Nové rozbory ukázaly, že sedimenty z Lampertického potoka a ryby v něm jsou zatíženy celou škálou toxických látek. V sedimentační nádrži na horním toku Lampertického potoka se našly nejvyšší koncentrace perfluorovaných látek (1) ze všech zkoumaných sedimentů z celé republiky (2).
V sedimentech z Lampertického potoka se tyto látky neobjevily v závažných koncentracích. „Mnohem hůře však potoční sedimenty dopadly z hlediska obsahu hexachlorbenzenu (HCB) (3), polychlorovaných bifenylů (PCB) (4) a DDT (5). V případě HCB jde o nejvyšší hodnoty naměřené v sedimentech ze 14 sledovaných lokalit v povodí Labe a hodnoty PCB jsou v lampertickém vzorku třetí nejvyšší,“ shrnul závažné zjištění RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika a spoluvedoucí kampaně Člověk a voda.
Koncentrace HCB naměřená v sedimentu z Lampertického potoka je ze sedimentů odebraných v povodí Labe jednoznačně nejvyšší a desetinásobně vyšší než cílová hodnota pro sedimenty stanovená Mezinárodní komisí na ochranu Labe (MKOL). Pro PCB byla podobně vysoká koncentrace zjištěna v sedimentu z Pardubic–Rosic. Pro některé kongenery PCB převyšují koncentrace v sedimentu z Lampertického potoka 2,5x cílovou koncentraci pro sedimenty stanovenou MKOL.
Nejpravděpodobnějším původcem znečištění vodních ekosystémů je zavážení důlních děl odpady, především čistírenskými kaly a dalšími průmyslovými odpady. Vyplývá z toho, že ukládání odpadů do dolů v okolí Lampertic má negativní dopad na sedimenty v povrchových vodách, ze kterých se mohou toxické látky dostávat do vodních organismů a kontaminovat potravní řetězce.
Do bývalého hlubinného Dolu Jan Šverma ukládala směs odpadů firma Gemec Union. „V této lokalitě není žádná jiná průmyslová činnost než aktivity firmy Gemec Union. Dnes představené analýzy dokazují, že společnost Gemec Union by nadále neměla využívat odpady pro účely rekultivace vytěžených černouhelných dolů,“ doporučil Jiří Jirásek, radní a předseda Komise pro životní prostředí Města Žacléř.
Bývalý černouhelný důl je již odpady zavezen a odpady se nyní ukládají do nově otevíraných lomů a na bývalý kalový rybník, tedy již pod povrchem či přímo na povrch. Letos v květnu firma požádala o posouzení vlivů rozšíření lomu Žacléř na životní prostředí. „V polovině června dal Královéhradecký krajský úřad našemu městu zapravdu v tom, že posouzení vlivu záměru na životní prostředí je nutné zpřísnit. Je nutné prověřit použití různých materiálů při ukládání do dolů, že je nutné aktualizovat posudek na vodní poměry v území a zpřesnit monitoring čistoty vod. Současně by měl být znovu přehodnocen dopad veškeré činnosti firmy Gemec Union v okolí Žacléře na životní prostředí. Město Žacléř je jednoznačně pro ukončení této činnosti,“ uvedl Jiří Jirásek. (6)
„Na vyhodnocení přítomnosti většiny toxických látek ve vzorku ryb ještě čekáme, ale z dosavadních výsledků víme, že se v nich objevily koncentrace PFC na úrovni 5,2 ug/kg živé váhy. Jedná se sice o průměrnou hodnotu z 50 analýz, ale vezmeme-li v potaz, že jde o horskou oblast, nelze nad ní mávnout rukou,“ konstatoval Petrlík. Jedná se o koncentrace srovnatelné se vzorky z Labe ve Štětí (7).
Rozbory sedimentů z Lampertic a okolí byly součástí analýz vzorků sedimentů a ryb z různých lokalit z celé České republiky. Jednalo se o jednu z posledních aktivit projektu „Voda živá", který se v rámci sdružení Arnika stal součástí širší kampaně „Člověk a voda" a trval rok a půl. Jeho součástí je také vydání knihy „Voda živá", stejnojmenná soutěž pro středoškolské studenty a žáky druhého stupně základních škol a řada dalších aktivit.
Poznámky pro editory:
1) Perfluorované sloučeniny - PFC
Skupina PFC představuje okolo 1000 různých látek s odlišnou chemickou strukturou a vlastnostmi. Používají se především ve výrobě povrchově upravených textilií, koberců a kůží, potravinářských balících materiálech, dále jako aditiva do hasicích pěn a hydraulických tekutin, při výrobě pokovovaných předmětů, polovodičů, elektronického a fotografického zařízení, lubrikantů, kosmetiky. Do životního prostředí pronikají PFC z míst jejich průmyslové výroby, v průběhu používání výrobků a ze skládek odpadů. PFC se váží na proteinovou složku tkání, např. na krevní proteiny, a akumulují se v játrech, ledvinách a močovém měchýři. Jejich přítomnost byla zjištěna u řady živočichů - přes ryby, obojživelníky, ptáky, savce až po člověka, a to po celém světě.
