Jihlavská pobočka sdružení Arnika pomůže představitelům i obyvatelům obcí, kteří se cítí být ohroženi plánovanou výstavbou dvou set přehrad, se kterými se dosud nepřestalo počítat. Lidé se mohou na Arniku obracet i v dalších případech nevhodného managementu vodních toků, který ohrožuje životní prostředí, krajinu či lidská sídla nebo je v rozporu s protipovodňovou ochranou. Pomoc Arniky je bezplatná.
Na Vysočině je toto téma velice aktuální. "Vysočina je svým způsobem unikátní. Leží na rozvodnici všech tří mezinárodních oblastí povodí, které do České republiky zasahují. Přestože Vysočina má poměrně zachovalou a málo zatíženou přírodu, i tady Plán hlavních povodí předpokládal několik přehrad,“ říká Jana Vitnerová z jihlavské pobočky Arniky.
Tento rok bude z hlediska plánování správy toků velice důležitý. To, že přehrady nebyly schváleny v Plánu hlavních povodí, bohužel neznamená, že by tyto projekty byly úplně opuštěny. Plány na jejich realizaci totiž mohou být schváleny v jiných dokumentech - například v plánu oblastí jednotlivých povodí. Ty budou letos poprvé zveřejněny. „Domníváme se, že veřejnost i obce budou mít o zájem o správu toků v jejich regionu. Chceme jim nabídnout pomocnou ruku, aby se mohli účinně bránit přehradám a dalším zbytečným regulacím,“ uvedla Kateřina Hlavatá.
Štěpánov - největší přehrada Vysočiny o rozloze 292 ha, má podle plánů výrůst na říčce Sázavka. Stejně tak v turisticky atraktivních jižních Čechách mělo vyrůst hned několik přehrad s rozlohou přes 1000 ha: např. Český Krumlov, Krkavec na Nežárce či Stodůlky na Křemelné. „Díky společnému úsilí obcí a občanských sdružení se zatím podařilo zabránit tomu, aby byly zničeny celé obce a aby státní politika pro správu vod byla založena na přehradách,“ říká Kateřina Hlavatá ze sdružení Arnika.
Přehrady, s kterými počítal návrh Plánu hlavních povodí na Vysočině, jižní Moravě a v jižních Čechách, by nebyly dobrým řešením ani povodňové ochrany ani suchých období. „Tyto problémy se dají řešit daleko levněji a efektivněji: takovým hospodařením v krajině, které nevede k jejímu odvodnění. Doufáme, že i s pomocí veřejnosti se nám bude dařit posouvat management vod směrem k přírodě blízkým opatřením,“ pokračuje Hlavatá.
Sdružení Arnika se chce zasadit o to, aby lidé věděli, že existují i alternativní a k přírodě šetrnější způsoby protipovodňové ochrany a že na správě řek v kraji, kde žijí, se mohou podílet a zasahovat do ní. Arnika chce veřejnost seznamovat s možnostmi a výhodami šetrného managementu vody v krajině a s možnostmi zúčastnit se rozhodování v této oblasti také prostřednictvím seminářů a veřejných akcí.
Janu Vitnerovou z Arniky Jihlava lze zastihnout na telefonu 775 315 818 či na e-mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Lze se obrátit i na Arniku České Budějovice, Jitka Straková, tel. 777 266 386.
Rozšíření působnosti regionálních poboček Arniky bylo podpořeno z prostředků programu Transition Facility 2004 Evropské unie, prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Kontakty: Kateřina Hlavatá, vedoucí programu ochrana přírody, tel. 737 551 108, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Přílohy: Mapy jednotlivých povodí se zakreslenými přehradami najdete zde. Čísla u přehrad označují zařazení v seznamu.
