Česká republika by výstavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe jednoznačně porušila evropské směrnice o ochraně životního prostředí a přírody. Přesto česká a polská ministerstva podnikají společné kroky, aby se megalomanská stavba za zhruba 23 miliard euro stala součástí Transevropské dopravní sítě a tím se zajistilo financování z evropských fondů. Vládní činitelé však zapomínají, že financování z unijních peněz je pro projekty porušující legislativu nepřípustné.
Osmnáct ekologických organizací z Německa, Polska, Slovenska, České republiky a Rakouska, včetně německé pobočky Friends of Earth Germany (BUND), zastřešující organizace DNR, NABU, WWF a české Arniky žádají zastavení příprav kanálu Dunaj-Odra-Labe. Evropský komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius a pro dopravu Adina Vălean obdrželi společný dopis, ve kterém organizace varují před dopady výstavby nesmyslného projektu na životní prostředí a ekonomiku.
Ministr dopravy České republiky a polský ministr námořních záležitostí a vnitrozemské plavby využili příležitosti, kdy Evropská unie reviduje legislativu pro Transevropskou dopravní síť (TEN-T). Propojení Dunaje, Odry a Labe si vyžádá vybudování umělé vodní cesty dlouhé několik set kilometrů, včetně 70 jezů, které mají pomoci překonat lodím výškový rozdíl 250 metrů. Zvažováno je dokonce ražení tunelů.
28. srpna 2019 polský ministr námořních záležitostí a vnitrozemské plavby a ministr dopravy České republiky podepsali memorandum o spolupráci na rozvoji vnitrostátních vodních cest. Jedním z cílů je propojení Dunaje, Odry a Labe. Dalším cílem je zařazení do Transevropské dopravní sítě pro zajištění financování výstavby. Více se dozvíte na vlada.cz nebo iRozhlas.cz.
„Mamutí kanál Dunaj-Odra-Labe přímo odporuje právním předpisům EU, jako je Rámcová směrnice o vodách nebo směrnice O ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, podle které se vyhlašují lokality v soustavě Natura 2000. Žádáme proto Evropskou komisi, aby tento projekt za žádných okolností nepodpořila. Česká vláda by měla konečně uznat, že výstavba nedává žádný smysl z ekologického, ani ekonomického hlediska. Investice by proto měly putovat do již existující a fungující infrastruktury než do nových vodních cest,“ apeluje Nikol Krejčová, odbornice na ochranu přírody Arniky.
Součástí celého projektu jsou a také plánované vodní stavby na Labi u Děčína a Pardubic, které by bezpochyby zničily přísně chráněná stanoviště mnoha vzácných a ohrožených rostlin a živočichů, které jsou součástí sítě Natura 2000. Ke škodám by došlo i v chráněných oblastech v Německu. Zničení morfologie řek a souvisejících stanovišť je přitom porušením rámcové směrnice o vodě a evropských směrnic Natura 2000.
Výstavba kanálu přinese vzhledem k obrovským nákladům také nedozírné ekonomické ztráty. Vzhledem k dlouhodobě nízké hladině nejsou Labe, ani Odra na několika set volně tekoucích kilometrech splavné až šest měsíců v roce. Podmínky se navíc kvůli klimatické krizi a dlouhotrvajícímu suchu zhoršují. Očekává se také zrychlení povodňových vln, které je výsledkem výstavby četných přehrad, kanalizovaných a prohloubených koryt řek. To povede ke zhoršení protipovodňové ochrany a zvýšení povodňového rizika.
Proti kanálu Dunaj-Odra-Labe se loni postavili také 56 starostů měst a obcí v Moravskoslezském kraji. Kvůli územním rezervám určeným pro koridor se nemohou už desítky let rozvíjet. Kanál obce připraví o tisíce hektarů kvalitní zemědělské půdy, přinese výrazné zhoršení bilance vody v krajině a snížení spodních vod. Stavba některá města, jako například Polom a Nový Jičín, rozdělí a částečně zboří.
