Prvních pět největších znečišťovatelů potenciálně rakovinotvornými látkami v Olomouckém kraji se shoduje s hlavními původci zdraví škodlivého styrenu. Za nimi pak následují podniky, které vypustily nejvíce rtuti. Na první příčce žebříčku firem, vypouštějících látky s možnými rakovinotvornými účinky, je společnost Ladislav Michalík z Bernartic právě kvůli emisím styrenu z laminátovny. Do IRZ ohlásila o 1,5 tuny styrenu v únicích do ovzduší více než za rok 2006. Vyplývá to ze žebříčků největších znečišťovatelů Olomouckého kraje sestavených sdružením Arnika na základě dat ohlášených firmami do Integrovaného registru znečišťování za rok 2007.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky (1), látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky (2), skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy (3), rtuť, formaldehyd, styren a dioxiny.
Žádný ze znečišťovatelů v Olomouckém kraji nemusel letos ohlašovat úniky látek, které jsou pro člověka prokazatelně karcinogenní. „Znamená to, že provoz firmy M.L.S. Holice v ulici Sladkovského v Olomouci snížil úniky benzenu pod jednu tunu za rok, což je výrazné zlepšení. Stejně tak oba provozy M.L.S. Holice v Olomouci značně zredukovaly emise styrenu. Možná se tak stalo i díky loňskému umístění provozů této firmy na prvních místech žebříčků největších znečišťovatelů a musíme M.L.S. Holice za takový počin pochválit,“ komentoval pozitivní posun oproti minulému roku vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika. Úniky potenciálně rakovinotvorných látek se však v Olomouckém kraji téměř nezměnily, a to kvůli výraznému nárůstu emisí styrenu z jiných provozů. Kromě bernartické firmy Ladislav Michalík zvýšila emise styrenu (jenž patří mezi možné karcinogeny a látky škodlivé pro reprodukci) také například společnost A.A.R. plast Krchleby.
Cementárna v Hranicích opět, již druhým rokem, zvýšila celkové úniky skleníkových plynů a také látek způsobujících kyselé deště. Jejich emise naopak významně snížily teplárny firmy Dalkia v Olomouci a Přerově (i když setrvávají na předních místech daného žebříčku), podobně jako úniky rtuti, jejíž hodnoty klesly u všech tří ohlašovatelů v Olomouckém kraji. Přesto však rtuť zůstává výraznou škodlivinou v únicích z provozů na Olomoucku.
V celostátním měřítku patří Olomoucký kraj k oblastem s menším počtem znečišťovatelů, s převažující zemědělskou výrobou. Odpovídá tomu také relativně nízké množství ohlašovaných úniků potenciálně karcinogenních a dalších škodlivých látek. „Ani největší znečišťovatelé z tohoto kraje nefigurují mezi největšími celostátními zdroji znečišťování,“ uzavřel Petrlík. Informace o únicích a přenosech chemických látek letos na území Olomouckého kraje do registru ohlásilo 79 provozů, což je o dva méně ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak v emisích do ovzduší (celkem 42krát), následovaný zinkem a jeho sloučeninami v přenosech odpady (celkem 18krát). Informace potřebné k podrobnějšímu srovnání s předešlými lety lze najít na této adrese.
Kompletní žebříčky znečištění pro Olomoucký kraj (soubor ke stažení)
Poznámky:
(1) Látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (kategorie 1)a potenciálně karcinogenní (kategorie 2A, 2B).
(2) Do skupiny mutagenních látek patří tyto chemické látky nebo jejich sloučeniny ohlašované do IRZ: alachlor, anthracen, 1,,2-dichlorethan, diuron, ethylenoxid, fenoly, formaldehyd, mirex, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), trifluralin, trichlorethylen a vinylchlorid.
(3) Látky nebezpečné pro vodní organismy jsou zvoleny podle tzv. R vět. Ovšem přestože jsou nebezpečné pro vodní organismy, u třetiny z vybraných látek (např. u tetrachlorethylenu anebo trichlorbenzenů) není v IRZ stanovena povinnost ohlašovat jejich přímé úniky do vody. Není jednoduché srovnávat nebezpečnost jednotlivých látek, pro jejich nebezpečnost pro vodní prostředí neexistují nějaké všeobecně uznávané koeficienty, jimiž by bylo možné vypouštěné množství látek vynásobit jako je tomu v případě látek poškozujících ozonosféru. Látkami nebezpečnými pro vodní organismy jsou 1,1,2,2-tetrachlorethan, arzen, atrazin, diuron, endosulfan, chlordan, chlordecon, chlorfenvinfos, chlorpyrifos, chrom, isodrin, isoproturon, kadmium, mirex, naftalen, nikl, nonylfenol a nonylfenolethoxyláty, olovo, organické sloučeniny cínu, rtuti, polyaromatické uhlovodíky, simazin, toxafen, tributylcín a sloučeniny, trifenylcín a sloučeniny, trifluralin, zinek, měď, v případě těžkých kovů včetně jejich sloučenin.
Tato aktivita je součástí projektu Chemická bezpečnost občanů Evropy, který byl finačně podpořen z prostředků Evropské komise prostřednictvím Zastoupení EK v ČR.
