Krajský úřad ústeckého kraje vydal integrované povolení pro provoz Spolchemie, který je podle Integrovaného registru znečišťování největším a jediným producentem odpadů kontaminovaných hexachlorbenzenem (1) (tzv. hexazbytků (2). Arnika se proti vydanému integrovanému povolení okamžitě odvolala k Ministerstvu životního prostředí České republiky.
„Krajský úřad neměl Spolchemii integrované povolení vydat, když zjistil, že žádost o jeho vydání neobsahuje žádný akční plán na snížení produkce hexazbytků. V integrovaném povolení by měly být definovány konkrétní kroky, kterými Spolchemie hodlá produkci hexazbytků snížit a také údaje o tom, do kdy tak učiní a o kolik produkci hexazbytků omezí. Takové informace však Spolchemie nepředložila a proto jí nemělo být povolení uděleno,“ vysvětlila Mgr. Hana Kuncová ze sdružení Arnika.
Arnika poprvé na tyto skutečnosti upozornila na ústním jednání o integrovaném povolení pro provoz Epitetra všechny přítomné účastníky a především Krajský úřad Ústeckého kraje, který Spolchemii povolení vydal. Arnika na tomto ústním jednání vyzvala Krajský úřad, aby po Spolchemii požadoval akční plán, který by popisoval kroky vedoucí k minimalizaci a úplnému zastavení produkce hexachlorbenzenu ve Spolchemii. „Krajský úřad ale naší připomínku ve vydaném integrovaném povolení okomentoval pouze tvrzením, že tvorba takového akčního plánu není legislativně ošetřena. Přitom Krajský úřad se může opírat o Stockholmskou úmluvu a Národní implementační plán ČR,“ uvedla Kuncová.
Hexazbytky vznikají ve Spolchemii v provozu Epitetra jako vedlejší nežádoucí produkt při výrobě perchlorethylenu. Hexachlorbenzen je látka, jejíž produkci se Česká republika podepsáním Stockholmské úmluvy zavázala minimalizovat a následně úplně eliminovat. „Místo toho, aby Spolchemie objem tohoto nebezpečného odpadu snižovala, tak jeho produkce ve Spolchemii stále roste. Přitom takováto produkce hexachlorbenzenu je zcela v rozporu s Národním implementačním plánem ke Stockholmské úmluvě, který odsouhlasila vláda České republiky na konci roku 2005. Jedním z jeho důležitých cílů totiž je řešit právě problémy produkce a nakládání s odpadním hexachlorbenzenem (HCB) a rizik spojených s přepravou odpadů HCB,“ okomentovala situaci Mgr. Hana Kuncová ze sdružení Arnika.
Další nebezpečí související s touto látkou souvisí s jeho přepravou. Spolchemie tyto odpady předává externí firmě Megawaste k likvidaci ve spalovně, která se nachází několik stovek kilometrů od Spolchemie. Současná manipulace s těmito odpady (převoz a likvidace) tak představuje riziko pro životní prostředí a zdraví lidí. Během transportu může dojít k havárii a následně ke kontaminaci životního prostředí. „Havárie kamiónu přepravujícího HCB ze Spolchemie není nemožná, což dokázala i havárie kamiónu v roce 2002 přepravujícího hexazbytky k likvidaci (3),“ dodala Kuncová.
„Spalováním hexazbytků navíc vznikají další perzistentní organické látky jako polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/F), které se formou emisí dostávají do životního prostředí a kontaminují potravní řetězec. Dříve či později se tedy s těmito látkami opět shledáme,“ uvedl RNDr. Jindřich Perlík vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.
