Českomoravský cement - provoz Mokrá a elektrárna Hodonín jsou dva největší zdroje emisí skleníkových plynů i látek způsobujících kyselé deště v Jihomoravském kraji. Cementárna Mokrá se navíc také nejčastěji objevila v žebříčcích největších průmyslových znečišťovatelů v Jihomoravském kraji sestavených sdružením Arnika mezi prvními deseti a dvakrát obsadila první místo. Významných znečišťovatelů je však v kraji daleko více, jak vyplynulo z analýzy provedené na základě podkladových informací pro Integrovaný registr znečišťování za rok 2005, kterou dnes Arnika zveřejnila. Registr je od 30. září 2006 veřejně přístupný na internetové adrese www.irz.cz.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), perzistentní organické látky, skleníkové plyny a plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek. Nejvíce rakovinotvorných látek – skupiny 1, 2A, 2B - do životního prostředí vypustila firma Tusculum, provoz Rousínov (dichlormetan). Stejnou látku nahlásily ještě Gumotex Břeclav a Lachema Brno, kteří skončili na 3. a 5. místě krajského žebříčku. Na druhém místě skončila firma Koller Holz s provozovnou v Grešlovém Mýtu, která vypouští do ovzduší formaldehyd. V kraji působí také osm provozů, které nahlásily do registru svoje emise nebezpečného styrenu. Spalovna SAKO a teplárna Brno-sever se do popředí dostaly díky emisím perzistentních organických látek - dioxinů. Spalovna také předala ve svých odpadech nejvíce rtuti z celého kraje, zatímco Cementárna v Mokré jí z jihomoravských provozů vypustila nejvíce do ovzduší. Celkově skončil Jihomoravský kraj v emisích rakovinotvorných látek skupiny 1, 2A, 2B na třetím místě za Zlínským a Moravskoslezským krajem.
Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem. „V Integrovaném registru znečišťování veřejnost bohužel nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Informace do registru letos ohlásilo 109 průmyslových provozů z celého kraje, což je o šest více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak (čpavek), který do registru ohlásilo 68 podniků. Je to dáno převážně zemědělským charakterem provozů v kraji,“ vysvětlil vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku Budoucnost bez jedů, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. Arnika rovněž postupně zveřejní žebříčky největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky.
