PVC vyráběné u nás pouze ve Spolaně Neratovice nepředstavuje nebezpečí pro životní prostředí a zdraví lidí jen během své výroby, ale také během jeho použití a při konečné likvidaci ve spalovnách anebo na skládkách. "PVC většinou nelze použít bez dalších přísad. Například stabilizátorů v podobě těžkých kovů - olova, kadmia a zinku - anebo změkčovadel v podobě ftalátů. Ftaláty zvyšují riziko používání PVC ve zdravotnictví," říká Lenka Mašková, vedoucí kampaně sdružení Arnika "Zdravotnictví bez PVC". Tato kampaň pořádá 27. listopadu 2002 v hotelu Prokopka v Praze 3 seminář pro lékaře pod názvem „Má PVC ve zdravotnictví budoucnost?“. Hlavním tématem budou škodlivé účinky ftalátů na lidské zdraví a spalování nemocničního odpadu, které produkuje nebezpečné dioxiny právě díky přítomnosti PVC.
“Ač jsem tyto výsledky publikoval již v roce 1997, stát ani výrobci na ně dostatečně nereagovali změnou výrobních technologií či zvýšením státní kontroly. Proto se i dnes, přes mnohá zdravotní rizika (dokázaná dlouholetým výzkumem), stále používají v českých nemocnicích výrobky z PVC měkčeného ftaláty”, říká vedoucí výzkumného úkolu „Estery kyseliny ftalové v nefrologické praxi“ MUDr. Ševela z brněnské nemocnice U sv. Anny. Z výzkumu vyplývá jasný závěr: pro klinickou praxi je prioritním požadavkem zavedení setů3) pro hemodialýzu bez ftalátů v PVC. “Tyto sety by měly být přednostně používány u nemocných současně postižených cukrovkou, u kterých je obecně větší tendence k vyšším hladinám krevních tuků”, dodává MUDr. Ševela.
Habilitační práce MUDr. Ševely hodnotí rizika spojená s nežádoucí expozicí ftalátů při různých úkonech u pacientů s nemocnými ledvinami (nefrologické oddělení) a při použití infuzních setů. Nejvíce jsou ohroženi pacienti na hemodialýze, která jim nahrazuje nefunkční nebo chybějící ledvinu. Během jednoho léčení se pacientovi vymění krev z celého těla přibližně desetkrát – tj. 60 litrů přes vaky a hadičky z měkčeného PVC. Přitom se ftaláty podle výzkumu uvolňují přímo do krve. “Zjistili jsme, že při jednom takovém léčení je pacient vystaven dávce mezi 10 až 25 mg dietylhexylftalátu - DEHP4), což znamená více než 10tinásobné překročení v zahraničí tolerované denní dávky”, uvádí MUDr. Ševela. “Když si uvědomíme, že pacient do nemocnice dochází na takovéto léčení 3x týdně, 150x za rok, jsou to opravdu vysoké dávky, které zvyšují pravděpodobnost různých zdravotních obtíží”, připomíná Lenka Mašková ze sdružení ARNIKA, vedoucí kampaně “Zdravotnictví bez PVC”.
“Po pětiletém výzkumu, kdy firmy a státní instituce neustále slyší o nebezpečí ftalátů ve zdravotnictví, mám pocit, že pro změnu k lepšímu udělali jen velice málo”, shrnuje MUDr. Ševela a dodává: “Přítomnost ftalátů ve zdravotnických výrobcích z PVC by měla být brána velmi vážně. Je již dost vědeckých studií, které dokazují jejich zdravotní nebezpečnost.”
Více informací najdete na http://pvc.arnika.org.
