Politikům kandidujícím za jednotlivé politické strany v komunálních volbách v Ústí nad Labem se do řešení problémů spojených se znečišťováním prostředí Spolchemií příliš nechce.Vyplynulo to z výsledků ankety sdružení Arnika mezi lídry sedmi politických stran (2) do zastupitelstva města Ústí nad Labem, kterých jsme se zeptali (3) jak by zabránili současným velkým únikům rtuti ze Spolchemie, co by udělali se starými ekologickými zátěžemi, zda se hodlají zasadit o sledování úniků nebezpečných látek ze Spolchemie, zda bude jejich strana podnikat nějaké kroky ke snižování produkce perzistentních organických látek na úrovni České republiky a jaký je jejich postoj k Evropské chemické politice (REACH). Úplné odpovědi na tyto otázky jsou v příloze (1).
„Přestože chemička dnes zaměstnává něco přes jedno procento z celkového počtu obyvatel stotisícového města, stále se obávají sebemenšího omezení podniku kvůli zvýšení nezaměstnanosti. To platí i pro Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu, které před volbami v roce 2004 získávalo body sbíráním podpisů pod petici za referendum o vymístění chemičky. Pouhé čtyři roky po velkém požáru přešla i tuto stranu revoluční nálada vůči Spolchemii. Jedinou stranou, která se nebála navrhnout razantnější řešení problémů znečišťování prostředí Spolchemií, byla Strana zelených,“ shrnul výsledek předvolební ankety tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička. Zástupce strany Alternativa pro Ústí dokonce zpochybňuje možnou škodlivost úniků nebezpečných látek slovy: „…je nutné objektivně posoudit, do jaké míry by eventuální úniky hexalchlorbenzenu či rtuti měly negativní vliv na prostředí města a zdraví obyvatel.“
Během čtrnáctidenního termínu odpovědělo na anketní otázky pět stran ze sedmi. Lídři ODS a KDU-ČSL se k daným otázkám v daném termínu vůbec nevyjádřili. Politici se neshodli na jednotném řešení ani jediného problému. Všichni například souhlasili se zavedením nové chemické politiky známé pod zkratkou REACH. Jen lídři ČSSD, SZ a komunistů jsou však ochotni podpořit tuto politiku bezpodmínečně. Ostatní kandidáti k ní měli své výhrady.
Také změnu současné technologie výroby chlóru považují všichni kandidáti za klíčový krok. Ve způsobu jejího zavedení ve Spolchemii se ale názory kandidátů rozcházejí. Podle Arno Fišery z ČSSD nemůže komunální politik mluvit do výrobních procesů ani technologií privátních subjektů. Konat prý musejí kontrolní instituce.
„Naším programem nejsou z mnoha důvodů (např. zaměstnanost, finanční možnosti) radikální kroky vedoucí například k okamžitému uzavření a vymístění Spolchemie mimo Ústí nad Labem. Chceme ale činit na úrovni městské samosprávy na chemičku takové tlaky na změnu jejich technologických postupů, které budou ohleduplnější k životnímu prostředí, aby nedocházelo k překračování zákonem povolené výše emisí (což je monitorováno nejen přímo městem Ústí nad Labem na hranicích závodu, ale i hydrometeorologickým ústavem),“ sdělil Jaroslav Kubín z KSČM. Lídři ostatních stran jsou pro změnu technologie z amalgámové elektrolýzy na bezrtuťový proces. Ani jeden z nich však neuvedl termín, do kterého by Spolchemie měla tuto změnu provést. Zelení navíc spatřují řešení i vtom, aby se Spolchemie úplně vzdala výroby nebezpečného chloru.
Znečištění řeky Bíliny a Klíšského potoka považuje většina kandidátů za problém, který je potřeba řešit. Podle většiny z nich by na jejich likvidaci měl finančně přispět pouze stát. „Zásady financování odstraňování ekologických zátěží státem připouštějí sanaci jen v areálu chemičky, určitě bychom přivítali možnost státního financování i ekologické očisty Klíšského potoka a řeky Bíliny,“ sdělil Tomáš Jelínek ze Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu. Stejný názor zastává i kandidát za KSČM Jaroslav Kubín: „Otevřený problém existuje při likvidaci starých ekologických zátěží mimo areál Spolchemie u Klíšského potoka a řeky Bíliny. Vzhledem k tomu, že se jedná o přidělení finančních prostředků z FNM (státu) pro Povodí Ohře v řádu cca 30 milionů Kč, požádám o pomoc při řešení tohoto problému poslance KSČM, zvolené do Poslanecké sněmovny PČR.“
Úniky nebezpečných látek (např. rtuti či hexachlorbneznu) z provozů Spolchemie v emisích do ovzduší, půdy, vody a odpadů považuje většina kandidátů za vyřešený. Kandidáti spatřují dostatečná opatření ve stávajícím monitoringu na hranici Spolchemie a města, v procesech posuzování vlivů stavby na životní prostředí, v procesech žádosti o vydání integrovaného povolení či v nové chemické politice REACH. „Právě proces žádosti o vydání integrovaného povolení poskytuje místní samosprávě velkou možnost požadovat přísnou kontrolu provozů a zavádění nejlepších dostupných technologií. Bohužel z vlastní zkušenosti víme, že této možnosti místní samospráva nevyužívá,“ okomentovala vyjádření politiků Hana Kuncová z Arniky.
Tiskový mluvčí
Vratislav Vozník,
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 222 781 471, 606 727 942