Na začátku prosince se připravovaný Metropolitní plán Prahy (MPP) dostal do další fáze svého vývoje. Jeho dosavadní zpracovatel, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), jej předal Odboru územního rozvoje magistrátu. Odboru bude nyní trvat tři měsíce, než vytvořený návrh zkontroluje. Poté by měl návrh začít projednávat s dotčenými orgány, městskými částmi a veřejností. Zde se ale ukrývá problém dosavadního procesu tvorby MPP, na který Arnika dlouhodobě upozorňuje – nedostatečné zapojení veřejnosti a nečitelnost podkladů a navrhovaných opatření.
„Potrvá-li kontrola návrhu profesionálním úředníkům tři měsíce, kolik času bude k přijetí návrhu potřebovat veřejnost?“, obává se koordinátor Centra pro podporu občanů se zaměřením na Prahu Michal Křivohlávek z Arniky. Pracovníci IPR i Odboru územního plánu totiž už nyní na veřejných jednáních tvrdí, že plán je v časovém skluzu a na široké zapojení veřejnosti nebude čas.
Ačkoli se Metropolitní plán připravuje již tři roky, není jasné, jak reaguje na polistopadový rozvoj Prahy a očekávání jejích obyvatel. Kromě obecných principů není zřejmé, co nová regulace přinese konkrétním lokalitám. Nedostatečné zapojení veřejnosti kritizují občanské spolky i část odborné obce. Podle nich by mohlo dojít k živelnému nárůstu nové zástavby.
„Již několik let se marně snažíme zjistit, o jaké analýzy se Metropolitní plán opírá. Abychom neseděli jen s rukama v kapsách, uspořádali jsme vlastní anketu Skleněné peklo a Pražský klenot, která se snaží názory Pražanů zjistit. Šanci navrhnout vlastní Peklo či Klenot mají lidé až do poloviny ledna,“ dodává Michal Křivohlávek v souvislosti s touto „inventuru stavebního vývoje metropole“, kterou Arnika pořádá. Názory na dobré i špatné stránky polistopadové výstavby může svými nominacemi veřejnost vyjádřit na stránkách www.sklenenepeklo.org.
Praha začala před třemi lety připravovat nový územní plán. Takzvaný Metropolitní plán začal vznikat za éry primátora Tomáše Hudečka, pro něhož byl územní rozvoj jednou z priorit. Z impulzu primátora Hudečka také došlo k přeměně bývalého Útvaru rozvoje města na nový Institut plánování a rozvoje, který jako příspěvková organizace města Metropolitní plán připravoval. Jeho ředitelem se tehdy stal opozicí kritizovaný stavebník Karel Ctibor, pod jehož vedením vznikla i Kancelář pro Metropolitní plán. Vedoucím týmu Metropolitního plánu se stal architekt Roman Koucký. Spolu s Kouckým se do klíčových pozic institutu dostala nová generace architektů.
Po volbách v roce 2014 získal IPR nové vedení, příprava Metropolitního plánu však pokračovala ve stejném duchu. Jeho motivem je výrazné zjednodušení regulace a přenesení zodpovědnosti na stavební úřady, které působí na městských částech. V důsledku změny by mohlo dojít k oživení výstavby a zjednodušení přípravy nových staveb. Díky uvolnění regulativ, které by pravděpodobně mimo jiné na některých místech umožnilo výstavbu „mrakodrapů“, se do konfliktu s Kouckým dostal i náměstek pro územní rozvoj Matěj Stropnický. Stropnického důsledné trvání na principech udržitelného rozvoje města prozatím vyústilo v jeho odvolání z rady hlavního města. V pozadí vlivu na územní plánování lze také tušit pražskou ČSSD, která řadu let kontrolovala Výbor pro územní rozvoj. Dlouhodobý zastupitel a předseda výboru pro územní plánování Jan Slezák – díky své účasti v policejních řadách v listopadu 1989 přezdívaný „mlátička“ - byl ze své funkce odvolán na posledním zastupitelstvu 26. listopadu.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fonfnno.cz a www.eeagrants.cz.
