Arnika sestavila každoroční statistiky kácení a výsadby stromů podél silnic v českých krajích. Údaje krajských silničních správ za rok 2015 přinesly smutnou zprávu. Poměr mezi pokácenými (15 600) a vysazenými stromy (9 100) se opět výrazněji vychýlil směrem ke kácení. Výsledky zveřejněné před rokem přitom přinesly jistou naději na zlepšení (1). Nyní se ukazuje, že nešlo o nastolení dlouhodobého trendu. Od roku 2003 tak bylo podél českých silnic vykáceno už téměř 200 000 stromů a vysazeno přitom jen asi 120 000 stromů (2). České aleje tak nadále z krajiny i měst a obcí mizí. Z dlouhodobého hlediska se téměř rovnocenný poměr mezi kácením a novou výsadbou daří udržovat v Jihomoravském, Moravskoslezském, Pardubickém a Středočeském kraji. Velmi špatně si naopak vedou kraje Královehradecký, Karlovarský a Plzeňský.
Podrobnější informace naleznete na webu http://aleje.org/o-alejich/kaceni-v-alejich/statistika-kaceni
Podpořím aktivity Arniky na ochranu stromů darem: |
„Každoročně si při této příležitosti připomínáme, že stromy k silnicím patří. Jsou živou sítí v naší krajině, a povědomou linií, která nás vede k domovu. Bez nich jsou silnice v terénu méně patrné. Stromy jsou vodítkem v zimě, když jsou silnice zaváté, při povodni, kdy jsou zaplavené nebo v husté mlze či sněžení. I z technického hlediska mají stromy u silnice svůj význam. Odvodňují podloží, zpevňují krajnici a udržují pozornost řidičů,“ říká vedoucí kampaně Zachraňme stromy RNDr. Marcela Klemensová z Arniky.
Arnika letos také vyhodnotila poměr mezi počtem vykácených stromů a novou výsadbou v období
2011 - 2015. Čísla hovoří v neprospěch vysázených stromů. Zjednodušeně lze konstatovat, že za 3 vykácené stromy byly vysázeny pouze dva. V roce 2014 sice došlo k mírnému zlepšení, výsledky za rok 2015 však nepotvrzují, že by šlo o dlouhodobý trend.
V samotném roce 2015 nejvíc stromů zmizelo od silnic v Jihočeském (3 179 pokáceno, 683 vysazeno), Královehradeckém (1 183 ku 174) a Pardubickém kraji (1 261 ku 229). Výsledky Jihočeského i Královehradeckého kraje vycházejí výrazně ve prospěch kácení dlouhodobě. V případě Pardubického kraje by byla škoda, kdyby mělo jít o nastolení nového směru, protože v dlouhodobém hledisku kraj dosahuje velmi optimistických výsledků.
Stromy v loňském roce naopak přibyly podél silnic Libereckého (694 pokáceno, 982 vysazeno), Moravskoslezského (764 ku 1 013) a Středočeského kraje (467 ku 523). V podstatě vyrovnaný poměr vykázal Kraj Vysočina (2 084 ku 2 057).
Arnika apeluje na správy silnic, aby věnovaly pozornost odbornému vzdělání zaměstnanců, kteří zajišťují údržbu komunikací lemovaných vegetací. Řešením mohou být odborné kurzy a konzultace s odborníky při tvorbě projektů a plánů údržby. Cílem by mělo být zajištění koncepční péče o stromy v krajině, které nemají jen estetickou funkci, slouží také řidičům a významná je jejich ekologická funkce (3). Arnika pořádá pro úředníky, vlastníky alejí i odborníky vzdělávací akce, které jsou příležitostí pro setkávání lidí různých oborů, v jejichž zájmu by mělo být významné prvky české krajiny zachovat. Nejbližší příležitostí k setkání a výměně zkušeností bude konference Aleje 2017, která proběhne příští rok v dubnu. ( http://aleje.org/vzdelavaci-akce/136-konference-aleje-2017-obnova-a-udrzba-stromoradi )
„Od českých silnic podle statistik zmizelo od roku 2003 skoro 80 tisíc stromů. Nejen, že ke smazání tohoto dluhu máme daleko, ale zatím stále kráčíme špatným směrem. Z toho vyplývá jasný fakt: aleje z naší krajiny mizí. Dočkáme se obratu situace? To závisí na státních, krajských i obecních orgánech a také na každém z nás,“ komentuje situaci mluvčí Arniky Jan Vávra.
Poznámky:
1) Hodnocení jednotlivých krajů i celkových výsledků za daný rok Arnika ilustruje poměrem mezi počty vykácených a vysazených stromů (na základě údajů krajských silničních správ). Zatímco z údajů za rok 2014 vyplývá poměr 2,6:2 ve prospěch kácení, tak z dat za minulý rok vychází poměr 3,4:2. To je opět stejný výsledek, jako v letech 2011 až 2013.
2) Zákon o ochraně přírody a krajiny sice stanoví, že za pokácené stromy je nutné vysadit nové, v rámci takzvané náhradní výsadby. Nenařizuje ovšem výslovně, že nové stromy se musí vysadit na místo kácení. Nové výsadby tak často skončí třeba v městském parku, což ovšem nemá pro zachování alejí v naší krajině žádný význam.
3) Další funkce alejí jsou zmíněny na http://aleje.org/o-alejich/aleje-v-nasi-krajine
