Poslanci v nejbližších týdnech rozhodnou o tom, zda pro veřejnost sníží dostupnost informací o toxických látkách vypouštěných konkrétními průmyslovými podniky. Tu má omezit vládní návrh zákona o integrovaném registru znečišťování (IRZ), který byl již projednán ve výborech Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Návrhy na zachování práva na informace předložené poslanci Liborem Ambrozkem, Přemyslem Rabasem a Věrou Jakubkovou neprošly ani ve Výboru pro životní prostředí ani v Hospodářském výboru.
„Informace o únicích a přenosech nebezpečných látek jsou informacemi o stavu životního prostředí podle Aarhuské úmluvy, které by měly být v co nejširší míře a co nejsnadněji přístupné veřejnosti. Současný IRZ tento požadavek naplňuje, zatímco vládní návrh zákona a postoj části poslanců je krokem zpět směrem ke stavu před rokem 1989, kdy se informace o životním prostředí záměrně zatajovaly,“ řekla koordinátorka Legislativního centra Zeleného kruhu Mgr. Alena Dodoková.
Část poslanců se v diskusi postavila na stranu průmyslové lobby a tvrdila, že registr v současné podobě představuje pro průmysl nadměrnou zátěž. Přitom je po dvou letech fungování IRZ jasné, že průmysl s jeho naplňováním nemá potíže. Mluvčí Spolchemie před časem na přímý dotaz televize Prima řekl, že budou i nadále sledovat obsah nebezpečných látek v odpadech, které sporný návrh zákona vypouští z povinného zveřejňování.
Ve Výboru pro životní prostředí PSP ČR k omezení práva veřejnosti na informace přispěli tím, že se hlasování zdrželi, hlavně poslanci ODS, část poslanců ČSSD, ale také například poslankyně KSČM Kateřina Konečná, která v době hlasování odešla z místnosti. Poslanci KDU-ČSL, Strany zelených a například poslanec Robin Böhnisch za ČSSD naopak práva veřejnosti hájili a odůvodňovali nutnost zachovat IRZ ve stávající podobě. Poslední jmenovaný také prosadil návrh na změnu v zákoně, která omezí zneužití obchodního tajemství k utajování informací o vypouštěných látkách.
Poslanec ODS a bývalý primátor Plzně Zdeněk Prosek naopak v hospodářském výboru prosadil další oslabení IRZ snížením ohlašovacích prahů pro rakovinotvorný formaldehyd a styren. Tyto látky vznikají hlavně v provozech zpracovávajících plasty, dřevo či při výrobě stavebních hmot. Hlášení o emisích styrenu také vládním návrhem zákona nejvíce utrpí. Z deseti největších znečišťovatelů touto látkou v ČR budou povinni nadále do IRZ poskytovat data pouze dva. „Nejvíce z nich je ze Zlínského kraje. I přesto zpravodaj zákona a bývalý primátor Zlína Tomáš Úlehla nepodpořil zachování současného rozsahu IRZ v pozměňovacím návrhu poslanců Ambrozka a Rabase,“ komentoval postoj zpravodaje zákona RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.
„IRZ je jedinou veřejnosti a státní správě dostupnou databází, kde jsou k dispozici souhrnná data o obsahu nebezpečných látek v odpadech. Zákon navrhuje tato data z IRZ vypustit, přestože informace o obsahu nebezpečných látek v odpadech patří k těm nejdůležitějším. Obzvláště v době, kdy se objevují stále nové utajené a zapomenuté sklady nebezpečných chemikálií. S jejich vypuštěním proto zásadně nesouhlasíme a doufáme, že poslanci ve druhém čtení podpoří pozměňovací návrh zachovávající povinnost hlásit do IRZ obsah chemických látek v odpadech,“ doplnil Petrlík.
„Diskuse ve Výboru pro životní prostředí PSP ČR zcela opomenula fakt, že IRZ je veřejně přístupnou databází integrovaných informací o únicích a přenosech toxických látek z konkrétních provozů, která je zároveň snadno srozumitelná pro veřejnost. Aby plnila svůj účel, musí zahrnovat data od všech typů znečišťovatelů a ne jenom z vybraných odvětví, jak to prosadila průmyslová lobby do vládního návrhu zákona,“ dodala Alena Dodoková.
