Občané ani radní Kolína již Draslovku ve svém městě nechtějí, protože je pro ně příliš velkým rizikem. Krajský úřad s podnikem zahájil dvě správní řízení. Draslovka se hájí tím, že kyanid je nezbytným prostředkem k výrobě řady spotřebního zboží. Druhým dechem však přiznává, že 95 % celé její výroby je určeno pro export. Obyvatelé Kolína vyjádřili kromě kyanidu obavy i z dalších nebezpečných látek, s nimiž Draslovka pracuje. Tak lze shrnou nejdůležitější body včerejší veřejné diskuze občanů se zástupci Draslovky, vedení města a ekologického sdružení Arnika.
Veřejnou diskusi pod názvem "Výroba toxických látek v Kolíně?“ iniciovala Iva Drdová z Občanské iniciativy v Kolíně jako reakci na lednový únik kyanidů, který poškodil život na 83,5 kilometru Labe a usmrtil deset tun ryb. „K tomu, abych začala něco dělat mne přiměla reakce mojí dcery na havárii na Labi. Když se ve školce diskutovalo o tom, co se stalo, vylíčila jsem jí co se děje. Dala se do pláče a zeptala se mne „Co budeme dělat?“, vysvětlila svoji motivaci Iva Drdová. Ta spolu s dalšími obyvateli Kolína iniciovala také vznik petice, která mimo jiné požaduje "aby na území města Kolína byla zastavena výroba kyanidů a nebezpečných látek". Stejný požadavek ještě před vznikem petice vyřkla ve svém prohlášení také Rada zastupitelstva města Kolína. Krajský úřad zahájil s Draslovkou dvě správní řízení. Jedno se týká pozdního ohlášení havárie. Výrobní ředitel Draslovky Ing. Jiří Holub na včerejší debatě uvedl, že vedení podniku se o havárii dozvědělo až 16. ledna a teprve den poté ji nahlásilo kraji. K úniku kyanidů do Labe přitom došlo už 9. ledna a měření dokazující vysoké koncentrace kyanidů na výtoku z Draslovky bylo provedeno 13. ledna. Další řízení vede krajský úřad s Draslovkou proto, že nemá podepsanou žádnou pojistnou smlouvu o zodpovědnosti za havárie, ačkoliv jí to ukládá zákon. Vedení Draslovky také včera poprvé veřejně hovořilo o množství jedů, které do Labe unikly. Výrobní ředitel přiznal, že do řeky vyteklo 10 až 15 kubických metrů znečištěné vody. „Koncentrace kyanidů se pohybují v řádu gramů na litr. Budeme-li tedy počítat, že v každém litru byl nejméně jeden gram kyanidů, vychází nám, že Labe bylo kontaminováno nejméně 10 až 15 kilogramy tohoto jedu,“ vysvětlil vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík. Draslovka Kolín se kvůli havárii ocitla ve velmi vážné situaci. Kvůli postoji kolínských obyvatel i radnice nyní bojuje za své setrvání ve městě. Petici požadující, aby na území města Kolína byla zastavena výroba kyanidů a nebezpečných látek, podepsalo již 2000 lidí. Vedení Draslovky se snaží veřejnost přesvědčit tím, že bez kyanidů se neobejde výroba pracích prášků, modrých džínsů či počítačů. Vzápětí však museli zástupci Draslovky přiznat, že s výjimkou asi 5% objemu výroby jdou její kyanidy na vývoz do zemí bývalého Sovětského svazu, Latinské Ameriky a Kanady. Když se ukázalo, že výhod kyanidů si obyvatelé Kolína ani zbytku České republiky příliš neužijí, vsadila Draslovka na zaměstnanost. Na své webové prezentaci podnik uvádí, že dává práci 270 zaměstnancům. „Byl by omyl myslet si, že je Draslovka zodpovědná jen za 270 rodin svých zaměstnanců. Ona je zodpovědná za desetitisíce lidí žijících v Kolíně a okolí, anebo u řeky Labe dál po proudu. Mám tady v tom městě spoustu blízkých lidí a hodně kamarádů a myslím si, že život 30 tisíc lidí je cennější než peníze či prosperita. Musíme si na druhou misku vah dát vodu, vzduch a tuhle zemi, kde žijeme. To jsou životně důležité věci, na nichž závisíme,“ reagovala na argument chemičky iniciátorka petice Iva Drdová.
