Jihočeské energetické provozy mají podle dat z IRZ ještě další specifika: Teplárna Písek figuruje díky vykázaným emisím dioxinů do ovzduší ve výši jednoho gramu I-TEQ v první desítce největších zdrojů znečištění perzistentními organickými látkami v České republice. Jaderná elektrárna Temelín je jediným provozem, který v Jihočeském kraji vypustil v roce 2005 do životního prostředí látky poškozující ozónovou vrstvu Země, konkrétně se jednalo o 108 kg měkkých freonů používaných k čištění chladicích věží. Každý atom chlóru uvolněný z freonů přitom může v ozónové vrstvě Země rozbít až deset tisíc molekul ozónu. „Data z IRZ pro Jihočeský kraj ještě více podtrhují potřebu zavést účinnější úspory energie a alternativní energetické zdroje, které nezatěžují životní prostředí emisemi škodlivých látek,“ naznačil cestu, jak snížit zátěž životního prostředí energetickými provozy předseda sdružení Calla Ing. Edvard Sequens.
„IRZ jako jedinečný informační nástroj nejen pro veřejnost, ale i pro státní správu má být výrazně omezen. Zrovna u největšího jihočeského znečišťovatele tetrachlorethylenem, Brisku Tábor, není jisté, zda se lidé ještě za dva roka dozvědí, kolik nebezpečných látek vypustil. Nespadá totiž nejspíš do žádné z kategorií podniků, které budou mít podle nového zákona povinnost svá data do registru ohlašovat. Podle nového zákona se také lidé nedozvědí, zda jaderná elektrárna Temelín stále ještě vypouští látky poškozující ozónovou vrstvu Země či nikoliv. Jaderná energetika není na seznamu průmyslových oborů, které mají podle návrhu nového zákona povinnost ohlašovat data do IRZ. Považujeme to za výrazné omezení práva veřejnosti na informace o životním prostředí,“ řekl dnes na tiskové konferenci v Českých Budějovicích vedoucí kampaně Arniky Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.
Informace do registru letos ohlásilo 68 provozů na území Jihočeského kraje, což je o jeden více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak (čpavek), tedy látka typická pro zemědělské provozy.
Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem. „V IRZ veřejnost nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlední řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérii proto doporučujeme navštívit internetovou stránku Budoucnost bez jedů, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. Arnika rovněž postupně zveřejňuje žebříčky největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky. Zbývají ještě dva kraje: Liberecký a Plzeňský.
