Ve dvou z osmi vzorků cejna velkého byla překročena nejvyšší povolená koncentrace rtuti v rybách v Evropské unii. Jeden je dokonce na prvním místě žebříčku analyzovaných ryb z dvaceti zemí světa. Oproti roku 2008 došlo také ke zvýšení průměrné koncentrace rtuti u vzorků odebraných ve stejném úseku Labe. Sdružení Arnika (1) označuje tato zjištění za alarmující, zejména vzhledem ke snahám Spolany o odložení původně stanoveného termínu (2), kdy měla s výrobou chlóru pomocí rtuti přestat.
„Koncentrace rtuti překračuje evropské limity jen u dvou vzorků, je ale nutné dodat, že ty jsou nastaveny volněji, než jaké považují za bezpečné například v USA. Tuto bezpečnou hranici by překročilo sedm z osmi cejnů chycených pod Spolanou v letošním roce, zatímco v roce 2008 to byl případ u tří z pěti vzorků cejna,“ upřesňuje informaci získanou z nového průzkumu vedoucí programu Toxické látky a odpady Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika. „Snaha Spolany prodloužit používaní rtuti při výrobě chlóru o šest let je v tomto světle absurdní,“ dodává Petrlík.
Arnika bude při projednávání nového integrovaného povolení pro výrobu chlóru ve Spolaně trvat na svém - zachovat původní termín, podle kterého má v Neratovicích skončit výroba chlóru za použití rtuti na konci roku 2014. Nahradit ji má ekologičtější, takzvaná membránová elektrolýza. „Maximální možný ústupek je konec roku 2015, žádná jiná varianta není z hlediska ochrany životního prostředí před úniky rtuti přijatelná. Do vody a ovzduší totiž unikne ze Spolany ročně přes 100 kg rtuti. Další stovky kilogramů toxického kovu předává Spolana v odpadech a neznámé množství jich ukládá na své skládce nedaleko řeky Labe, kde stojí i samotná chemička,“ zdůvodňuje maximální možný ústupek Arniky její tiskový mluvčí Vratislav Vozník.
Vedle současné výroby chlóru je zdrojem kontaminace rtutí také dosud nevyčištěná stará amalgámová elektrolýza. „Tu se s posvěcením Ministerstva životního prostředí ČR rozhodla firma Geosan vyřešit šalamounsky, jakýmsi sarkofágem. To ale starou zátěž vůbec neřeší, jen ji konzervuje na místě a přesouvá odpovědnost na budoucí generace,“ připomíná další možný zdroj problémů ve Spolaně Petrlík.
Koncentraci rtuti v rybách z české části Labe sleduje Arnika v rámci příprav celosvětové studie mezinárodní sítě IPEN, která se zaměřuje na tento problém v různých zemích světa. Údaje jsou potřebné v souvislosti s přípravami nové globální úmluvy o rtuti. „Zatím jsou hotové asi dvě třetiny všech analýz z dvaceti zemí světa. V cejnovi od Spolany byla zjištěna dosud nejvyšší koncentrace rtuti z 326 analyzovaných ryb, konkrétně 1,583 mg/kg,“ upřesňuje Vozník.
„V okolí Spolany, především pak v rybách z Labe, se opakovaně objevují vysoké koncentrace rtuti. Kontaminovaná je dokonce i kůra stromů (3). A studie, kterou si nechala zpracovat samotná Spolana, ukazuje, že měrné emise rtuti jak do vody, tak do ovzduší za poslední roky rostly,“ zopakoval důvody výhrad Arniky k pokračující výrobě chlóru za použití rtuti Petrlík. Kromě rtuti představuje prodloužení provozu amalgámové elektrolýzy další zátěž životního prostředí - nebezpečnými dioxiny. Těmi je kontaminován i areál staré amalgámové elektrolýzy.
Poznámky:
(1) Problematice neratovické chemičky, jež je největší továrnou vyrábějící u nás louh, chlor a produkty z něj, se Arnika věnuje dlouhodobě v rámci svého programu Toxické látky a odpady. Spolana Neratovice často figuruje v žebříčcích největších znečišťovatelů, které odborníci z Arniky zpracovávají na základě dat z Integrovaného registru znečišťování. Důvodem bývají právě i emise rtuti vypouštěné do ovzduší, do povrchových vod a předávané dál v odpadech.
(2) Integrované povolení vydal Spolaně Krajský úřad Středočeského kraje v roce 2007. Podle tehdejšího rozhodnutí má chemička ukončit provoz amalgámové technologie, kterou používá k výrobě chloru, do konce roku 2014. Sdružení Arnika se v rámci řízení o integrovaném povolení sice nepodařilo prosadit jako konečný termín pro náhradu rtuti v neratovickém provozu rok 2010, prosadilo ale do podmínek právě přesný harmonogram jednotlivých kroků k ukončení provozu amalgámové elektrolýzy.
(3) Viz Suchara, I., Sucharova, J. 2008: Mercury distribution around the Spolana chlor-alkali plant (central Bohemia, Czech Republic) after a catastrophic flood, as revealed by bioindicators. Environmental Pollution 151 (2008), 352 - 361.
