Obyvatelé obcí v okolí Boru u Tachova zásadně odmítají výstavbu „Evropského rekreačního a rekondičního parku“ v této lokalitě. S projektem, který by zcela změnil ráz krajiny i život tamních vesnic, přišla nedávno akciová společnost Impower Finance. Gigantický rekreační areál má nabízet 2.500 lůžek a zabrat téměř 300 hektarů nedotčeného lesa. Projekt odsouhlasilo zastupitelstvo města Bor, kterému patří část klíčových pozemků. Petici proti záměru dosud podepsalo více než pět set lidí a ve spolupráci s Centrem pro podporu občanů sdružení Arnika plánují další právní kroky.
„S výstavbou tak obrovského rekreačního areálu zásadně nesouhlasíme. Znepřístupnění krajiny, kácení zdravého lesa, obrovský nárůst automobilové dopravy a produkce odpadů by měly zničující vliv na život zdejších lidí,“ říká Jaroslav Bílý, který zastupuje petiční výbor „Petice proti výstavbě Evropského rekreačního parku“. Do dnešního dne ji podepsalo více než pět stovek obyvatel Borovan, Holostřev, Boječnice, Starého Sedla, Výrova, Kosova, Kladrub, Brodu u Stříbra, Benešovic, Prostiboře a Tuněchod. Z obce Borovany, v jejímž katastrálním území se navrhovaná investiční akce má uskutečnit, ji podepsalo 98% občanů.
Podle vedoucího Centra pro podporu občanů sdružení Arnika Martina Skalského je zatím dostatek právních možností k zastavení celého projektu. „Tak závažný zásah do přírody a krajiny bude muset projít procesem posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA). Předpokládám, že poté by musel investor získat řadu výjimek ze zákonů a také mnoho dílčích povolení. Jestliže významná část obyvatel nesouhlasí, výstavba by neměla být povolena,“ domnívá se Skalský. Podle něj je chybou, že zastupitelstvo Boru již dalo projektu zelenou, aniž by byli o celé záležitosti informováni obyvatelé postižených obcí, včetně samotného Boru. „Rozhodnutí, které zcela změní život několika vesnic na dlouhá desetiletí, měla nepochybně předcházet veřejná diskuse,“ dodal.
Na sklonku léta předali občané svou petici 47 úřadům státní správy a samosprávy, které budou o projektu spolurozhodovat. „Chtěli jsme, aby úřady znaly postoj občanů co nejdříve a nemohli pak tvrdit, že jsme se ozvali pozdě, jako se tomu stalo v mnoha podobných případech,“ říká Jaroslav Bílý. Mimo Krajského úřadu Plzeňského kraje, Ministerstva pro životní prostředí a Městského Úřadu Stříbro však většina úřadů na petici nereagovala. „Jestliže úřady porušují zákony už při vyřizování petic, skutečně se obáváme, jak bude probíhat projednávání rekreačního parku. Chceme však využít všech právních možností k zastavení projektu,“ dodal Bílý.
Lékař Jiří Petz z obce Kosov o projektu rekreačního parku tvrdí, že je předimenzovaný. „Investor neskrývá, že areál má sloužit zahraniční klientele. A když se nepodaří tolik lidí přilákat? Vedle fatálních následků pro život zdejších lidí při výstavbě i provozu se děsíme toho, co se stane, kdyby projekt zkrachoval. Zdejší krajina by byla navždy zničená a tak obrovský areál by se stěží podařilo rozumně využít,“ řekl Petz. Ten zároveň zpochybnil přínos rekreačního parku pro snížení nezaměstnanosti. „Je pravda, že je zde hodně lidí bez práce. Evropský park by ale vyžadoval převážně nekvalifikované manuální pracovníky. Je otázkou, kolik zdejších lidí by se tam uplatnilo. Provoz by spíše přitahoval sezónní námezdní pracovníky z jiných regionů podobně, jak se tomu děje u velkých průmyslových zón. Problém nezaměstnanosti by se tím rozhodně nezlepšil.“
Obavy místních sdílí také vedoucí Programu Ochrana přírody sdružení Arnika Kateřina Hlavatá. „V dnešní době již oplocené, uzavřené a téměř unifikované rekreační parky ztrácejí v západní Evropě na popularitě. Lidé dávají přednost individuálnímu trávení volna, menším penzionům a originálním lokacím. Přírodních krás turisty zatím prakticky neobjevených koutů západních Čech je možné využít mnohem lépe, než k výstavbě obrovského rekreačního parku. Zdejší obce by měly sázet především na 'měkkou' turistiku – tedy kempy, rodinné penziony, restaurace, výrobu krajových specialit, památky, různé kulturní akce a slavnosti, veřejné cyklotrasy a naučné stezky. Takové projekty vytvářejí dlouhodobou jistotu pro místní lidi, rozvíjejí podnikavost, upevňují místní tradice a celkově oživují neprávem přehlížený venkov. K financování podobných aktivit je mimo jiné možné získat dotace ze strukturálních fondů Evropské unie,“ vysvětlila Hlavatá.
Společnost Impower Finance počítá s využitím 271 hektarů pozemků lesa a zemědělské půdy. Ty jsou nyní ve vlastnictví Města Bor, akciové společnosti Klatovské rybářství, Lesů České republiky a Pozemkového fondu ČR. Z dostupných informací vyplývá, že zatím pouze Město Bor zahájilo kroky k prodeji pozemků pro výstavbu rekreačního parku. Na ploše mají podle záměru vzniknout ubytovací kapacity pro 2.500 lidí v hotelu a pěti stech bungalovech, tropický bazén, parkoviště a cyklostezky pro hosty rekreačního parku. Areál má zaměstnat zhruba tisíc lidí.