Nesouhlasné stanovisko ke stavbě nového zdroje znečištění vydali krajští úředníci Moravskoslezského kraje (1). K rozhodnutí přispěly také argumenty, které poskytli odborníci ze sdružení Arnika. Jedním z hlavních problémů bylo riziko dalšího znečištění ovzduší zejména velmi nebezpečnými částicemi jemného prachu. Zařízení, které mělo zpracovávat i odpad s obsahem dioxinů (2) a těžkých kovů, plánovala v Dolní Suché postavit společnost Gemec Union (3).
„Je to obrovský úspěch. Je velkou chybou, že stát dovoluje, aby se z potenciálně nebezpečného odpadu stal jedním tahem pera stavební materiál. Byl čirý nerozum prosazovat stavbu podobné továrny v místě, kde jsou lidé už teď extrémně zatíženi velmi znečištěným ovzduším. Špatný vzduch v našem kraji dlouhodobě nejen komplikuje život, ale podle odborníků poškozuje zdraví ještě nenarozených dětí. Poslední, co Moravskoslezský kraj potřebuje, je zavážení odpadu pod zástěrkou výroby stavebních hmot,“ hodnotí Jan Nezhyba z havířovské pobočky sdružení Arnika rozhodnutí krajských úředníků.
Sdružení Arnika upozorňuje na nedostatky a nesrovnalosti projektu od samého počátku. Připomínky k záměru stavby zařízení uplatnili ekologové v procesu hodnocení vlivu projektu na životní prostředí (4, 5, 6). Vycházeli přitom i z výzkumů MUDr. Radima Šráma z Akademie věd ČR, který poukázal na možnou souvislost mezi znečištěným ovzduším a zdravotním stavem dosud nenarozených dětí při studii v širší oblasti Ostravy a v Karviné (7). Mezi největší problémy tohoto zařízení podle Arniky patří další zhoršení neutěšeného stavu ovzduší, zejména znečištění prachovými částicemi, na které se vážou další toxické látky.
Zařízení, jehož stavbu u Havířova teď zastavil negativní posudek vlivu na životní prostředí, mělo zpracovávat až 50 000 tun popílku, strusky a dalších odpadů ročně. Přitom už teď leží v Moravskoslezském kraji na povrhu terénu tuny podobných směsí. „Namísto smysluplných rekultivačních projektů jsou místa v minulosti zatížená těžbou dále zatěžována odpady, které se jednoduše prohlásí za výrobek či stavební materiál,“ dodává Nezhyba.
Otazník visí nad dopady, které bude mít využívání stavebních směsí vyrobených z odpadů ve středně- a dlouhodobém horizontu. Sdružení Arnika bude aktivity firmy Gemec Union nadále sledovat.
Poznámky:
(1) Stanovisko Kraje k posouzení vlivů na životní prostředí k záměru Gemec union Dolní Suchá >>
(2) Dioxiny zahrnují dvě skupiny látek: polychlorované dimenzo-p-dioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF). Celkem se jedná o 210 látek, z nichž se sleduje 17 nejvíce nebezpečných pro lidské zdraví. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. V životním prostředí se jejich hladiny měří v pikogramech (10-12 g) a kvůli různé toxicitě jednotlivých dioxinů se zjištěné hodnoty přepočítávají na toxický ekvivalent (TEQ). Tyto látky reguluje Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách. Signatářské země, kterou je i Česká republika, by se podle této úmluvy měly snažit emise dioxinů do životního prostředí trvale snižovat, a to včetně jejich přítomnosti v odpadech. Více o dioxinech v databázi Arniky >>
(3) Kauza firmy Gemec Union v Královehradeckém kraji >>
(4) Prostudujte si námitky sdružení Arnika k záměru >>
(5) Kompletní dokumentace pro hodnocení vlizu záměru na životní prostředí ke stažení >>
(6) Další podrobnosti v tiskové zprávě Další exhalace nesmí krajští úředníci dovolit >>
(7) Výzkum skládající se z projektů AIRGEN a AIRTOX vede MUDr. Radim J. Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, v.v.i., Praha, aktuální informace lze nalézt v časopisu Ochrana ovzduší, č. 5-6/2010. Dosavadní výsledky naznačují, že současný stav ovzduší na Ostravsku výrazně zvyšuje riziko vzniku nádorových onemocnění, bronchitidy u dětí, a má také negativní dopady na mužskou plodnost a na průběh těhotenství. Tento výzkum probíhal na území několika městských částí Ostravy a Karviné.
