Ne vždy jsou však hutě na první příčce žebříčků největších znečišťovatelů Moravskoslezského kraje. Tabulku emisí prokázaných karcinogenních látek vede díky vysokým emisím formaldehydu bohumínský provoz Rockwoolu (dodávajícího na trh izolační stavební materiály) a to i přesto, že je meziročně snížil na polovinu, což je určitě chvályhodné. Tabulku úniků karcinogenních a pravděpodobně karcinogenních látek vede opavská firma IVAX Pharmaceuticals, přestože meziročně snížila úniky potenciálně karcinogenního dichlormethanu o dvě třetiny. Jedno první místo, v produkci rtuti v přenosech a únicích, si odnáší za rok 2005 také ostravská spalovna nebezpečných odpadů SPOVO, která patří k největším spalovnám svého druhu v České republice a je v částečném vlastnictví nadnárodní společnosti SITA. „Společně s Mittalem Steel Ostrava spalovna v celostátním měřítku v produkci rtuti předhonily i ústeckou Spolchemii, což je opravdu významné. A to i přesto, že meziročně celkové emise a přenosy rtuti snížily,“ komentoval umístění vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), skleníkové plyny a plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, perzistentní organické látky, rtuť a polyaromatické uhlovodíky.
Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem. „V Integrovaném registru znečišťování veřejnost nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Informace do registru letos ohlásilo 85 průmyslových provozů na území Moravskoslezského kraje, což je o šest více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly těžké kovy (olovo, měď, kadmium, chrom a nikl) v odpadech, dále pak oxidy dusíku, oxidy síry a oxid uhličitý v emisích do ovzduší. „Jde o látky charakteristické pro velké průmyslový kraj s hutnickým průmyslem, jakým Moravskoslezský kraj nepochybně je,“ vysvětlil Petrlík.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku Budoucnost bez jedů, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. Arnika rovněž postupně zveřejní žebříčky největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky. Žebříček pro Moravskoslezský kraj je šestým v pořadí po Praze, Kraji Vysočina, krajích Ústeckém, Pardubickém a Karlovarském.
