Moravskoslezský kraj patří v České republice k nejhorším z hlediska průmyslového znečištění. Nenachází se zde ani takové množství provozů povinných hlásit údaje do IRZ jako v jiných krajích. Ty, které zde jsou, však stačí na to, aby předčily ty v ostatních krajích v České republice závažností svého vlivu na životní prostředí. V čele největších hříšníků stanul tradičně hutnický kolos Mittal Steel Ostrava, a.s..
Tento podnik se umístil nejčastěji v čele tabulek největších znečišťovatelů Moravskoslezského kraje sestavených na základě dat ohlášených firmami do Integrovaného registru znečišťování za rok 2006 sdružením Arnika. Je v kraji největším zdrojem emisí oxidu uhelnatého, skleníkových plynů, látek způsobujících kyselé srážky, perzistentních organických látek (POPs), emisí rtuti do ovzduší a kyanidů do vody. Je také druhým největším zdrojem emisí látek karcinogenních a potenciálně karcinogenních hned za farmaceutickou firmou Ivax Pharmaceuticals a druhým největším zdrojem úniků látek poškozujících rozmnožování (reprotoxických) hned za chemičkou BorsodChem MCHZ, s.r.o., která si své prvenství v tomto žebříčku vysloužila hlavně kvůli vysokým emisím benzenu.
Mittal Steel se dostal také do čela několika celostátních žebříčků zveřejněných 17. října, viz tiskovou zprávu Arniky ze 17.října 2007. Některé vysoké hodnoty lze sice u tohoto provozu přičíst sloučení s Vysokými pecemi Ostrava, a.s., které ještě v loňském roce ohlašovaly do IRZ samostatně, ale přesto jsou vysoká množství nebezpečných látek, které produkuje, alarmující. Mittal Steel vypouští do ovzduší mimo jiné hodně olova, kadmia, rtuti, polyaromatických uhlovodíků (PAU), dioxinů a polychlorovaných bifenylů.
„Přestože žebříček úniků látek potenciálně rakovinotvorných vedou Ivax Pharmaceuticals a Mittal Steel, meziročně úniky těchto látek snížily. V případě Ivaxu Pharmaceuticals šlo o snížení emisí dichlormethanu a v případě Mittalu pak o emise kadmia, což je samozřejmě chvályhodné. Přesně opačný trend zaznamenaly emise olova z Mittalu (1), formaldehydu z provozu Rockwoolu, a.s. v Bohumíně a benzenu a formaldehydu z provozu BorsodChem MCHZ, s.r.o., čili látek rakovinotvorných pro člověka a v případě formaldehydu také mutagenních. Formaldehyd používá Rockwool při výrobě stavebních izolačních materiálů,“ komentoval statistiky emisí karcinogenních a mutagenních látek vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky, rtuť, kyanidy, formaldehyd, styren, polyaromatické uhlovodíky a dioxiny.
Prvenství Mittalu v žebříčcích největších znečišťovatelů nejvíce pociťují lidé žijící v jeho okolí. Potvrzuje to i dětská lékařka MUDr. Eva Schallerová, která pozoruje již několik let nárůst případů respiračních chorob včetně astmatu u dětí. MUDr. Radim Šrám, DrSc. letos v dubnu na konferenci v Ostravě mimo jiné řekl: „Koncentrace karcinogenních PAU jsou na Ostravsku nejvyšší v celé ČR a současně působí nepříznivě další polutanty z ovzduší. Tyto výsledky by měly vést politiky k uznání environmentální expozice karcinogenním PAU na Ostravsku za významné riziko pro populaci a současně k zamyšlení jakou přijmout environmentální politiku pro Ostravsko s cílem snížení expozice PAU?“
Informace do registru letos ohlásilo 90 provozů na území Moravskoslezského kraje, což je o 5 více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly olovo a měď a jejich sloučeniny v přenosech v odpadech a amoniak (čpavek), oxidy dusíku a oxidy síry v emisích do ovzduší.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku /irz, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek.
