Sdružení Arnika se již pět let aktivně podílí na ochraně a zlepšování kvality životního prostředí v České republice, ale i na mezinárodní úrovni. Právě dnes slaví Arnika své páté narozeniny. „Když se ohlédneme zpět, můžeme konstatovat, že jsme se vždy snažili stát na straně veřejnosti a jejího práva na zdravé životní prostředí, na svobodný přístup k informacím o něm a práva na účast v rozhodovacích procesech,“ řekl předseda Arniky Jindřich Petrlík. Činnost Arniky přispěla mimo jiné k připojení České republiky ke Stockholmské úmluvě a k zavedení integrovaného registru znečišťování. Oba jmenované nástroje slouží ke snížení přítomnosti toxických látek v životním prostředí. Integrovaný registr znečišťování je navíc revolučním nástrojem ve zpřístupnění informací o vlivu konkrétních podniků na životní prostředí veřejnosti.
Zapojení veřejnosti do aktivní ochrany životního prostředí věnuje Arnika velkou pozornost v rámci svého Centra pro podporu občanů. Pomohli jsme založit přes 30 nových občanských sdružení a poskytli jsme občanům stovky konzultací v případech lokálního ohrožení životního prostředí a kácení stromů. Naše aktivity vedly například k tomu, že společnost Škoda Auto nakonec ustoupila tlaku veřejnosti, obcí a občanských sdružení od plánu na výstavbu zkušebního polygonu, který by zdevastoval značnou část cenných ekosystémů v biocentru Mladá.
Stížnost Evropské komisi na nevyhlášení ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší, kterou jsme podali spolu s Českou společností ornitologickou, přispěla k obnovení jednání o vyhlášení této ptačí oblasti, jež je v rozporu s plánovanou průmyslovou zónou Dolní Lutyně. Stížnost také zřejmě přispěla k tomu, že firma Hyundai, hledající pozemky pro novou automobilku, přestala usilovat o umístění tohoto závodu na přírodně cenném území Dolní Lutyně. „Přispěli jsme také k tomu, že vláda v kauze labských jezů neschválila usnesení o převaze veřejného zájmu rozvoje dopravní cesty nad zájmy ochrany přírody a k tomu, že ministerstvo životního prostředí odmítlo udělit pro stavbu jezů výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny,“ uvedla vedoucí programu Arniky Ochrana přírody Kateřina Hlavatá.
V rámci kampaně Šetrné papírování se Arnice podařilo přesvědčit Ministerstvo životního prostředí, Senát a řadu dalších úřadů, aby při své práci začali více používat recyklovaný papír. „Výsledky naší činnosti mohli pocítit také konkrétní spotřebitelé, neboť dvě společnosti se díky nám rozhodly nadále nepoužívat obaly na potraviny vyrobené z PVC a nahradili tento škodlivý plast šetrnějším obalem. Jednalo se obchodní řetězec Ahold CZ (prodejny Hypernova a Albert) a firmu Šetra dodávající na trh těsta pro různé pečiv,“ řekl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Ten rovněž poukázal na výsledky mezinárodních aktivit Arniky: Program Toxické látky a odpady sdružení Arnika jako regionální centrum mezinárodní sítě IPEN (International POPs´ Elimination Network) pro střední a východní Evropu koordinoval několik desítek projektů nevládních organizací z tohoto regionu a prezentoval jejich výsledky na celosvětové konferenci stran Stockholmské úmluvy v Punta del Este v Uruguayi v květnu 2005. Projekty, jejichž cílem bylo snížit znečištění životního prostředí perzistentními organickými látkami (POPs), se uskutečnily v následujících zemích: Estonsko, Bělorusko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Albánie a Turecko. Činnost Arniky coby regionálního koordinačního centra pomohla dát do pohybu přípravu ratifikace Stockholmské úmluvy Tureckem a podpořila vznik nové nevládní organizace, která se v této zemi specificky zabývá toxickým znečištěním.
Úspěšná byla mezinárodní kampaň "Keep the Promise, Eliminate POPs" (Dodržte slib, eliminujte perzistentní organické látky), kterou Arnika koordinovala jako organizace hostící sekretariát Pracovní skupiny pro dioxiny, PCB a odpady mezinárodní sítě IPEN. Díky této kampani se podařilo zabránit přijetí zmírněného výkladu Stockholmské úmluvy na první schůzce jejích signatářských zemí. Studie připravená v rámci této kampaně pomohla odhalit nelegální spalování odpadů v jedné z uruguayských cementáren a přimět vládu této země zahájit lepší monitoring životního prostředí z hlediska znečištění POPs.
Projekty vedené Arnikou také přispěly ke slibu turecké vlády zahájit ratifikaci Stockholmské úmluvy.
Program Toxické látky a odpady spolupracoval s dalšími nevládními organizacemi v Evropě na projektu Chemical Reaction, jehož úsilí bylo korunováno částečným úspěchem, když alespoň ve změněné variantě schválil Evropský parlament v prvním čtení nové nařízení REACH, jež má zpřísnit kontrolu negativních dopadů chemických látek používaných v Evropské unii.
Arnika je vidět na mezinárodní úrovni také v činnosti dalších sítí jako je Health Care Without Harm (Zdravotnictví bez poškozování), Global Aliance for Incineration Alternatives (Celosvětová aliance pro alternativy ke spalování odpadů) či European Revers Network (Evropská říční síť).
„Na všech úspěších Arniky se za uplynulých pět let podíleli stovky dobrovolníků, kteří pracovali pro ochranu životního prostředí bez nároků na finanční odměnu. Bezplatně udržovali například stepní společenstva v Českém středohoří, uklízeli odpadky podél Labe, ale také putovali s našimi výstavami, sbírali podpisy pod petice, či pomáhali lidem po povodních v roce 2002. Za to jim chci jménem celé Arniky při příležitosti našeho pátého výročí vyslovit velký dík,“ řekl dnes předseda sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Sdružení Arnika se podílí rovněž na řešení regionálních problémů souvisejících s ochranou životního prostředí prostřednictvím svých poboček, které lidé najdou v Českých Budějovicích, v Děčíně, Jihlavě, Ostravě, v Broumově, ve Vyškově, v Uherském Hradišti a v Praze.
