O dalších, často negativních změnách územního plánu budou tento čtvrtek opět hlasovat pražští zastupitelé. Největší dopad na podobu Prahy bude mít zřejmě možná zástavba pozemků nádraží Praha – Bubny. Jednat se bude také o zavedení tramvaje na Václavské náměstí, možnosti stavět „polyfunční objekt“ u stanice Roztyly, komerčních objektů ve Štěrboholích a dvou obytných čtvrtí v Modřanech. Celkem se jde o více než 150 hektarů pozemků.
„Změny územního plánu, o kterých bude ve čtvrtek rozhodovat zastupitelstvo, bohužel pokračují v nastoupeném negativním trendu. Pokud změny projdou, zmizí značné volné plochy se zelení a ubude prostorů pro sport. Developeři si budou moct mnout ruce, jenže Pražané opět ztratí. Stavět se totiž mají zase a opět kancelářské komplexy a byty, kterých už teď stojí plno a mnoho z nich zůstává bez zájmu potenciálních nájemců,“ říká Martin Skalský ze sdružení Arnika.
Stanice metra Roztyly je v současnosti jediná v Praze, na níž cestující vystoupí prakticky v lese. „To zřejmě působí jako rudý hadr nejen na developery, ale i na stávající vedení městské části Praha 11. Místním lidem a občanským sdružením se už jednou povedlo zástavbě okolí Roztyl zabránit. Šlo o návrh změny s názvem Velké Roztyly. Kvůli lobbyingu části ODS i vedení Prahy 11 se však celý plán salámově dostává na Výbor pro územní rozvoj Prahy prostřednictvím jeho předsedy Vladimíra Schmalze,“ doplňuje informace člen sdružení Zelené Roztyly Aleš Kulhánek.
Podle Skalského hrozí, že schválení takových projektů dokonce bude protiprávní. Stavební zákon totiž jasně říká, že rozhodnout o zástavbě zeleně nebo sportoviště je možné jedině v případě, kdy ve městě není možné stavět jinde. To však není případ Prahy.
Nevládní organizace dále upozorňuje, že podklady pro jednání zastupitelstva jsou málo podrobné. Například v Modřanech plánoval investor původně obytný komplex s dvěma tisíci bytů a s mrakodrapy. Později byl projekt upraven, není ale vůbec jasné, jak. Změna územního plánu totiž výstavbu mrakodrapů nezakazuje. Ty by přitom mohly narušit panorama Prahy. Detailní informace chybí i u ostatních záměrů.
Změny, které mohou být definitivně schváleny – veřejnost už nemá možnost se vyjádřit!
| Označení změny | Popis změny | Katastrální území | Plošný rozsah |
| Z 1147/06 | Výstavba administrativního, polyfunkčního objektu u stanice metra Roztyly | Chodov | 0,94 ha |
| Z 1250/06 | Rozšíření ploch pro obchod a služby u Štěrboholské radiály | Štěrboholy | 8,29 ha |
| Z 1438/00 | Obytná čtvrť Neoriviera Modřany | Modřany | 52,63 ha |
| Z 2265/00 | Obytná výstavba v Modřanech | Modřany | 0,68 ha |
Dílčí schvalovací proces proběhne u těchto návrhů – vyjádření veřejnosti je ještě možné
| Označení změny | Popis změny | Katastrální území | Plošný rozsah |
| Z 2531/00 | Zástavba pozemků nádraží Praha Bubny a čtvrti Zátory | Holešovice | 91,37 ha |
| návrh na pořízení změny | znovuzavedení tramvajové tratě na Václavské náměstí | prozatím neurčeno | |
| návrh na pořízení změny | posun ÚSES v k.ú. Kunratice | Kunratice | prozatím neurčeno |
Více o územním plánu Prahy se dozvíte zde >>
Podrobnosti o jednotlivých sporných projektech:
Pozemky nádraží Praha – Bubny
Zástavba tak velkého území podle současných pravidel by znamenala značný nárůst automobilové dopravy. Magistrátní vyhláška o obecných technických podmínkách pro výstavbu požaduje, aby investor každé stavby zřídil velký počet parkovacích státní pro auta. Oblast je přímo napojena na severojižní magistrálu. S rozhodnutím o výstavbě by bylo vhodné počkat do doby, až bude schválena konkrétní podoba přeměny magistrály v městský bulvár, což se plánuje. Dopravu v oblasti Bubnů je potřeba řešit s ohledem na širší vztahy – zejména kvůli napojení ulic a tras tramvají na Holešovice a Letnou. Je potřeba zabránit tomu, aby v oblasti vznikly další kapacitní silnice pro auta, naopak maximální podporu by měla získat veřejná, pěší a cyklistická doprava.
V období první republiky se zde uvažovalo o výstavbě vládní čtvrti s budovami ministerstev. Přestože tento plán již není aktuální, vzhledem k velikosti území a blízkosti centra Prahy je vhodné sem umístit stavby významné z hlediska celého města (koncertní sál, nemocnice, vysoká škola, apod.). Pokud v Bubnech vyrostou jen další obchodní centra, kanceláře a byty, půjde o promarněnou příležitost.
