V areálu ústecké Spolchemie má být v nejbližší době odstraněna stará ekologická zátěž. Zemina v prostorách závodu je totiž silně kontaminována rtutí a dalšími nebezpečnými látkami, například dioxiny. Společnost Geosan Group, která má práce provádět, ale dosud nepředložila dostatečně podrobné údaje o navrženém postupu prací. Podle sdružení Arnika hrozí, že výběrem nevhodné technologie může při odstraňování ekologické zátěže dojít k únikům toxických látek do okolního prostředí. To by ohrozilo jak zaměstnance závodu, tak zdraví obyvatel stotisícového Ústí nad Labem. Zvolená technologie navíc vůbec neřeší problém zamoření dioxiny a dalšími toxickými látkami.
Společnost Geosan Group byla pro odstraňování ekologické zátěže ve Spolchemii vybrána Fondem národního majetku, který dekontaminaci zároveň financuje. Společnost navrhla odstranění rtuti ze zemin a stavebních sutí technologií termické desorpce (2) a požádala krajský úřad Ústeckého kraje o vydání tzv. integrovaného povolení. Předložená žádost má však vážné nedostatky (3). „Zveřejněná dokumentace neobsahuje dostatečně podrobné technické údaje,“ vysvětluje Mgr. Hana Kuncová z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika. „Rtuť se vypařuje už při pokojové teplotě a dekontaminace zemin proto vyžaduje progresivní technologii. Obáváme se, že nesprávným postupem může při dekontaminaci unikat nejen rtuť, ale i dioxiny do ovzduší. Termická desorpce navíc vůbec není řešením kontaminace dioxiny. Tyto látky sice dostane ze zeminy, ale to je tak všechno. Dioxiny je nutné potom chemickou cestou rozložit na jednodušší sloučeniny.“
Arnika se obrátila na ústecký krajský úřad a vyzvala jej, aby nechal předloženou žádost přepracovat a doplnit. „Nový materiál by měl obsahovat především srovnání termické desorpce s jinými technologiemi či postupy, které jsou vhodné k sanaci rtuťových zátěží,“ říká Hana Kuncová. „Dokumentace by měla uvádět také konkrétní výsledky odjinud, kde již byla termická desorpce použita, aby bylo možné posoudit její bezpečnost a efektivnost.“
Problém ústecké Spolchemie je však mnohem širší. „Je dobře, že se mají očišťovat zeminy, zamořené rtutí v minulosti, ale továrna rtuť i nadále vypouští,“ uvádí vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík. „Spolchemie dodnes vyrábí chlór a alkalické hydroxidy tzv. amalgámovou elektrolýzou, při níž do životního prostředí unikají stovky kilogramů rtuti ročně (1). Buď ve formě emisí do vzduchu, který poté dýchají obyvatelé stotisícového města, nebo prostřednictvím odpadních vod, které putují do Labe. V řece se rtuť ukládá v sedimentech, kumuluje se v rybách a kontaminuje celý potravní řetězec, na jehož konci je člověk,“ dodal Petrlík. Arnika proto Spolchemii nedávno vyzvala, aby sdělila veřejnosti, do kdy hodlá nahradit stávající provozy amalgámové elektrolýzy ekologicky bezpečnější technologií.
