Děčínská pobočka sdružení Arnika pomůže představitelům i obyvatelům obcí, kteří se cítí být ohroženi plánovanou výstavbou dvou set přehrad, se kterými se dosud nepřestalo počítat. Lidé se mohou na Arniku obracet i v dalších případech nevhodného managementu vodních toků, který ohrožuje životní prostředí, krajinu či lidská sídla nebo je v rozporu s protipovodňovou ochranou. Pomoc Arniky je bezplatná.
Nejde však jen o jezy a regulace. V povodí Labe a Ohře existuje územní hájení pro 56 přehrad. Největší z nich měla vzniknout u Věstřevi na Kalenském potoce v Podkrkonoší. Tato přehrada by měla rozlohu 1128 ha vodní plochy a zasahuje do katastru šesti obcí. „Díky společnému úsilí obcí a občanských sdružení se zatím podařilo zabránit tomu, aby byly zničeny celé obce a aby státní politika pro správu vod byla založena na přehradách,“ říká Kateřina Hlavatá ze sdružení Arnika. Přehrady, s nimiž počítal návrh Plánu hlavních povodí v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji, by nebyly dobrým řešením ani povodňové ochrany ani suchých období. „Tyto problémy se dají řešit daleko levněji a efektivněji: takovým hospodařením v krajině, které nevede k jejímu odvodnění. Doufáme, že i s pomocí veřejnosti se nám bude dařit posouvat management vod směrem k přírodě blízkým opatřením a územní hájení pro přehrady se podaří zrušit,“ vysvětluje Hlavatá.
Podle jejích slov bude tento rok bude z hlediska plánování správy toků velice důležitý. „To, že přehrady nebyly schváleny v Plánu hlavních povodí, bohužel neznamená, že by tyto projekty byly úplně opuštěny. Plán hlavních povodí bude do konce března přepracován a předložen vládě. Také budou letos zveřejněny první části plánů konkrétních povodí. Domníváme se, že veřejnost i správy obcí budou mít zájem o správu toků v jejich regionu. Chceme jim nabídnout pomocnou ruku, aby se mohli účinně bránit přehradám a dalším zbytečným regulacím. Věříme, že se podaří prosadit takový management vod, který bude prospěšný lidem i přírodě,“ uvedla Kateřina Hlavatá
