„Ochotu vyjednávat o podobě registru považujeme ze strany ministerstva za vstřícný krok. Dnešní akci lze považovat za úspěšnou,“ zhodnotil vedoucí kampaně „Budoucnost bez jedů“ RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky.
Podobný dopis jako ministrovi průmyslu hodlá sdružení odeslat také ministrovi zemědělství J. Palasovi, na kterého bude apelovat, aby vzal v potaz chemické znečištění potravin, které komplikuje postavení našich zemědělců na evropském trhu.
„Žádáme po průmyslu, aby přistoupil na nutnost sledovat toxické látky ve svých provozech a zároveň vést evidenci jejich úniků do životního prostředí přístupnou veřejnosti. Máme zprávy o tom, že se představitelé některých průmyslových firem snaží oslabit dosah navrženého integrovaného registru znečišťování3). Jdou tak proti tisícům lidí, kteří vyjádřili přání dozvědět se pravdu o toxických látkách. Očekáváme však, že ministerstvo průmyslu podpoří pokrokovou část firem, které otevřeně informují o ekologických rizicích svých provozů a bez zábran poskytli na žádost občanů přehledy látek vypouštěných do prostředí anebo používaných ve výrobě,“ řekl Petrlík.
Obavy průmyslu opakované dnes i Hanzlíčkem, že bude muset látky ohlašované do registru nákladně měřit, jsou liché. Bude totiž možné jejich množství odvodit také z tabulek anebo nechat expertně spočítat, což nebude drahé ani zdlouhavé. „To jenom přátelé „utajování“ zastupující některé průmyslové firmy hledají argumenty, proč veřejnosti neříkat pravdu o toxických látkách. Ale po únicích toxických látek do Labe při povodních v minulém roce a po požáru v ústecké Spolchemii je takový postoj neudržitelný,“ komentoval snahy části průmyslové lobby Petrlík. Arnika má i příklady zcela otevřeného přístupu k poskytování informací ze strany podniků - jde například o Lachemu Brno, Temac Zvěřínek, Bochemii Bohumín anebo Lučební závody Kolín.
