Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto při zpracování dat z IRZ soustředila na rakovinotvorné látky (1), látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky (2), skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy (3), rtuť, formaldehyd, styren a dioxiny.
ArcelorMittal je také v Moravskoslezském kraji druhým největším zdrojem emisí látek karcinogenních a potenciálně karcinogenních hned za farmaceutickou firmou Ivax Pharmaceuticals, a také druhým největším zdrojem úniků látek poškozujících rozmnožování (reprotoxických) - hned za chemičkou BorsodChem MCHZ, s.r.o., která si své prvenství v tomto žebříčku vysloužila hlavně kvůli vysokým emisím benzenu.
„Přestože žebříček úniků látek potenciálně rakovinotvorných vede Ivax Pharmaceuticals, meziročně úniky možného karcinogenu dichlormethanu již třetím rokem snížil, což je samozřejmě chvályhodné. Zcela opačným směrem se vydal bohumínský Rockwool, který emise rakovinotvorného formaldehydu meziročně zvýšil o celou polovinu a stal se tak největším zdrojem úniků této látky v České republice a dostal se na první místo v žebříčku největších znečišťovatelů látkami pro člověka rakovinotvornými (skupina 1 podle IARC) v Moravskoslezském kraji,“ uvedl RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů sdružení Arnika. Kvůli vysokým emisím rovněž karcinogenního a reprotoxického benzenu se na první příčce žebříčku ve vypouštění reprotoxických látek (s výjimkou oxidu uhelnatého) umístila chemička BorsodChem MCHZ. „Abychom však byli spravedliví, je nutné dodat, že tentýž povoz snížil úniky formaldehydu pod ohlašovací práh,“ doplnila Kasiková.
Prvenství ostravské huti ArcelorMittal v žebříčcích největších znečišťovatelů samozřejmě zanechává stopy na zdraví obyvatel v jeho okolí. Potvrzuje to i výzkum prováděný dětskou lékařkou MUDr. Evou Schallerovou, která pozoruje již několik let vysoké množství případů respiračních chorob včetně astmatu u dětí. A v Programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (4) dochází k obdobnému závěru také MUDr. Eva Rychlíková, která se dlouhodobě zabývá působením chemických látek na lidské zdraví. Nejkritičtější jsou podle ní emise prachových částic, zejména jemných, s obsahem polycyklických aromatických uhlovodíků: „Území, kde jsou nacházeny nadlimitní hodnoty prachu s polyaromáty, osidluje 810 059 obyvatel. Aditivní riziko onemocnění nádorem ze všech nejvíce se vyskytujících karcinogenů, představuje v populaci úmrtí navíc o 3, 8 –7,2 osob za jeden rok, “ uvedla v citované části programu konkrétně.
ArcelorMittal nejprve letos stejně jako v předchozích letech do IRZ neohlásil množství emisí polétavého prachu PM10, kvůli kterému je mimo jiné Ostravsko, Karvinsko a Třinecko černou skvrnou v hodnocení kvality ovzduší v rámci České republiky. Nakonec byl nucen doplnit i tento údaj, z čehož vyplynulo, že je zdaleka největším zdrojem úniků prachových částic do ovzduší v celé ČR, v Moravskoslezském kraji ho pak následují Třinecké železárny (v celostátním měřítku třetí).
Informace do registru letos ohlásilo 93 provozů na území Moravskoslezského kraje, což je o 3 méně ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly olovo, měď a zinek a jejich sloučeniny v přenosech v odpadech a amoniak (čpavek), oxidy dusíku, oxidy síry a oxid uhličitý v emisích do ovzduší. „Moravskoslezský kraj nemá nejvyšší počet provozů, které ohlašují do IRZ, ale předčí jiné kraje závažností vlivu průmyslových provozů na zdraví obyvatel a životní prostředí. Do množství v součtu ohlášených úniků látek rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných je za rok 2007 na druhém místě, hned za Zlínským krajem, stejně jako v roce předchozím. Úniky těchto látek ohlášené do IRZ také meziročně v Moravskoslezském kraji narostly o cca 9 tun, což je hodně,“ zhodnotila postavení kraje v rámci České republiky vedoucí ostravské Arniky Mgr. Vendula Kubačáková.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku /registr-znecistovani, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek.
Kompletní žebříček znečištění pro Moravskoslezský kraj (soubor ke stažení)
Poznámky:
(1) Látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (kategorie 1)a potenciálně karcinogenní (kategorie 2A, 2B).
(2) Látky označené jako mutagenní v jejich charakteristikách zveřejněných na oficiálních stránkách IRZ. Konkrétně se jedná o následující látky: anthracen, 1,2-dichlorethylen (DCE), ethylenoxid, fenoly, formaldehyd, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), trichlorethylen a vinylchlorid.
(3) Látky nebezpečné pro vodní organismy jsou zvoleny podle tzv. R vět. Ovšem přestože jsou nebezpečné pro vodní organismy, u třetiny z vybraných látek (např. u tetrachlorethylenu anebo trichlorbenzenů) není v IRZ stanovena povinnost ohlašovat jejich přímé úniky do vody. Není jednoduché srovnávat nebezpečnost jednotlivých látek, pro jejich nebezpečnost pro vodní prostředí neexistují nějaké všeobecně uznávané koeficienty, jimiž by bylo možné vypouštěné množství látek vynásobit jako je tomu v případě látek poškozujících ozonosféru.
(4) Konkrétně v části 12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví. Studie je dostupná ZDE.
Tato aktivita je součástí projektu Chemická bezpečnost občanů Evropy, který byl finačně podpořen z prostředků Evropské komise prostřednictvím Zastoupení EK v ČR.
