Z areálu ústecké Spolchemie nekontrolovaně unikají emise rtuti a nikdo systematicky nemapuje kudy. Lidé, kteří procházejí kolem továrny, jsou tak vystaveni působení této toxické látky, aniž by o tom věděli. Vyplývá to z výsledků měření, které Arnika provedla uvnitř i vně areálu Spolchemie ve dnech 23. a 26. června pomocí automatického analyzátoru rtuti (Lumex RA-915+), jenž pracuje na bázi atomové absorbční spektrofotometrie. Nejvyšší koncentrace rtuti v ovzduší byly naměřeny v ulici Solvayova - 412 ng/m3. Tato hodnota přesahuje o 112 ng/ m3 limit, který je platný v USA. V České republice však existuje pouze limit pro roční průměr koncentrací rtuti ve venkovním ovzduší. "Ovšem i limit stanovený v USA považují odborníci z National Resource Defense Council za příliš benevolentní," řekla Mgr. Hana Kuncová.
„Provedená měření koncentrací rtuti v ovzduší odhalila, že Spolchemie je v některých případech, které závisí na počasí, proudění vzduchu a míře úniků rtuti z provozu, zodpovědná za zvýšené koncentrace rtuti ve svém okolí. Pokud by se takto vysoké koncentrace vyskytovaly po větší část kalendářního roku, tak by došlo k překročení imisního limitu pro rtuť, který je českou legislativou stanoven na 50 ng/m3 jako průměrná hodnota za kalendářní rok,“ vysvětlila Mgr. Hana Kuncová ze sdružení Arnika, která měření prováděla.
Pozn: Bohužel tento imisní limit pro rtuť, který měl platit v České republice od roku 2010, byl Nařízením vlády č. 429/2005 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., zrušen.
Výsledky všech měření Arnika popsala ve studii „Měření rtuti v okolí a v areálu Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem“, která patří mezi první studie svého druhu v České repubublice. „Po Spolaně Neratovice, kde měření prováděli odborníci z Vysoké školy chemicko - technologické v Praze, je naše měření u Spolchemie druhým měřením přítomnosti toxických látek v okolí chemiček. Ani v okolních zemích není zatím tato praxe příliš obvyklá, ačkoliv může odhalit velmi zajímavé informace týkající se kontaminace prostředí v těsné blízkosti velkých chemických podniků,“ uvedla Kuncová.
Ta v dnes zveřejněné studii navrhuje, aby byly úniky rtuti ze Spolchemie důsledněji monitorovány. „Například v Solvayově ulici žádný monitorovací bod není. Kdyby se však monitorovací body umístily na správně vytipovaná místa, je možné že by se přišlo i na překračování celoročního limitu pro rtuť. Ještě lépe by však bylo, kdyby Česká republika přehodnotila stávající limit a stanovila nějaký krátkodobější. Vždyť co se týče emisí rtuti na jednoho obyvatele patříme k nejhorším zemím v Evropě,“ řekla Kuncová.
Studie Arniky rovněž navrhuje, aby Spolchemie pečlivě sledovala zdravotní stav svých zaměstnanců a obyvatel a aby společně s příslušnými vědeckými pracovišti a místní samosprávou prováděla důsledný a dlouhodobý monitoring koncentrací rtuti v ovzduší v areálu Spolchemie a v jejím okolí. Výsledky monitoringu by měly být veřejně dostupné. Na konci každého kalendářního roku by měla být zpracována souhrnná hodnotící zpráva, která by měla být rovněž veřejně přístupná. Arnika ve studii rovněž doporučuje, aby Spolchemie do roku 2009 nahradila amalgámovou elektrolýzu jinou technologií výroby chlóru. Amalgámová elektrolýza je totiž hlavním zdrojem emisí rtuti ze Spolchemie.
