Dobrovolní hasiči z Kopytova se vrátili “na místo činu”, konkrétně na cyklisty oblíbenou silnici vedoucí z Bohumína až k soutoku dvou slezských řek Odry a Olše, kde před třemi lety vysadili 31 javorů babyk a také pamětní lípu. Společně s nimi se na kontrolu mladé aleje vydal arborista a také zástupci sdružení Arnika, které výsadbu díky dobrovolným dárcům financovalo.
“Po třetí sezóně od vysazení proběhla kontrola aleje v Kopytově s asistencí arboristy. Stromy po takové době většinou už totiž vyžadují výchovný řez. Začaly růst a je důležité pohlídat, aby nabraly správný směr. Kotvení stále plní svou funkci, museli jsme opravit jen některé úvazky a příčníky. Skvěle se nám osvědčily bambusové chráničky, materiál po ty tři sezony vydržel a ochránil kmínky například před korní spálou,” popsala na místě Marcela Klemensová, odbornice Arniky na ochranu stromů a krajiny.
Arborista Marek Gąsior poukázal na hlavního škůdce, který se živí mízou stromků a podepsal se na zdraví několika z nich: “Tři roky už je doba, po které je možné zhodnotit úspěch výsadby. Stromky, díky průběžné péči místních hasičů, úspěšně přežily aklimatizaci a ´nabraly švunk´. Vitalitu některých stromů ale dosti výrazně zbrzdila ostnohřbetka ovocná, ale nemělo by to pro ně být fatální. Jen dva stromky jsou v natolik špatném stavu, že je v nejbližší době nahradíme novými.“
Nová alej roste na pozemku mezi silnicí a ornou půdou, kde je v zimě často problém rozeznat, kudy vede silnice. Podle hasičů, kteří se o stromky starají, bude stromořadí důležitou orientační pomůckou, a to i v případě záplav. “V letním parném období jsme stromořadí zalévali cisternou i pětkrát ročně. Na jaře a na podzim provádíme pravidelnou kontrolu a opravu úvazků či kůlů, odstraňujeme také výmladky nebo suché větvičky,“ řekl Michal Mlynkec, starosta Sboru dobrovolných hasičů v Kopytově, kteří s majitelem pozemku (Moravskoslezským krajem) podepsali dohodu o údržbě zeleně po dobu 10 let.
Podobná péče o stromy však není zdaleka samozřejmostí. Ve volné krajině a městech jsou k vidění stovky nově vysazených stromů, které jen přežívají, nedosahují své přirozené velikosti, ohrožují své okolí a nelze od nich očekávat, že budou plnit své ekologické funkce - přinášet stín, filtrovat vzduch nebo zadržovat vodu v krajině. Na vině jsou vlastníci pozemků, kteří jsou ze zákona povinni se o stromy starat, jejich výmluvy se ale často stáčí k nedostatku financí a personálu.
“Konkrétně podél silnic ve volné krajině, kam bychom mohli vrátit stovky stromů, jsou už léta stejné problémy s vlastnictvím pozemků. Správci silnic nemají pozemky vhodné k výsadbě stromů, ani peníze na jejich vykupování. Vlastníci pozemků, nejčastěji zemědělci, zase neradi vidí na svém pozemku stromy, které jim snižují výnosy, jednoduše řečeno - obírají je o státní dotace,” uzavřela Klemensová.
Sdružení Arnika proto znovu upozorňuje na nutnost spolupráce resortů MŽP, MZe a MD, byť alespoň “jen” na úrovni důsledného plnění úkolů definovaných v Akčním plánu.
