Ovzduší na Ostravsku zatěžují také reprotoxické látky

„V knize Generace v ohrožení (Generations at Risk) se lidé mimo jiné dozvědí, jak se bránit reprotoxickým látkám v životním prostředí a jaká konkrétní rizika představují,“ řekla vedoucí ostravské pobočky Arniky Mgr. Vendula Kubačáková. Hlavním tématem knihy je obecný mechanismus působení toxických látek na reprodukci u lidí, publikace také dává návod, jak se dívat na studie, které zkoumají tento aspekt, ale i dopad chemických látek na zdraví lidí a životní prostředí obecně. Přestože kniha vyšla ve Spojených státech již v roce 2000, představuje stále nejucelenější dílo v této oblasti, které je zároveň srozumitelné i pro laické čtenáře.

Motivy k napsání knihy popisuje Ted Schettler takto: „Rozvíjející se věda ve stále větší míře odhaluje, že reprodukci a vývoj plodu, kojence a dítěte může ovlivnit vystavení znečišťujícími látkám v životním prostředí. Případy neplodnosti, potratů, nízké porodní váhy a některých poruch u narozených dětí narůstají co do počtu v mnoha částech světa. Důležitá data z pokusů a epidemiologických studií u lidí poskytují věrohodné důkazy o souvislosti nárůstu těchto poruch se škodlivinami v životním prostředí. Například olovo, rtuť a některé syntetické chemické látky včetně neurotoxických pesticidů mimo další své vlivy ovlivňují vývoj a funkce mozku vyúsťující v problémy se sníženou pozorností, zhoršenou pamětí a schopností učit se. Některé studie ukazují mechanismus, jak k tomu dochází. Chtěli jsme tyto objevy a znalosti shrnout do jedné knihy, která by byla zároveň užitečná pro čtenáře s různým vzděláním a zaměřením. Nejdůležitějším sdělením knihy mělo být, že úspěšná reprodukce a normální vývoj plodu a dítěte mohou být ohroženy působením mnoha různých častých látek kontaminujících životní prostředí. Vyvíjející se plod a dítě jsou obzvláště vnímavé i na vystavení toxickým látkám v koncentracích, které nemají žádný pozorovatelný dopad na dospělé lidi. Někdy důsledky vystavení toxickým látkám v dětství poznamená jedince na celý život“.

V rámci turné po České republice představil Ted Schettler svou knihu postupně již v Ústí nad Labem a Jihlavě, dnes v Ostravě a zítra ji uvede také v Praze. V Ostravě se navíc setká v rámci přednášky a diskuze se studenty na Fakultě zdravotnických studií Ostravské univerzity (od 13 hodin).

Kniha Generace v ohrožení vyjde v České republice před Vánoci, nyní je možné objednávat ji na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. (cena 145 Kč). Od poloviny prosince bude rovněž k dostání v knihkupectví nakladatelství Academia (Zámecká 2) v Ostravě.

Poznámky:

(1) Mapa 1
Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, 2007
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2007.
on-line: http://www.chmu.cz/uoco/isko/groc/gr07cz/obsah.html
LV – limitní hodnota
MT – mez tolerance.

(2) Benzo(a)pyren má reprotoxický účinek: poškozuje genetickou informaci buněk. Patří do skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Více informací o této skupině látek najdete zde: /polycyklicke-aromaticke-uhlovodiky-pahs. V roce 2007 nejvíce PAU vypustil podnik ArcelorMittal Ostrava(1060 kg), dále to byly Třinecké železárny (512 kg).

(3) Benzen má také reprotoxické účinky: vystavení člověka vlivu benzenu má souvislost s poruchami neurální trubice, rakovinou, u matky souvisí se srdečními vadami a nízkou porodní váhou, narušení činnosti varlat, může mít vliv na menstruační cyklus. Více informací o této látce najdete zde: /benzen. V roce 2007 vypustila do ovzduší ostravská chemička BorsodChem 3 580 kg benzenu.

(4) Arzen: jeho reprotoxické účinky se mohou projevit u lidí zvýšeným rizikem samovolných potratů a narození mrtvých dětí nebo dětí s nízkou porodní váhou či s různými deformacemi. Může poškodit vývoj nervové soustavy. Více informací o této látce najdete zde: /arsen. V roce 2007 vypustily do ovzduší největší množství arzenu Třinecké železárny (83 kg) a Arcelor Mittal Ostrava (75 kg).

(5) Ted (Theodore) Schettler, M.D., M.P.H., je americký toxikolog a uznávaný odborník na reprodukční a vývojové vady, neurotoxicitu a další zdravotní problémy, jež mají svůj původ v životním prostředí. Vystudoval lékařství na univerzitě Case Western Reserve a veřejné zdraví na Harvardské univerzitě. Jeho knihy Generations at Risk a in Harm’s Way: Toxic Threats to Child Development rozebírají znalosti či podezření, jež mají odborníci o příčinách problémů, pocházejících ze životního prostředí, od poruch učení po onemocnění rakovinou. Je vědeckým ředitelem americké SEHN (Science and Environmental Health Network, www.sehn.org ), je aktivní v sítích mezinárodních organizací jako například HCWH - Health Care Without Harm a zasedal v poradním sboru americké Agentury pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency, EPA) a Národní akademie věd.

(6) Žebříček největších znečišťovatelů reprotoxickými látkami (bez oxidu uhelnatého) pro Českou republiku.
Zařazení látek mezi reprotoxické vychází z hodnocení EPA státu Kalifornie a z profilů látek uvedených na internetových stránkách Integrovaného registru znečišťování v roce 2006. Mezi reprotoxické jsme na základě zmíněných dokumentů zařadili následující látky: 1,2,3,4,5,6-hexychlorcyklohexan (HCH), arzen, benzen, benzo(g,h,i)perylen, dichlordifenyltrichlor-ethan (DDT), di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP), diuron, ethylenoxid, fluoranthen, hexachlorbenzen (HCB), chlordecon, chrom, kadmium, mirex, nonylfenol a nonylfenolethoxyláty, organické sloučeniny cínu, oxid uhelnatý (pozn.: zahrnutý až v tabulce č. 6), pentachlorbenzen, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB), polychlorované dioxiny + furany (PCDD/F), rtuť, simazin, toluen, toxafen, tributylcín a jeho sloučeniny, trifenylcín a sloučeniny a xyleny. Na prvních dvou místech jsou provozy vypouštějící vysoká množství benzenu, následované pak těmi, kdo vypouštějí hodně polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. V případě hutí a elektráren hlavně v emisích do ovzduší. Výjimkou je Sokolovská uhelná s vysokými úniky arzenu do vod. V případě provozu Fatry, a.s. v Chropyni se jedná o vysoké úniky ftalátu DEHP do ovzduší.