Debata s občany bude jen divadlo, povolení k rekonstrukci ulic v Porubě je už vydáno

„Oproti minulým letům vnímáme určité zlepšení. Radnice jakoukoliv diskusi s občany skoro pět roků odmítala,“ vysvětluje Helena Váňová ze sdružení Arnika. „Celá akce ale přichází příliš pozdě. Pro stavební úpravy porubských ulic již bylo vydáno stavební povolení. Pro Alšovu ulici dokonce existuje i povolení pro kácení stromů. Ačkoliv svůj zásadní nesouhlas s navrženým projektem vyjádřilo podpisem petice 2.463 lidí, obáváme se, že radnice není připravena je brát vážně. Jde o formální divadlo. Jako by radnice říkala: Jen se vypovídejte, my si pak stejně uděláme, co chceme,“ dodává Váňová. Hodnocení místních obyvatel je ještě příkřejší. „Vnímám to jako výsměch lidem. Celý rok se dožadujeme zastavení projektu na kácení alejí a radnice nás přehlíží. Když jsou vydána povolení a osud stromů je prakticky zpečetěn, najednou se organizují okázalé propagační diskuse,“ komentuje situaci Libor Bubík, který bydlí v Kopeckého ulici. Právě zde chce radnice vykácet stromořadí po obou stranách ulice. Padnout má všech 56 stromů. Místo nich budou mít obyvatelé pod okny parkoviště doplněné čtyřiceti stromky malého vzrůstu. „Se stavebními úpravami zásadně nesouhlasíme. Vzrostlé stromy jsou pro nás nesmírně důležité. Jsou jedním z důvodů, proč je bydlení v Porubě tak vyhledávané a populární,“ říká Šárka Boháčová, bydlící v sousední ulici Čs. exilu. „Kácení by nám zhoršilo životní prostředí a snížilo kvalitu bydlení. Zakrslé stromky, které chtějí vysadit jako náhradu, nikdy ani pořádně nevyrostou.“ Po obou stranách ulice Čs. exilu má být v rámci rekonstrukce dokonce bez náhrady zrušen celý chodník od Hlavní třídy až po ulici Kopeckého. Projekt kompletní rekonstrukce porubských ulic Alšovy, Kopeckého, Čs. exilu, Budovatelské a Urxovy vzniknul v roce 2005. V loňském roce pak vydal stavební úřad Městského obvodu Poruba stavební povolení. Projekt zahrnuje opravu vozovek, chodníků veřejného osvětlení a zřízení parkovacích stání. Právě poslední část je kontroverzní a vzbuzuje nevoli obyvatel. Kvůli parkovištím se mají pokácet všechny stromy, celkem jich je 144. Vedoucí Centra pro podporu občanů sdružení Arnika Martin Skalský se dlouhodobě zabývá zapojováním veřejnosti do rozhodovacích procesů. „Diskuse s občany musí proběhnout v počáteční fázi, ještě před tím, než vzniknou architektonické projekty. Jedině tak může zadavatel zohlednit názory lidí. Pokud už jsou projekty na stole, je obtížné je přepracovat. Bylo by to i nehospodárné. Svolávat lidi k diskusím poté, co bylo vydáno stavební povolení, je naprostý nesmysl. Říkat takové akci „veřejné slyšení“ je silně nadnesené. Je neuvěřitelné, že lidé dostanou prostor k připomínkám až těsně před vlastní stavbou, přitom v uplynulých letech radnice připravovala návrhy a nikomu je neukázala,“ soudí Skalský. První protesty proti masivnímu kácení zeleně v Porubě začaly v roce 2002, kdy se Poruba rozhodla vykácet park na Havlíčkově náměstí. Hned v následujícím roce předložila Arnika radnici návrh opatření, jak nejlépe informovat občany o plánovaných zásazích do zeleně a zohlednit jejich názor. Kácení však pokračovalo a lidí se i nadále nikdo na nic neptal. Do dnešní doby tak z ulic a parků zmizelo více než 1.600 stromů a stovky čtverečních metrů keřových porostů. Petice proti ničení zeleně podepsalo dohromady více než pět tisíc občanů. Série pěti diskusí s občany ulic, které chce porubská radnice aktuálně kácet, začíná již tento čtvrtek 22. února. Další setkání se konají 27. a 28. února, vždy od 17 hodin. Poslední ze setkání proběhne 1. března. Diskusi s občany odsouhlasilo zastupitelstvo Poruby na svém jednání 19. prosince 2006. Přednostní právo na účast budou mít obyvatelé dotčených ulic. „Nechápeme, proč se diskuse o budoucnosti Poruby neodehrává třeba v prostorách radnice a neúčastní se jí všichni obyvatelé města. To by odpovídalo pojmu „veřejné slyšení“, kterým radní svou akci označují,“ říká Helena Váňová z Arniky. „Oddělené schůzky po jednotlivých ulicích jsou nelogické. Navíc se zdá, že úředníci do sálu nepustí lidi z jiných ulic, což by bylo popřením smyslu celé akce. Vzhledem k tomu, že Poruba je památkovou zónou, měli by se do diskuse o její budoucnost zapojit všichni obyvatelé, památkáři a také odborníci z jiných měst. To by ale naši politikové museli mít skutečný zájem o rozvoj Poruby a ne jen o proinvestování vysokých částek na obecních zakázkách,“ uzavřela Váňová.