Neziskové ekologické organizace včera s ulehčením přivítaly, že se předseda Legislativní rady vlády, Ministerstvo životního prostředí i někteří další ministři postavili proti návrhům ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka. Ten chtěl v novele stavebního zákona (1) mimo jiné prolomit přísnou ochranu nezastavěného území a umožnit povolování staveb i ve volné krajině bez toho, aby to muselo být nejdříve povoleno územním plánem. Nakonec ale sporné body z předkládané novely vypustil ještě před včerejším zasedáním vlády (2).
Jiřímu Čunkovi se také nelíbilo, že staré územní plány pozbývají platnost k 1. 1. 2012 a navrhoval, aby jim byla ponechána neomezená platnost. Ani s tímto krokem však vláda nesouhlasila a nařídila obcím aktualizovat své územní plány do devíti let podle nových pravidel. "Toto rozhodnutí vlády velmi vítáme, protože postup navrhovaný Ministerstvem pro místní rozvoj by umožňoval obcím zcela obcházet projednávání územních plánů a v něm zakotvené procesy vedoucí k ochraně veřejných i soukromých zájmů. Návrh ministerstva zcela destruoval územní plánování," říká Pavel Černohous z Ateliéru pro životní prostředí.
Třetí návrh Čunkova ministerstva, který vláda odmítla, se týkal staveb plotů. Ministr navrhoval, aby jejich výstavba probíhala bez jakékoli kontroly stavebních úřadů. Díky rozhodnutí vlády však budou muset stavebníci plotů nadále žádat úřady o souhlas.
V souvislosti se snahou o porušení principů moderního stavebního práva se objevily také útoky na vyvlastňovací zákon. „Podle platného zákona má občan, kterému jsou vyvlastněny nemovitosti, právo podat žalobu. Dokud o ní soud nerozhodne, nesmí začít vyvlastnitel realizovat záměr, kvůli kterému připravil vlastníka o majetek. Takové pravidlo se těm, kdo mohou vyvlastňovat, nezdá dostatečně pružné a přivítali by návrat ke starému systému ze 70. let,“ komentuje záměr Ministerstva dopravy právník Ekologického právního servisu Luděk Šikola. Například Ministerstvo dopravy podle dostupných informací zvažuje variantu, že by se řízení o stanovení náhrady za vyvlastnění vedlo odděleně od samotného vyvlastňovacího řízení. „Vyvlastněný by tak mohl dostat peníze až několik let poté, co by mu byl sebrán jeho majetek. Z hlediska ochrany lidských práv se jedná o zcela nepřijatelný návrh,“ vysvětluje dopady takového řešení Šikola. Zdůraznil, že základ právního a demokratického státu tkví právě v nedotknutelnosti soukromého vlastnictví a soudní ochraně.
K odmítnutí původního návrhu přispělo také negativní stanovisko ministra a předsedy Legislativní rady vlády Cyrila Svobody (3). Ten ovšem před tím z pozice předsedy Legislativní rady vlády umožnil Jiřímu Čunkovi obejít meziresortní připomínkové řízení a vyhnout se tak standardnímu procesu projednávání novely zákona. Hlavní bitva o úpravy stavebního zákona ale zřejmě teprve přijde. Novelu totiž bude na podzim projednávat Parlament a lze očekávat, že návrhy zvýhodňující developerské a investiční společnosti se mohou znovu dostat na stůl v rámci pozměňovacích návrhů.