http://arnika.org/perfluoruhlovodiky-pfc
(2) Mapa lokalit, z nichž pocházely vzorky:
(3) Hexachlorbenzen - HCB
Hexachlorbenzen měl široké využití, ať už jako pesticid, anebo jako technická látka v různých výrobách. Jak fungicid byl používán pro ošetřování pšenice, cibule a také jako průmyslová chemikálie v pyrotechnice, při výrobě syntetického kaučuku a hliníku. Vzniká také jako průmyslový vedlejší produkt. Jako pesticid byl v bývalém Československu zakázán v roce 1977. V České republice je přítomen v životním prostředí víceméně všude díky jeho širokému využívání v dřívější době. K další kontaminaci prostředí ovšem dochází díky nešetrnému nakládání s odpady obsahujícími hexachlorbenzen anebo v důsledku provozu průmyslových činností, při nichž dochází ke vzniku hexachlorbenzenu a jeho únikům do životního prostředí. HCB je velmi stálá, málo těkavá sloučenina lipofilní povahy s nízkou rozpustností ve vodě a naopak výraznou schopností se jednak kumulovat v tukových tkáních organismů a jednak se adsorbovat na povrchy tuhých částic. V životním prostředí se rozkládá jen velmi pomalu. Tyto vlastnosti předurčují HCB k dlouhému setrvání (= perzistenci) v životním prostředí a pronikání do potravních řetězců. HCB je možná karcinogenní pro lidi a vysoce toxický pro vodní organismy - může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí.
http://arnika.org/hexachlorbenzen-hcb
(4) Polychlorované bifenyly – PCB
Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1929 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Téměř se nerozpouštějí ve vodě, zato se vážou na tuky. Jejich využití se odvozovalo z vlastností, které PCB vykazují: výborných teplonosných vlastností, dobré schopnosti elektroizolace, malé vznětlivosti a hořlavosti. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů, dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). K zákazu došlo však teprve poté, co byly prokazovány masivní kontaminace např. hovězího masa, mléka, másla a ryb. Do roku 1989 se ovšem ještě používaly jako surovina pro výrobu dalších produktů. Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtější látkou v odpadech. PCB patří mezi látky pravděpodobně karcinogenní pro lidi a látky vysoce toxické pro vodní organismy, - mohou vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí.
http://arnika.org/polychlorovane-bifenyly-pcb
(5) Dichlordifenyltrichloretan – DDT
DDT se i v České republice používalo jako insekticid. eho širší využití se datuje od roku 1944 a do počátku sedmdesátých let se celosvětová produkce odhaduje na 2 miliony tun. Během sedmdesátých let 20. století docházelo ve vyspělých zemích k zákazu používání DDT k ochraně rostlin a zemědělských produktů. V Československu bylo DDT zakázáno v roce 1974, ale ještě několik let se používalo například pro likvidaci vši vlasové. S DDT se v našem životním prostředí setkáme i přes jeho zákaz před třiceti lety. DDT patří k látkám, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a své udělalo i nelegální „využití zbylých zásob“, existence starých zátěží a také dovoz některých krmiv z rozvojových zemí, v nichž bylo používání DDT stále povoleno. DDT se biologicky rozkládá velice pomalu, dostává se potravními řetězci do těl mnoha živočichů a usazuje se v těle všech organismů na celé planetě. Přítomnost DDT byla zjištěna i u mořských ptáků v Antarktidě a u ryb žijících v hloubce 3000 m. DDT je pravděpodobný lidský karcinogen a látky vysoce toxické pro vodní organismy.
http://arnika.org/polychlorovane-bifenyly-pcb
(6) V závěru zjišťovacího řízení k záměru „Dotěžení a likvidace lomu Žacléř IIA v rozšířené SV hranici“ je uvedeno:
„V dokumentaci je třeba doplnit:
- aktuální biologický průzkum zájmové lokality,
- přehled možných druhů odpadů vznikajících při těžební činnosti a následné rekultivaci a způsob nakládání s těmito odpady,
- způsob rekultivace vytěženého území, včetně specifikace materiálů, které budou k rekultivaci využity,
- aktualizované hydrogeologické posouzení lokality dotčené záměrem zahrnující realizaci záměru a následnou rekultivaci dotčeného území, včetně návrhu na aktualizaci stávajícího monitoringu lomu Žacléř,
- vyhodnocení možné kumulace záměru s dalšími záměry v areálu prováděnými nebo plánovanými vzhledem k možným vlivům na životní prostředí a veřejné zdraví.
Dále je třeba se v dokumentaci vypořádat se všemi požadavky na doplnění, připomínkami a podmínkami uvedenými ve všech došlých vyjádřeních (viz příloha).“
Celý závěr zjišťovacího řízení: http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=HKK587
(7) Graf
Odběry byly provedeny na 20 odběrových místech, 14 z nich leželo v povodí Labe. Lampertické sedimenty dominovaly z hlediska koncentrace HCB.
Srovnání je k dispozici v tiskové zprávě „Ryby z českých řek obsahují perzistentní organické látky“ z 22. června t.r.: http://arnika.org/ryby-z-ceskych-rek-obsahuji-perzistentni-organicke-latky
Projekt Voda živá byl podpořen z prostředků Státního fondu životního prostředí částkou 1 998 800,- Kč. Dále jej podpořily také mezinárodní síť IPEN a nadace Global Greengrants Fund. Cílem projektu je ukázat veřejnosti, především pak žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům, zástupcům průmyslu a novinářům, vztah mezi chemickými látkami používanými v domácnostech a v průmyslu, zátěží povrchových vod a jejich potenciálem se se znečištěním vyrovnat.