Podívejte se na podrobnosti o kauze nádraží Praha-Bubny >>
Obchodní a kancelářské objekty u stanice metra Roztyly
Podstatou změny je výstavba kancelářských a obchodních center v okolí stanice metra Roztyly. Podle platného územního plánu zde však mělo vzniknout zázemí pro dopravu nebo například záchytné parkoviště P+R, protože jejich současná kapacita je o několik tisíc nižší, než kolik Praha potřebuje. Plán na zastavění pozemků vznik záchytného parkoviště znemožní. Prohloubí tak problém, kdy lidi dojíždějící do Prahy za prací a za nákupy často zajíždějí až do centra, protože na okrajích města nemají kam odstavit automobil.
Developeři zde dlouhodobě prosazují masivní zástavbu okolí stanice metra administrativou, obchodními centry a částečně i bytovými domy. Tato strategie je velmi sporná, protože vyvolává další zatížení severojižní magistrály, o alternativní dopravní obslužnosti se neuvažuje. Jenže výstavba by v každém případě měla být koordinovaná. Neměla by se povolovat výstavba jednotlivých staveb, naopak by musí vzniknout komplexní studie řešící budoucnost celého území.
Stanice metra Roztyly je jediná v Praze, na níž cestující vystoupí prakticky v lese. Všude v okolí přitom stojí přelidněná sídliště. Pokud nebudou všechny volné pozemky zastavěny, mají Roztyly potenciál stát se novým rekreačním zázemím Pražanů. Lidé by mohli vyjet z metra na kole nebo kolečkových bruslích přímo do Kunratického lesa.
Rozšíření ploch pro obchod a služby u Štěrboholské radiály
Podle platného územního plánu mají pozemky u Štěrboholské radiály plnit funkci zeleně. Stavební zákon přitom stanoví, že zastavovat zelené plochy je možné pouze v případě, kdy se prokáže, že v daném městě už není možné stavět kdekoliv jinde. To v případě Prahy nepochybně neplatí, protože volných zanedbaných pozemků je celá řada. Zástavba zeleně je nekoncepční, vede k poškození životního prostředí a pro občany města není výhodná.
Neoriviera Modřany
V Modřanech se plánuje výstavba rozsáhlého komplexu a investor, společnost Neocity Group, sama výstavbu označovala za „snad největší stavební projekt v historii Prahy“. Komplex měl zahrnovat dva tisíce bytů všech kategorií, 38 tisíc metrů čtverečních obchodních ploch, kulturní centrum, sportovní areál a přístaviště. V průběhu projednávání byl záměr zřejmě upraven, nakonec ale z aktuálně dostupných podkladů není možné žádná konkrétní čísla zjistit.
Nejkontroverznější je 2. etapa projektu, která předpokládala v severním a v jižním segmentu rozvojové plochy výstavbu čtyř mrakodrapů. Podle nových vizualizací projektu se zdá, že investor od mrakodrapů možná ustoupil, avšak teoreticky se k nim může zase vrátit, protože změna územního plánu mu výstavbu mrakodrapů nezakazuje. Stále tedy hrozí, že chystané budovy poškodí panorama Prahy.
Občané Modřan dlouhodobě kritizují také plánované napojení Pražského okruhu na připravovanou čtyřproudou komunikaci v oblasti „nových Modřan“. Toto řešení by způsobilo zvýšení dopravního zatížení v obytných oblastech a přispělo ke zhoršení životního prostředí. Občané se obávají zejména nárůstu tranzitní dopravy. Komunikace má navíc vést přírodně a historicky cennou lokalitou kolem Komořanského zámku, kolem statku Šabatka a po vltavském břehu. Stavba komunikace by si dokonce mohla vyžádat kácení vzrostlých stromů a zasáhla by také zámecký park. V neposlední řadě může masivní zástavba a vybudování nové komunikace negativně ovlivnit vltavské tůně.
Přivedení vysokých intenzit automobilové dopravy do tohoto území je nežádoucí nejen z hlediska jeho ekologických hodnot, ale také hodnot rekreačních. Páteřní cyklistická trasa, která prochází po vltavském břehu, a která je hojně využívaná, by se ocitla v sousedství čtyřproudé silnice. Záměr se na první pohled jeví jako příliš intenzivní.
Přečtěte si další informace o projektu Neoriviery Modřany >>
Obytná výstavba v Modřanech
Návrh předpokládá změnu funkčního využití pozemků určených pro sport na všeobecně obytné území. Taková změna je zcela nevhodná, protože sportovních zařízení je na území Prahy nedostatek. Pokud se na jednom místě pozemky pro sport ruší, měly by na jiném místě vzniknout – to však není možné řešit v rámci dílčích změn územního plánu. Území je navíc v současné době fakticky zelenou plochou. Pokud má vůbec být funkční zeleň zastavěna nějakými budovami, pak by rozhodně v tomto místě nemělo jít o obytnou zástavbu.
