Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem. „V Integrovaném registru znečišťování veřejnost bohužel nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
S IRZ letos pracují také členové Sněmu dětí ČR pro životní prostředí ze Zlínského kraje. V rámci celoroční činnosti zaměřené na stav ovzduší z něho čerpají data pro svoji práci. „Náplní mého sledování ve Sněmu dětí České republiky pro životní prostředí je především zaměřit se na nejvýznamnější znečišťovatele vsetínského regionu a seznámit se s celou škálou vypouštěných látek. V tomto ohledu je IRZ zdatný pomocník, neboť obsahuje snadno a rychle přístupné informace o konkrétních emisích daných závodů. Na druhou stranu neobsahuje přímé srovnání podílu jednotlivých znečišťovatelů na celkové zátěži regionu a také toho moc nevypovídá o menších podnicích. Přesto je v současnosti IRZ jedním z nejlepších zdrojů informací o emisích vůbec,“ řekl dnes Ondřej Zezulka, člen Sněmu dětí ČR pro životní prostředí z Masarykova Gymnázia ve Vsetíně.
Informace do registru letos ohlásilo 68 průmyslových provozů na území Zlínského kraje, což je o jedenáct více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl styren, který do registru ohlásilo 14 podniků a dále olovo, také 14 podniků, v jeho případě se však jednalo vždy o emise do odpadů. „Právě emise styrenu ve Zlínské kraji jsou příkladem toho, o co by byl registr ochuzen, přijme-li se jeho novela a laminovny nebudou muset svoje emise hlásit,“ vysvětlil koordinátor kampaně Arniky Budoucnost bez jedů pro povodí Dunaje Ing. Milan Havel.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku Budoucnost bez jedů, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. Arnika postupně zveřejňuje žebříčky největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky.