essa Czech se však tváří, že je všechno v pořádku a nedávno oznámila, že hodlá továrnu rozšířit na trojnásobek a výrobu dokonce na čtyřnásobek současného stavu. Krajský úřad proto zahájil proceduru hodnocení vlivů na životní prostředí. „Je dobré, že proces EIA tentokrát začal, ale je to pozdě. K posouzení záměru mělo dojít už před čtyřmi lety,“ říká Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika, které obyvatelům Úval od počátku pomáhá. Podle Skalského takový provoz do sousedství rodinných domků vůbec nepatří. „Dokumentace EIA je účelová. Její zpracovatel nestoudně tvrdí, že rozšíření fabriky sníží hlukovou zátěž a vlastně tak poškozeným lidem pomůže. Věřím, že tentokrát budou státní úřady pracovat tak jak mají a nedopustí další bezpráví. Rozšíření továrny by nemělo být povoleno, vedle obytné zástavby to prostě není možné,“ dodal Skalský.
Podle zprávy veřejného ochránce práv v celé kauze pochybil bývalý okresní úřad a stavební úřad města Úvaly – ombudsman jednoznačně tvrdí, že oba úřady postupovaly protiprávně. Současná výrobní hala totiž neprošla hodnocením vlivů na životní prostředí a obyvatelé okolních domků se tak o záměru dozvěděli příliš pozdě na to, aby se mohli účinně bránit. Úřady systematicky obcházely zákon, aby nakonec mohla být protiprávně postavená továrna uvedena do provozu a zkolaudována. Ombudsman v šetření dále pokračuje.
Příloha I – Proces EIA – hodnocení vlivů na životní prostředí
Detailní informace o plánovaném rozšíření lisovny Essa Czech v Úvalech, která je dceřinnou společností španělské společnosti Grupo Estampaciones Sabadell, jsou vyvěšeny na stránkách procesu EIA. K oznámení se může vyjádřit kterýkoliv občan zasláním svého vyjádření Krajskému úřadu Středočeského kraje do konce listopadu 2004. Potom bude zpracováno odborné posouzení a svoláno veřejné projednání připomínek.
Příloha II – Rozpory se zákony a vydanými povoleními
- V rámci poolování stavby nebyla provedena změna územního plánu. Továrna těžkého průmyslu tak dnes stojí v území vymezeném pro “nerušící výrobu a služby”.
- Nebylo provedeno posouzení vlivů stávajícího provozu na životní prostředí v tzv. “procesu EIA” podle zákona č. 244/1992 Sb. Bez tohoto posouzení nemůže být vydáno územní rozhodnutí ani stavební povolení.
- Stavební povolení je v rozporu s vydaným územním rozhodnutím. V hale byla původně povolena instalace 6-ti lisů, dnes jich zde je 12. Instalovány byly lisy Erfurt vyrobené v 80. letech v bývalé NDR, dovezené z Ruska. Tyto lisy se vyznačují velmi hlučným provozem.
- Stavba lisovny byla zahájena bez stavebního povolení, stejně tak začal bez jakéhokoli povolení začal i samotný provoz. Následně byla výroba více než rok provozována na základě „souhlasu“ stavebního úřadu (který nemá oporu v právním řádu), bez projednání s dotčenými orgány státní správy.
- Stavba je realizována v rozporu se stavebním povolením. Instalované lisy mají podstatně vyšší hlučnost, než v hlukové studii uvedených 80 dB. Materiál je – v rozporu s povolením - skladován i ve venkovních prostorách, vykládány a nakládány jsou zde i kamiony, vrata haly jsou celé dny otevřena. V důsledku těchto přestupků oproti ověřené dokumentaci vytváří továrna mnohem vyšší hlukovou zátěž, než by odpovídalo stavebnímu povolení a tím ruší pokojné bydlení obyvatel okolní zástavby.
- Zelený pás, který měl alespoň opticky oddělovat fabriku od obytné zástavby, dodnes neexistuje. Vysázené malé stromky, z větší části listnaté (bříza) nemohou tuto funkci plnit, a to ani až dorostou, což je otázkou několika desetiletí.
- Protihluková zeď na jižní straně, prezentovaná firmou Essa Czech jako zásadní řešení prokázaných překročení limitů pro hluk, byla postavena bez povolení a dodnes zůstává černou stavbou. Hlukovou situaci spíše zhoršuje, než aby ji zlepšila.
Příloha III. – Chronologie případu
- V prosinci 1995 byl zastupitelstvem schválen nový územní plán města Úvaly u Prahy, který jako jednu z rozvojových lokalit vymezil pozemky u silnice Úvaly – Jirny. Část z nich měla být využita pro výstavbu nových rodinných domků, část pro nerušící výrobu a občanskou vybavenost.
