Jezy na Labi nejsou ekonomické ani ekologické

Proč jezy na Labi nejsou ekologické: - Jezy by měly být postaveny v místech lososích trdlišť. Stavba vodních děl tak zabrání v pohybu i v rozmnožování jedné z našich nejvzácnějších ryb. Jezy tak definitivně ukončí úspěšný projekt reintrodukce lososa do českých řek, podpořený ze státního rozpočtu i z fondů Evropské unie. - Vodní díla mají být postavena v chráněných krajinných oblastech České středohoří a Labské pískovce. Jejich stavba bude velkým negativním zásahem do krajiny. - Stavba jezů by nenávratně poškodila přírodu středního toku Labe, unikátní i v evropském měřítku. Ohrozila by 41 druhů chráněných živočichů a rostlin, které se vyskytují v doprovodných ekosystémech řeky Labe. - Stavba by nenávratně poškodila unikátní říční nivu. Dojde totiž ke změně vodního režimu a hladiny spodní vody, které zde umožňují život řadě druhů rostlin i živočichů. Řeka by tak přišla o pestrost, pro niž je právě tento úsek Labe unikátní v celoevropském měřítku. Praktické dopady takového kroku jsou zdokumentovány po stavbě jezu nad Střekovem. - Stavba je v rozporu s mezinárodními závazky České republiky – Bernskou úmluvou o ochraně druhů a přírodních stanovišť, Ramsarskou úmluvou o ochraně mokřadů a směrnicemi EU o ochraně přírody. Proč jezy na Labi nejsou ekonomické - Stavba je ekonomicky neodůvodněná. Dokládá to zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (zpráva č. 01/15 publikovaná ve věstníku NKÚ) i studie Světové banky o efektivitě veřejných výdajů v ČR (březen 2000, strana 63 odstavec 2.133). Obě potvrdily, že projekt se státu finančně nevyplatí. Zkušenosti z Německa, které má podstatně lepší podmínky pro provozování říční lodní dopravy, dokládají dlouhodobý pokles zájmu o tento způsob přepravy. Stejná situace je i v celé Evropě, Spojených státech a bývalém Sovětském svazu. Po obou březích Labe vede železnice s kapacitou, která vysoko přesahuje současné i předpokládané objemy dopravy, a ve stejném přepravním koridoru je navíc připravována stavba dálnice D8. - Prognóza zvýšení přepravy, kterou je potřeba jezů zdůvodňovaná, není realistická. I v letech, kdy plavební podmínky umožňovaly celoroční plavbu s ponorem nad 140 cm, pohyboval se objem přepravy v rozmezí cca 1-2 mil. tun zboží ročně. Již v loňském roce muselo Ministerstvo dopravy ČR snížit prognózu přepravy v roce 2015 z 4,5 miliónů na 3,1 miliónu. Přes rozsáhlé investice do vodních cest v Německu objem nákladní dopravy již léta stagnuje. Německé ministerstvo dopravy nepředpokládá zvýšení objemu vodní dopravy do roku 2015. Kdo vyslovil nesouhlas s výstavbou jezů: Veřejnost – petici proti výstavbě vodních děl na Labi podepsalo téměř 16 tisíc lidí. Známé osobnosti – Petici proti výstavbě jezů podepsala řada známých osobností, například: Jan Hřebejk – režisér, Radovan Lukavský – herec, Iva Janžurová – herečka, Vlasta Chramostová – herečka, Josef Vinklář – herec, Jan Kačer – režisér, herec, Boris Hybner – herec, David Matásek – herec, Jan Svěrák – režisér, Táňa Fischerová – poslankyně, Doc. Helena Illnerová – předsedkyně Akademie věd ČR, Martin Mejstřík – senátor, Zdeněk Bárta – senátor, Michal Dočekal – režisér a šéf činohry Národního divadla. Ministerstvo životního prostředí ČR - MŽP v listopadu 2003 neudělilo výjimku z ochranných podmínek kriticky ohrožených živočichů a rostlin. Ke stavbě bylo vydáno nesouhlasné stanovisko EIA (hodnocení vlivů stavby na životní prostředí). České i německé státní instituce, v jejichž zájmu je ochrana životního prostředí - S umístěním stavby na území CHKO nesouhlasí správy obou postižených chráněných krajinných oblastí – CHKO České středohoří i CHKO Labské pískovce. Se stavbou nesouhlasilo též saské i německé spolkové ministerstvo životního prostředí, Národní park Saské Švýcarsko a další instituce. Nevládní organizace – Do kampaně proti výstavbě vodních děl na Labi se zapojila řada nevládních organizací – Arnika, Přátelé přírody, koalice občanských sdružení Zelený kruh, Český rybářský svaz… Vysokoškolští profesoři – Profesoři ve svém prohlášení apelovali na Vládu ČR, aby zamítla regulaci Labe. Prohlášení podepsali Prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc., děkan Přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze; Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., vedoucí katedry botaniky, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích; Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc., vedoucí katedry ekologie a životního prostředí, Fakulta lesnická a environmentální ČZU v Praze; Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., zástupce vedoucího katedry ekologie a životního prostředí, Fakulta lesnická a environmentální ČZU v Praze; Doc. RNDr. Zdeněk Lipský, CSc., zástupce vedoucího katedry fyzické geografie a geologie, Přírodovědecká fakulta Karlovy univerzity v Praze; RNDr. Pavel Štys, CSc., prof. zoologie, katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta Karlovy univerzity v Praze.