Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem. „V IRZ veřejnost nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.
S IRZ letos pracují také členové Sněmu dětí ČR pro životní prostředí z Libereckého kraje. V rámci celoroční činnosti zaměřené na stav ovzduší z něho čerpají data pro svoji práci. „V Integrovaném registru jsem nalezla poměrně dost informací o znečišťovatelích v mém okolí. Samozřejmě bych uvítala, kdyby sledoval větší množství škodlivých látek a kdyby do něj bylo zařazeno více podniků. Je škoda, že vláda chystá naopak jeho omezení,“ řekla dnes Zuzana Egertová, členka Sněmu dětí ČR pro životní prostředí z Jablonného v Podještědí.
Členka Sněmu dětí ČR pro životní prostředí se ve své práci zaměřila na libereckou spalovnu komunálních odpadů Termizo. O ní však mnoho informací v registru nenajdete. Proč? Není to proto, že by tento provoz žádné nebezpečné látky neprodukoval, ale proto, že na odpady, které ve spalovně vznikají, má Termizo certifikát, že jde o výrobek - stavební materiál. „A na výrobky či stavební materiály se registr nevztahuje. Kdyby se muselo ohlašovat i množství látek v odpadech předtím než jsou předány jako stavební materiál, pak by spalovna vykázala pro přenosy v odpadech přibližně následující množství některých nebezpečných látek: 3 g I-TEQ dioxinů, 72000 kg olova, přes pět tisíc kg niklu, 85 kg rtuti, téměř tři tisíce kg chromu, přes 250 kg kadmia, téměř 1800 kg arsenu a přes 60 kg polyaromatických uhlovodíků,“ upozornil na mezeru ve sledování toků látek v IRZ Petrlík.
Posouzení největších znečištovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérii proto doporučujeme navštívit internetovou stránku Budoucnost bez jedů, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. Arnika rovněž postupně zveřejňuje žebříčky největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky. Liberecký kraj je předposlední, ještě zbývá Plzeňský.