- Pozemky, určené pro výstavbu domků, byly v letech 1995 – 1998 rozprodávány zájemcům o bydlení v Úvalech. Majitelé pak postupně získávali územní rozhodnutí a stavební povolení od Stavebního úřadu v Úvalech.
- Koncem roku 1998 byly pozemky na poli u usedlosti Hodov byly prodány rozhodnutím městského zastupitelstva společnosti ESSA Czech.
- Dne 28. 6. 1999 rozhodnul referát životního prostředí Okresního úřadu Praha – východ o tom, že plánovaná stavba lisovny ESSA Czech nespadá do režimu hodnocení vlivů na životní prostředí. Zdůvodnil to tvrzením, že do plochy výrobního závodu se nezapočítávají skladové a manipulační plochy. To je však v rozporu s příslušným zákonem i s jeho výkladem dle Ministerstva životního prostředí ČR.
- Územní rozhodnutí na továrnu bylo vydáno 20. 7. 1999 Stavebním úřadem u Úvalech.
- Stavební povolení na továrnu bylo vydáno 23. 9. 1999 Stavebním úřadem v Úvalech.
- Továrna byla slavnostně otevřena 12. 5. 2000 za účasti představitelů katalánské vlády, španělského velvyslance v Praze, bankéřů z Barcelony, zástupců českého ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva financí a starosty Úval. Teprve o 10 dní později požádala firma ESSA Czech o souhlas k zahájení zkušebního provozu.
- Stavební úřad v Úvalech vydal dne 17. 7. 2000 souhlas se zahájením zkušebního provozu lisovny od 1. 8. 2000. Rozhodnutí o prozatímním užívání ke zkušebnímu provozu ani kolaudační rozhodnutí nebylo vydáno. To je v rozporu se smyslem příslušných ustanovení stavebního zákona.
- Dne 21. 8. 2000 byly zkolaudovány neproblematické části areálu (administrativní budovy a komunikace). Úřad zřejmě zjistil, že ostatní části (výrobní a skladové haly) nesplňují hygienické limity pro provoz, neodpovídají vydaným rozhodnutím a stavbu tudíž nelze zkolaudovat jako celek.
- 14. 5. 2001 – Okresní hygienik pro Prahu – východ vyzval stavební úřad v Úvalech k zákazu nočního provozu továrny pro překročení hygienických limitů, po opakovaných stížnostech místních obyvatel.
- 24. 5. 2001 – Okresní úřad Praha – východ vyzval stavební úřad ke zrušení souhlasu k zahájení zkušebního provozu. Na toto stavební úřad vůbec nereagoval, naopak vydal rozhodnutí o povolení prozatímního užívání stavby ke zkušebnímu provozu.
- 26.6.2001 – Ministerstvo životního prostředí vydalo stanovisko, že stavba jednoznačně podléhá posouzení v procesu EIA a bez jeho provedení nelze vydat žádné další povolující rozhodnutí, tedy ani kolaudační rozhodnutí
- 2.10.2001 – Stavební úřad v rozporu s negativními stanovisky MŽP i KÚ Středočeského kraje a bez ohledu na nesoulad skutečného provedení stavby se schválenou dokumentací vydal kolaudační rozhodnutí
- 30.11.2001 – Podána žaloba ke Krajskému soudu na zrušení kolaudačního rozhodnutí z důvodu jeho nezákonnosti a poškození práv okolních obyvatel jeho vydáním. Žaloba zamítnuta z důvodu, že žalující nebyl účastníkem kolaudačního řízení.
- 20.6.2002 – Podána ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu o zamítnutí žaloby, z důvodu porušení ústavních práv, zaručených Listinou základních práv a svobod. Řízení stále probíhá.
- 24.9.2002 – Zaslán podnět veřejnému ochránci práv na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí jednotlivých státních orgánů ve věci stavby lisovny a podnětů občanů.
- 8. 8. 2002 – Krajský úřad Středočeského kraje zahájil na základě oznámení společnosti Essa o plánech na rozšíření závodu zjišťovací řízení. Obdržel velké množství negativních stanovisek od obyvatel. Město Úvaly vyslovilo zásadní nesouhlas s rozšířením lisovny. Na konci září úřad rozhodnul, že plán musí být posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí.
- 19.2.2004 – Veřejný ochránce práv zaslal zprávu o výsledcích šetření. Je v ní konstatováno velké množství pochybení a protiprávního jednání státních orgánů, zejména Stavebního úřadu v Úvalech a Okresního úřadu Praha – východ. Šetření dále probíhá.
- 1. 11. 2004 – Krajský úřad obdržel od společnosti Essa dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí, zveřejnil ji a vyzval dotčené obyvatele a orgány státní správy k zaslání připomínek.
