České ekologické hnutí podporuje zpřísnění chemické politiky v EU, český průmysl je proti

Zatímco české nevládní organizace zpřísnění evropské chemické legislativy podporují, náš průmysl je proti. „Zástupci Svazu chemického průmyslu i například ředitel Spolany to dali jasně najevo na neformálních setkáních, jichž jsme se zúčastnili,“ prohlásil RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika. Konzervativnější část průmyslu a některá ministerstva jsou dokonce proti daleko mírnějšímu a méně rozsáhlému opatření ke kontrole toxických látek, jakým je tzv. integrovaný registr znečišťování. „Po zjištěném zamoření potravin v okolí Spolany Neratovice, v Lysé nad Labem a u Klatov je s podivem, že zpřísnění kontroly pohybu toxických látek oponuje i Ministerstvo zemědělství,“ doplnil tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička. I pro předcházení podobným případům do budoucna by bylo vhodné, aby byl návrh Evropské komise přijat. Pro návrh nové direktivy Evropské komise upravující nakládání s chemickými látkami a jejich používání se vžila zkratka REACH (Registrace, Evaluace, Autorizace Chemikálií). Tento návrh si klade za cíl zavést nový systém regulace pohybu chemikálií. Jeho podstatou je: A. Registrace zhruba 30 000 chemických látek, které se v současnosti objevují na evropské trhu v množství více než 1 tuna. B. Evaluace (zhodnocení) použití těchto chemikálií a dalších látek, u kterých existuje vážné podezření, že mohou mít škodlivé účinky na lidské zdraví. C. Autorizace (osvědčení) látek, označených za vysoce rizikové. V praxi by to znamenalo, že u těchto rizikových chemikálií by podniky musely žádat o autorizaci k povolení jejich užití při výrobě produktů. Takový zákon by vyžadoval, aby v následujících 16 letech u všech chemikálií, které se na evropský trh dostávají v množství vyšším než 1 tuna, byly k dispozici informace o zdravotních rizicích souvisejících s jejich výrobou, použitím i likvidací. Důležitým aspektem návrhu je přenesení břemene odpovědnosti při dokazování škodlivosti chemických látek z orgánů veřejné správy na samotný průmysl. Nebezpečné chemikálie (mezi něž Evropská komise navrhuje zařadit karcinogeny, toxické látky poškozující vývoj člověka, látky poškozující hormonální systém a persistentní a bioakumulativní látky) by měly být nutně nahrazovány alternativními materiály, pokud výrobce nedokáže, že výhody jejich použití se vyrovnají rizikům plynoucím z jejich specifického použití. Důvodem k vypracování nové strategie kontroly chemikálií jsou nové poznatky o jejich negativních účincích na lidské zdraví. Stále více těchto látek je spojováno s rostoucím výskytem vrozených vad, rakoviny a poruch vývojového systému člověka. Více než 350 chemikálií bylo zjištěno při analýzách mateřského mléka. Mnohé z těchto látek se shromažďují v lidském těle a mohou ovlivnit vývoj lidského plodu v matčině těle. Dioxiny a polychlorované bifenyly se vyskytují v našem jídle. V současné době byla ze 141 látek považovaných za potencionálně nebezpečné u jedné třetiny vypracována podrobná analýza rizik a u pouhých pěti (!) regulováno jejich použití v rámci EU. Margot Walstrom, komisařka pro životní prostředí odhaduje, že připravovaná legislativa by mohla ušetřit 18 až 54 miliard EURO ve výdajích na zdravotní péči při léčbě rakoviny v následujících 30 letech. Ambiciózní legislativní návrh se dostal pod palbu ostré kritiky ze strany mnohých lobby chemického průmyslu jak v Evropě, tak v USA. Díky změnám v podobě různých výjimek a časovým prolukám se mnohé progresivní návrhy vytratily ze současného znění REACHe. Petice občanů EU a neziskových organizací volají po opětném zařazení těch principů, které změní postoj ke kontrole chemických látek v rámci EU. Konkrétně tedy požadují: 1. Povinnost vyřadit a nahradit chemikálie, které se shromažďují v lidském těle i životním prostředí (bioakumulativní látky) a porušují hormonální vývoj člověka. Omezené použití těchto chemikálií by mělo být dovoleno pouze na dobu určitou, pokud nejsou k dispozici alternativy a pokud je jejich použití nutné (např. ve farmaceutikách). 2. Plné právo na informace pro podnikatele i spotřebitele včetně povinnosti označovat, jaké chemikálie se nacházejí ve výrobcích 3. Požadavek, aby i dovážené výrobky podléhaly stejným bezpečnostním opatřením jako výrobky, které jsou produkovány v Evropské Unii. Vládní komise britských vědců nedávno zveřejnila v závěru své studie: „Vezmeme-li v potaz naše současné povědomí o tom, jak chemikálie působí na životní prostředí, můžeme říci, že provádíme experiment gigantických rozměrů s lidstvem i vším živým na této planetě (2).“ Je tedy nezbytně nutné zavádět taková opatření, která okamžitě omezí používání těch chemikálií, které se objevují v mateřském mléce či jsou jinak podezřelé z negativních účinků na lidské zdraví. Ve světle tohoto návrhu se tedy seznam 125 látek na připravovaném Integrovaném Registru Znečištění zdá jako minimální požadavek na práva o informace o toxických látek.